Stanovisko SP ČR k nehlášené práci

Konzultace sociálních partnerů ve smyslu článku 154 Smlouvy o fungování EU o posílené spolupráci k prevenci a potírání neohlášené práce .

Stanovisko SP ČR

Dokument Komise C (2013) 4145 ze 4. 7. 2013 - Konzultace sociálních partnerů ve smyslu článku 154 Smlouvy o fungování EU o posílené spolupráci k prevenci a potírání neohlášené práce

Komise ve svém sdělení rekapituluje svoji dosavadní činnost v této oblasti, zejména navazuje na sdělení „Pokročme v boji proti nehlášené práci“ (KOM (2007) 628).

Nové sdělení vychází ze strategie Evropa 2020 a ze dvou stěžejních iniciativ – „Nová agenda pro dovednosti a pracovní příležitosti“ a „Platforma k boji proti chudobě“. Konkrétní návrhy pak vycházejí z nedávného balíčku k zaměstnanosti a balíčku pro sociální investice.

• Komise také uvádí, že i velké množství členských států obdrželo specifická doporučení Komise směrovaná do této oblasti.
• Komise také zmiňuje společnou analýzu Evropských sociálních partnerů (ESP) z roku 2007 „Klíčové výzvy, kterým čelí evropské trhy práce“, která byla východiskem pro následnou autonomní dohodu ESP.
• Komise také dává celkový přehled orgánů, výborů a platforem, které se nenahlášenou prací zabývají. Pro informaci lze zmínit SLIC – Senior Labour Inspetors Committee, Expert Network on Undeclared Work apod.
• Komise zmiňuje i výstupy Zvláštního barometru nenahlášené práce, kdy 5 % občanů v roce 2007 pracovalo v rámci režimu nehlášené práce a tento fenomén od té doby sílí.
• Komise zmiňuje i společný projekt zahájený v září 2012 společně s Mezinárodní organizací práce (ILO) „Strategie inspekce práce pro boj proti nehlášené práci“ (zapojeno 7 zemí – Španělsko, Francie, Itálie, Irsko, Belgie, Rumunsko a Nizozemí).
• Pod hlavičkou PROGRESS běžel v roce 2012 program vzájemného učení – „Boj proti nehlášené práci jako rostoucímu fenoménu v kontextu vysoké nezaměstnanosti“.
• Databáze  EUROFOUNDU o opatřeních proti nenahlášené práci v EU.

Komise se zaměřuje na tyto okruhy problémů:

• nedostatečnou spolupráci inspektorátů práce;
• problémy zejména v přeshraničních aktivitách;
• daňové úniky;
• falešné pracovní poměry
• a migraci.

Cílem komise je, aby všechny instituce trhu práce, sociálního zabezpečení, daní a migrace více spolupracovaly a problematika se řešila komplexně a komprehensivně. Komise se domnívá, že akce na úrovni EU jsou nezbytné, protože problematika překračuje hranice. Komise by ráda směřovala kroky do těchto oblastí: 1) identifikace společných principů pro inspekce práce, 2) podpora výměny úředníků a společná školení, 3) zjednodušení kontrolních akcí.

V souvislosti s návrhem vytvořit společnou platformu nenahlášené práce se Evropská komise zabývá těmito otázkami:

• Vytvořit společnou evropskou platformu pro nehlášenou práci?
• Měli by mít členské státy svobodnou volbu být členy platformy nebo ne?
• Měla by se platforma zabývat i „falešnými pracovními poměry“?
• Měla by platforma být samostatná nebo pod nějakým již existujícím orgánem či institucí (SLIC, EMCO, SPC, Eurofound)?
• Je možná přistoupit na možnost, že by se nepodnikla žádná akce?

V rámci konzultace sociálních partnerů klade Komise tyto otázky:

Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR:

Obecné hodnocení:

Evropská komise v dokumentu rekapituluje dosavadní činnost, nástroje, struktury a zdroje. Záměrem je naplnit cíle strategie EU 2020, převést nehlášenou práci do oblasti legálního zaměstnávání, podpořit tvorbu pracovních míst, zvýšit zaměstnanost a snížit chudobu. S tímto cílem Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) principielně souhlasí a podporuje i komprehensivní přístup k problematice a užší spolupráci institucí v oblasti trhu práce, sociálního zabezpečení, daňové správy a migrace.

SP ČR se však domnívá, že:

• Komise hledá překážky jen na cestě od nehlášené práce k legálnímu zaměstnání a ignoruje důvody, které vedou k opačné cestě – směrem k nehlášené práci. Příliš rigidní pracovněprávní úprava, negativní postoj k flexibilním formám práce a volnější úpravě pracovních hodin vede často některé zaměstnavatele, v některých zemích i některé pracovníky, k využívání fenoménu nehlášené práce.
• Komise upřednostňuje v boji proti nehlášené práci především sankce a postihy, spíše než pobídky a dobrou praxi.
• Komise by se měla zaměřit ve svých akcích jen na přeshraniční aktivity. Zaměstnanost a trh práce je stále ještě doménou členských států a ty mají k řešení struktury a nástroje v souladu s národní praxí.
• Úlohou Komise je i monitorování situace, vyhledávání a prezentace příkladů dobré praxe.

Konkrétní reakce na položené otázky:

1. Sdělení popisuje problém řádně a dostatečně. Nicméně k problematice přistupuje jednostranně – cestou od nehlášené práce k řádnému pracovnímu poměru, ignoruje důvody vedoucí k nehlášené práci (nejisté ekonomické podmínky firem, vysoké daňové zatížení závislé práce, náklady spojené s propouštěním zaměstnanců, negativní postoj k flexibilním formám práce a organizace pracovní doby, vysoké vedlejší náklady práce, absence inteligentní migrační politiky). 
2. Některé aktivity na úrovni EU lze podpořit. Prezentace dobré praxe, návody a společné principy pro kontrolní mechanismy, akce na posílení spolupráce členských států (mutual learning, peer review), kontrolní testy a monitorování v rámci přeshraničních aktivit.
3. SP ČR se domnívá, že by se cílů a zlepšení dalo dosáhnout již existujícími nástroji a v rámci existujících struktur, a nepodporuje vytvoření platformy na úrovni EU.
4. Pokud (!) dojde k vytvoření Evropské platformy nehlášené práce, měla by mít dobrovolný charakter. Pokud jde o rozsah její činnosti, měla by se zaměřit zejména na přeshraniční aktivity (lze podpořit i včetně falešné samostatně výdělečné činnosti). Cílem by mělo být monitorování situace a hledání a prezentace dobré praxe v řešení nehlášené práce. Platforma by mohla působit pod SLIC nebo pod EMCO.
5. Role sociálních partnerů je zásadní, jsou to hlavní aktéři trhu práce. Sociální partneři by měli být informováni a konzultováni dle běžné praxe a měli by spolupracovat úzce s inspektoráty práce.
6. Pokud jde o evropskou úroveň, Evropští sociální partneři se tímto fenoménem průběžně zabývají, v současném společném pracovní programu mají i hloubkovou analýzu zaměstnanosti, v rámci které se jistě dotknou i nehlášené práce. Zatím nejsou signály o nějaké společné akci, která by nahradila legislativní iniciativu Komise.

Vladimíra Drbalová, Jitka Hejduková

V Praze dne 6. 9. 2013