Stanovisko k Politice druhotných surovin

Stanovisko k Politice druhotných surovin (ke kapitole č. 4 - Sklo).

Stanovisko k materiálu Politika druhotných surovin

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR) vítá a podporuje zpracování návrhu Politiky druhotných surovin jako samostatné dílčí části Surovinové politiky ČR.

SPČR zejména plně podporuje hlavní cíl této politiky – „Zvyšovat soběstačnost ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami“.

Další uvedené hlavní cíle Politiky druhotných surovin (cíle 2 – 5) dle názoru SPČR nemají charakter cílů politiky, ale spíše nástrojů k jejich dosažení. V tomto smyslu doporučuje SPČR text návrhu politiky upravit.

Za klíčový krok považuje SPČR definici pojmu druhotná surovina a jeho efektivní promítnutí do českého právního řádu. V souhlase se stanoviskem MPO ČR považuje SPČR za nezbytné provést zásadní revizi národní environmentální regulace tak, aby byly odstraněny zbytné bariery pro využívání druhotných surovin.

Podpora vytváření systémů zpětného odběru výrobků po ukončení jejich životnosti by měla dle názoru SPČR probíhat tržně konformním způsobem a legislativně by měla být podepřena samostatným zákonem o zpětném odběru výrobků po ukončení jejich životnosti.

SPČR dále podporuje navrhovaná opatření 1.1. -1.6, 2.1, 3.1.- 3.7, 4.1.- 4.2. a 5.1., zejména pak podporu komoditních trhů, promítnutí podpory surovinové politiky do OPŽP 2014-2020,

Podporu systému vzdělávání a kvalifikace v oborech recyklace, zpracování a využívání druhotných surovin a podporu inovací transferu výsledků vědy a výzkumu do oblasti zpracování a využívání druhotných surovin.

Dílčí věcné připomínky k příloze Politiky druhotných surovin, kapitola 4. Sklo, zpracované Asociací sklářského a keramického průmyslu jako jednou z členských organizací SPČR přikládáme v samostatné příloze.

4. SKLO

Při výrobě skla se používají neobnovitelné primární suroviny v podobě křemenných písků, dolomitů, vápence, živce apod. Část těchto surovin je nahrazována druhotnou surovinou v podobě upravených skleněných odpadů (sběrového skla, střepu). Pro výrobce představuje použití sběrového skla nižší náklady na pořízení primárních surovin, na energie a vodu, nižší produkci CO₂ a nižší zatížení tavicího zařízení. Vysoký potenciál užití sběrového skla je však v ČR omezován nákladností procesů sběru, přepravy a úpravy skleněných odpadů. Poptávka po upravených střepech je trvalá, a to zejména ze strany sklářského průmyslu.

Skleněné odpady a materiály použitelné pro recyklaci lze rozdělit do dvou základních skupin:

1) Skleněné odpady z odděleného sběru odpadů;

2) Skleněné materiály demontované ze zpětně odebraných výrobků.

Potenciál sběrového skla jako vstupu do výroby skla je tvořen zejména:

1. Nezpracovanými střepy– skleněný odpad ze sběrných systémů v rámci separovaného sběru využitelných odpadů. Tyto střepy jsou pouze sebrané a uskladněné pro následné zpracování úpravci.

2. Upravenými střepy– výsledný produkt úpravy nezpracovaných střepů, které byly přepracovány na druhotnou surovinu za pomocí mechanických zařízení recyklačních linek úpravců, zaručující zpracovatelům specifickou kvalitu, která umožňuje produkt přímo použít v tavících agregátech zpracovatelů.

3. Vratnými skleněnými obaly – vratné lahve používají především výrobci piva. Vratné pivní lahve tvoří 78 % všech prodejních skleněných obalů uvedených na trh (údaj za rok 2010).

4. Sběrovým sklem z odděleného sběru odpadů u původců nebo ze zpracování výrobků odevzdaných do systémů zpětného odběru výrobků, vozidel s ukončenou životností, elektroodpadu, elektrických a elektronických zařízení a ze stavebnictví.

Tabulka 9   Produkce skleněných odpadů podle druhů na území ČR

*) Prověřit údaj 94 744 ; údaj nemá logiku s předcházejícím vývojem. Předpokládáme překlep.

1. ČR je dostatečně rozvinutá sběrná síť na skleněné odpady, které představují většinu zdrojů pro výrobu upraveného střepu, a dostatek kapacit zařízení na úpravu a konečné zpracování upravených střepů.

Systémem EKO-KOM je evidováno cca 130 tis. tun odděleně sebraného a dále využitého skla. V praxi jsou často vyřazené obaly (vratné, vadné nebo nežádoucí šarže nevratných obalů) vyváženy a prodávány mimo ČR. Nejsou tedy evidovány jako odpad, ale ani nejsou evidovány jednoznačně a v dostatečném rozsahu v celních statistikách.

Účinnost sběru skla v obcích ČR je cca 65 - 70 %. Účinnost nejvýkonnějších sběrových systémů skla v Evropě se pohybuje kolem 80 %. Určitý potenciál zůstává u ostatních původců z řad podnikatelských subjektů, kde je ovšem třídění skla ovlivněno ekonomickou poptávkou po střepu a prodejností např. vyřazených obalů.

Vývoj spotřeby skla na výrobky a s tím související recyklace skleněných odpadů jsou závislé především na vývoji obalového průmyslu, který je nejvýznamnějším uživatelem skla. Množství skleněných obalů na trhu v ČR v posledním období stagnuje či spíše mírně klesá (pozitivní nárůst představují dovozy).

Stále více však stoupá význam odpadového skla z rekonstrukcí a demolic budov tzn., že množství skleněných odpadů je závislé a dále pak na vývoji ve stavebnictví. Nezanedbatelným zdrojem odpadového skla je sklo z autovraků, což znamená závislost na  případně   vývoji automobilového průmyslu.

Vzhledem ke změně preferencí spotřebitele v požadavcích na obal asi nelze očekávat nějaký výrazný zvrat ve vývoji spotřeby skla. Na druhé straně lze očekávat nárůst množství vytříděných skleněných odpadů z obcí (v souvislosti s novými cíli na recyklaci komunálních odpadů dle rámcové směrnice o odpadech a předpokládanou změnou cílů směrnice o obalech) a tím i množství upraveného sběrového skla vhodného pro další využití ve výrobě. Nelze ponechat stranou ani sběr odpadu ze stavebních činností (rekonstrukce a demolice) a odpadového skla z oprav a likvidace automobilů. Tato situace se bude týkat celé EU. Lze však předpokládat, že s navyšováním cen primárních materiálů a cen energií dojde k postupnému navyšování podílu upraveného střepu ve vlastní výrobě

Dovoz a vývoz sběrového skla

Nevýhodou sběrového skla využívaného jako druhotná surovina je jeho vysoká cena, která výrazně snižuje jeho konkurenceschopnost vůči evropskému a především německému trhu. Část skla z ČR je v praxi využívána na polských, německých a slovenských trzích. Naopak část skla se dováží z Rakouska, Německa a dalších evropských států.

Jiné možnosti zpracování sběrového skla v České republice

Část nezpracovaného skla zůstává ve směsném komunálním odpadu a je ukládána na skládky. Jedná se zhruba o 30 % obalového skla uváděného na trh. V ČR je ošetřen systémově i právními předpisy výlučně sběr, svoz a recyklace obalového skla. Dosud není zaveden systém sběru a zpracování odpadu z plochého skla. Zdrojem tohoto skleněného odpadu jsou především autovraky, stavební a demoliční odpady a komunální odpad.

Paradoxem je, že ČR disponuje dostatečnými recyklačními kapacitami pro úpravu skleněného odpadu z plochého skla a tím i získání suroviny pro sklářský průmysl.

Systémově neupravený životní cyklus autoskel, stavebního skla, skel s drátěnou vložkou, izolačních skel atd. vede k tendenci, že svozové společnosti, zajišťující pro původce odpadů (včetně skleněných) převážně komplexní služby pro všechny druhy odpadů, volí v nemalé míře variantní řešení spočívající v uložení odpadu z plochého skla na skládkách. Nejmarkantněji se problém projevuje u autoskel.

1. poslední době sice dochází k právní úpravě definující povinnost zpětného odběru částí odstraňovaných vozidel, problém autoskel však řešen není. V rámci EU jsou již systémy zpětného odběru zavedeny (např. Nizozemí).

Výroba plochého skla (float glass) tvoří v zemích EU 25 % z celkově vyrobeného skla a je s cca 9500 tis. tun vyrobeného skla ročně druhým největším sklářským odvětvím po výrobě skla obalového. Objem recyklace se pohybuje kolem 3 000 tis. tun ročně.

Sdružení výrobců plochého skla Glass for Europe se pokouší o úzkou součinnost s dalšími průmyslovými odvětvími s cílem zvýšit množství recyklovaného materiálu a získání kvalitní vstupní výrobní suroviny, která nahrazuje přírodní neobnovitelné zdroje sklářských surovin.

Spotřeba sběrového skla v ČR

Kapacita skláren v ČR je odhadována na využití cca 220 tis. tun sběrového skla (výroba obalového a plochého skla). Největším uživatelem sběrového skla jsou výrobci obalového skla.

Graf 12  Vývoj cen za upravené střepy na českém a německém trhu

Zdroj: Experti ASKPCR (2010)

Sklo je jedním z nejlépe recyklovatelných materiálů. Poptávka po upravených střepech je trvalá a to zejména ze strany sklářského průmyslu. Do budoucna lze očekávat v rámci Evropy nárůst sběru a potřeby sběrového skla.

V Praze 2. října 2013