Stanovisko k novele občanského zákoníku

Svaz uplatnil k předložené novele občanského zákoníku toto stanovisko.

 

Svaz průmyslu a dopravy České republiky (dále jen „SP ČR“) k předloženému návrhu sděluje tyto připomínky:

Obecně

SP ČR se domnívá, že připravovaná novela občanského zákoníku se nevěnuje primárně ustanovením, která způsobují problémy v praxi, ale jde spíše o větný rozbor několika paragrafů, kde se mění jejich jazykové znění a kdy navrhovaný obsah zůstává stejně problematický. Dále se novela zabývá ustanoveními, která zatím nepůsobí v praxi větší obtíže a která se zdají být spíše líbivá pro laickou veřejnost. Požadujeme zapracování změn, na kterých je shoda sociálních partnerů (viz dohoda s ministerstvem spravedlnosti a ČMKOS ze dne 18. června 2014 a závěry přijaté PT RHSD pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost  dne 19.6.2014 a na jednání pléna RHSD dne 30.6.2014).  Z těchto změn se do předložené novely dostala jen úprava závislé práce nezletilého, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku. Nemyslíme si, že by toto ustanovení bylo natolik využíváno a bylo natolik nejasně vykládáno, aby dostalo přednost před dalšími dohodnutými otázkami.

Konkrétně

Část první – Změna občanského zákoníku

Nad rámec návrhu SP ČR požaduje z problémů, které nová právní úprava přináší praxi, řešit např. tyto:

 

1. 1.      § 573 – navrhujeme upravit takto:

Domněnka doby dojití

„Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“

Odůvodnění

Ustanovení mělo založit právní fikci doručení, resp. potvrzení že zásilka došla. Nyní text zákona presumuje, že zásilka došla a pokud jsou pochyby době dojití zásilky, tak ji následně stanoví. V praxi však bývá problém s otázkou, zda vůbec zásilka došla a přesná doba dojití se řeší jako druhotný problém. Dané ustanovení v současné podobě praxi nepomáhá.

Tato připomínka je zásadní.

1. 2.      § 633 – navrhujeme upravit takto:
2. 3.      § 647 požadujeme upravit takto:
3. 4.      § 1302 – navrhujeme upravit takto:
4. 5.      § 1341 – požadujeme upravit takto:
5. 6.      § 1971 – navrhujeme upravit:
6. 7.      § 2003 odst. 1 – navrhujeme upravit
7. 8.       § 2045 odstavec 1 navrhujeme upravit takto:
8. 9.      § 2050 – navrhujeme upravit:
9. 10.  § 2741 navrhujeme upravit následujícím způsobem:
10.   Dále upozorňujeme na některé věcné rozpory v textu zákona:
11.   Dále upozorňujeme, že úprava nájemních vztahů je upravena nerovnovážně v neprospěch pronajímatele.

„(1)Brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.

(2)Právo na jednotlivé plnění z reálného břemene se promlčuje jako pohledávka.“

Odůvodnění

Předmětné ustanovení významně a bez závažného důvodu oslabuje povahu a podstatu věcných břemen jako zapisovaných absolutních práv, a to v neprospěch oprávněného, zvláště jedná-li se o smluvně zřizovaná věcná břemena pro účely umisťování a provozování energetických soustav.  Je vhodné ponechat tedy na všechna práva zapisovaná do veřejného seznamu jeden a téže režim § 631 NOZ, resp. u opakovaných či nepřetržitých plnění režim § 632 NOZ. Oslabení postavení oprávněného z věcného břemene je snadno zneužitelné a staví oprávněného v každém jednotlivém případě do postavení toho, kdo se má svých zapsaných práv brát u soudu jen v důsledku i jen nekvalifikovaného faktického bránění ze strany povinného. Dochází tak k neodůvodněné asymetrii mezi smluvními stranami v neprospěch oprávněného se širokou paletou možností povinného šikanózně zneužívat tohoto práva, a to i opakovaně. Pochopitelně i se značnými náklady na straně provozovatelů soustav v energetice.

Cílem navrhované úpravy je odstranit nedůvodnou asymetrii v postavení oprávněného a povinného z věcného břemene v části, která se týká zkrácení promlčecí lhůty ve prospěch povinného z věcného břemene.

Tato připomínka je zásadní.

„V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.“

Odůvodnění:

Vzhledem k tomu, že OZ nestanovuje formu takovéto dohody, dochází tak k nejjednoduššímu způsobu uzavírání, tj. ústně a pozdější dokazování, zda strany opravdu uzavřely takovou dohodu a k jakému dni, se jeví jako komplikované. Navrhujeme ohraničit dobu, po kterou prokazatelně probíhá jednání věřitele a dlužníka a tím pádem dochází ke stavení lhůty.

V této souvislosti opakujeme nutnost specifické úpravy pro pracovněprávní vztahy (viz dále).

Tato připomínka je zásadní.

„(1) Osobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osoby nebo též jejím zánikem, jde-li o právnickou osobu; při rozšíření služebnosti i na dědice se má za to, že jimi jsou zákonní dědicové první třídy. Nabyla-li osobní služebnost právnická osoba, trvá služebnost potud, pokud trvá tato osoba nebo její právní nástupce vzniklý přeměnou právnické osoby.

(2) Slouží-li služebnost provozu závodu, nezaniká převodem nebo přechodem závodu nebo takové jeho části, která bude provozována jako samostatný závod. Slouží-li služebnost provozu závodu, přechází při převodu nebo přechodu závodu nebo takové jeho části, která může být provozována jako samostatný závod na jeho nabyvatele.

Odůvodnění:

Ustanovení kromě možnosti převodu nebo přechodu závodu opomíjí, že oprávněná právnická osoba může být i nepodnikatelským subjektem. V článcích, které vykládají ustanovení nového občanského zákoníku je polemika, co se děje se služebností dle odstavce 2, která sice nezaniká, ale již neřeší, co se s ní děje dál. Výkladem se pak dovozuje, že přechází na tu část, která bude provozována jako samostatný závod. Návrh respektuje daný výklad a vychází z ustanovení § 151p odst. 4 starého občanského zákoníku, který stanovoval, co se s věcnými břemeny (služebnostmi) děje po přechodu či provozu podniku (nyní závod) a na koho tedy přecházejí. Dané ustanovení je důležité pro podnikatelský sektor, ve kterém běžně dochází k přechodu či převodu závodu či jeho části a je tedy nutno jednoznačně stanovit, co se stane se služebnosti sloužící danému závodu či jeho části.

Tato připomínka je zásadní.

„Má-li se stát zástavou věc, k níž má zástavnímu dlužníku vzniknout zástavní vlastnické právo teprve v budoucnu, vznikne zástavní právo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem.“

Odůvodnění:

Zřejmá chyba v textu.

„Věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení, ledaže si strany ujednají jinak.“

Odůvodnění

V praxi k nejednoznačnému přístupu k danému ustanovení, a to zda se jedná či nejedná o dispozitivní ustanovení. Praxe se přiklání k dispozitivnosti, tj. smluvní strany se mohou od tohoto ustanovení odchýlit a upravit si právo na náhradu škody jinak. V případě, že by toto ustanovení bylo kogentní, tak ustanovení ve smlouvě, která by byla s ním rozporu, by byla neplatná. Dvojí výklad daného ustanovení (navzájem neslučitelný) nepřispívá k právní jistotě při kontraktaci smluv.

Tato připomínka je zásadní.

„Jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. V případě smlouvy uzavřené v písemné formě se oznámením rozumí doručení písemného odstoupení.“

Odůvodnění

Je třeba vyjasnit účinky odstoupení, tj. ode dne kdy odstoupení bylo oznámeno, resp. doručeno druhé smluvní straně. Zejména u odstoupení s účinky ex nunc je třeba vázat dané účinky na doručení písemného odstoupení, které lze prokázat, a to zejména u smluv uzavřených v písemné formě.

Tato připomínka je zásadní.

„(1) Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z odměny za práci konanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Rozsah srážek upravuje jiný právní předpis. Nejde-li o srážky podle věty první k uspokojení práva zaměstnavatele, musí zaměstnavatel s prováděním srážek souhlasit.“

Odůvodnění:

Navrhuje se opustit rozdílnou úpravu nejvyššího přípustného rozsahu srážky ze mzdy v občanském zákoníku a zákoníku práce ve prospěch řešení uvedeného v zákoníku práce, které odkazuje na pravidla provádění srážek ze mzdy při výkonu rozhodnutí v občanském soudním řádu.

Tato připomínka je zásadní.

„Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje, ledaže si strany ujednají jinak.“

Odůvodnění

V praxi k nejednoznačnému přístupu k danému ustanovení, a to zda se jedná či nejedná o dispozitivní ustanovení. Praxe se přiklání k dispozitivnosti, tj. smluvní strany se mohou od tohoto ustanovení odchýlit a upravit si právo na náhradu škody jinak. V případě, že by toto ustanovení bylo kogentní, tak ustanovení ve smlouvě, která by byla s ním rozporu neplatná. Dvojí výklad daného ustanovení (navzájem neslučitelný) nepřispívá k právní jistotě při kontraktaci smluv.

Tato připomínka je zásadní.

„Ustanovení o sázce se nepoužijí, byla-li smlouva uzavřena na komoditní burze, na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému anebo jedná-li se o smlouvu mezi podnikateli a pokud je jejím předmětem je investiční nástroj podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.“

Odůvodnění: Ze stávajícího znění § 2741 by bylo možné dovozovat, že některé investiční nástroje (např. mimoburzovní finanční nebo komoditní deriváty) jsou sázkou, pokud nejsou sjednány mezi podnikateli (např. pokud jsou sjednány mezi obchodníkem s cennými papíry a obcí). Investiční nástroje jsou upraveny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a v podmínkách ČR zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Proto by žádný investiční nástroj neměl spadat pod právní režim sázek. Stávající znění § 2741, které umožňuje výklad, že některé investiční nástroje jsou sázkou, je v rozporu s právem EU. Proto se navrhuje úprava tohoto ustanovení v tom smyslu, že na žádné investiční nástroje nelze aplikovat ustanovení o sázce, a to bez ohledu na charakter smluvních stran.

Dále se navrhuje vypuštění ustanovení o tom, že z režimu sázek jsou vyloučeny smlouvy uzavřené na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, jako nadbytečné, protože na těchto převodních místech se obchoduje právě s investičními nástroji. Navíc nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů dále rozšiřuje typy převodních míst (o organizované obchodní systémy) a bylo by také porušením práva EU, pokud by některé obchody na těchto převodních místech mohly být dle vnitrostátního práva považovány za sázku. Stávající znění § 2741 také nezohledňuje skutečnost, že převodním místem nejsou jen regulované trhy a mnohostranné obchodní systémy (blíže viz § 2 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu).

Tato připomínka je zásadní.

10. § 3025 – požadujeme vypustit pojem „pobočné odborové organizace“ a „pobočné odborové organizace zaměstnavatelů“

Odůvodnění:

SP ČR požaduje vypuštění pojmu pobočné organizace, neboť může vést k velmi nesprávným a nežádoucím výkladům, že např. dobrovolné sdružení jednotlivých odborových organizací do odborových svazů nebo některých zaměstnavatelských svazů např. právě do SP ČR dává těmto jednotlivým odborovým organizacím/zaměstnavatelským svazům právní status pobočné organizace, přitom se jedná o právně zcela samostatné subjekty. Tato úprava byla odsouhlasena sociálními partnery a MSp na jednání 18.6.2014.

Tato připomínka je zásadní.

Rozpor mezi § 1878 odst. 2 „spojí-li se pohledávka a dluh v osobě jednoho ze spoluvěřitelů, zanikají tím i pohledávky ostatních spoluvěřitelů vůči dlužníku“ a § 1994 „splynutím povinnosti dlužníka a práva jednoho z věřitelů oprávněných společně a nerozdílně zaniká pohledávka do výše odpovídající podílu tohoto spoluvěřitele.

§ 2165 – práva z vadného plnění = zákonná 2 letá záruka vs § 2099 – nutno upravit v souvislosti s celou úpravou spotřebitelských smluv

Výpovědní důvody: Za současné situace třeba nelze vůbec doporučit z pohledu pronajímatele (ať bytu či prostoru sloužícího podnikání) uzavírat smlouvy na dobu neurčitou. Např. u bytu nestačí relevantní hospodářský důvod, ale je nutné většinou prokázat, že byt potřebuji pro svého příbuzného.

Úroky z jistoty: V zákoně ani v jiném právním předpise není stanoven tzv. obvyklý úrok, který z jistoty (kauce) náleží po skončení nájmu nájemci. Obvyklý úrok je navíc tak nízký (0,05 %), že pro nájemce nepředstavuje žádný bonus a pro pronajímatele jde o zbytečné zatěžující administrativní opatření.

Podnájemníci v bytě: Flagrantním příkladem nevyváženosti právní úpravy je skutečnost, že vlastník bytu (pronajímatel) nemá možnost ovlivnit, že nájemce, pokud v bytě nadále bydlí, může byt dále pronajímat dalším osobám (tzv. podnájem).

Část třetí – Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

 

V souvislosti se zřízením veřejné evidence svěřenských fondů, dojde např. k tomu, že budou zveřejněny údaje o obmyšleném a jeho právech na plnění. Právní úpravu by bylo vhodné nastavit tak, aby tyto údaje byly přístupné pouze tehdy, požádá-li o to svěřenský správce.

Tato připomínka je zásadní.

 

Část čtvrtá – Změna zákoníku práce

Nad rámec navrhovaných změn navrhujeme:

vložit nový  § 330 odst. 2 tohoto znění:

„(2) Pro běh promlčecí lhůty a prekluze se pravidlo o prodloužení jejich délky po odpadnutí některé z překážek uvedených v § 646 až 617 občanského zákoníku na práva vzniklá podle tohoto zákona nepoužije“.

Odůvodnění:

Lhůty, jak promlčecí, tak zejména prekluzivní, stanovené zákoníkem práce mají za cíl řešit dobu právní nejistoty tak, aby vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byly uspořádány co nejrychleji. Prodlužování běhu promlčecí lhůty, popř. prekluze není v pracovněprávní vztazích účelné, cílem pracovněprávní úpravy není zakotvit extrémní ochranu práv věřitele. Proto se navrhuje pravidlo, stanovené v § 652, resp. v § 654 odst. 2 občanského zákonku pro pracovněprávní vztahy vyloučit.     Tato úprava byla odsouhlasena sociálními partnery a MSp na jednání 18.6.2014.

Tato připomínka je zásadní.

Část šestá – Změna zákona o obchodních společnostech  a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Podporujeme návrh Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR:

V části šesté se vkládá nový bod č. 1, který zní:

„1. V § 577 odst. 2 se slova „a vymezení jeho družstevního podílu“ zrušují.“.

Odůvodnění:

Věcně je nemožné, aby člen ve své přihlášce vymezil svůj družstevní podíl (a nerealizovatelné je to i v rozhodnutí družstva o přijetí - v rozhodnutí o přijetí může být pouze vymezena výše členského vkladu, k jehož splacení se uchazeč o členství zavázal) – jde o chybu v dosavadním textu.

V části šesté se vkládá nový bod č. 2, který zní:

„2. V § 726 odst. 3 se slovo „jmenovat“ nahrazuje slovem „zvolit“.

Odůvodnění:

V družstvu se orgány nejmenují, ale volí – jde o chybu v dosavadním textu.