Stanovisko k návrhu zákona o prokazování původu majetku

Připomínky, které Svaz uplatnil k návrhu zákona.

Svaz průmyslu a dopravy České republiky (dále jen „SP ČR“) k předloženému návrhu sděluje tyto připomínky:

SP ČR dlouhodobě podporuje boj proti korupci s cílem nastavit rovné podmínky pro všechny subjekty, poctivost při platbě daní a zamezení zneužívání veřejných zdrojů. Nerozporuje potřebu zamezit takovémuto chování a zavedení účinných nástrojů. Jednou z variant řešení je i možnost zdanit majetek, který evidentně neodpovídá příjmům či jiným legálně nabitým výnosům (dary, dědictví, zvýšení tržní hodnoty vlastněného majetku apod.). 

Zákon je však třeba nastavit tak, aby nebyl extrémní variantou řešení a maximálně omezil rizika postihu až šikany poctivých daňových plátců, kteří se snaží své daňové povinnosti řádně hradit a nedopouští se trestné činnosti. Zákon musí být výkladově jasný a nesmí zakládat vysoce rizikové situace, které jsou v rozporu s dobrým záměrem, s principem jistoty v právním a daňovém prostředí či s principy v daňovém řádu. Právní prostředí musí přinášet občanům a podnikům i určitou míru jistoty a pokud subjekty jednají v souladu s dobrými mravy a nezákonně se neobohacují na úkor druhých, neměly by být nepřiměřeně zatěžovány.

SP ČR  se domnívá, že předložený návrh toto úplně nesplňuje.

K návrhu máme tyto konkrétní zásadní připomínky:

K § 38x odst. 1 – navrhujeme omezit na poplatníka-fyzickou osobu

Odůvodnění:

Nedomníváme se, že je účelné vztahovat právní úpravu i na právnické osoby, pro které to bude přinášet jen další administrativní zátěž bez významného přínosu. Právnické osoby již dnes mají spoustu daňových a účetních povinností. Majetek určený k podnikání musí být evidován a následně vykazován v rámci účetní závěry. Finanční správa má možnosti prověřovat, zda účetní výkazy odpovídají skutečnosti a ukládat sankce. Navíc se připravují opatření jako například kontrolní hlášení či elektronická evidence tržeb s cílem lépe získat data o skutečných transakcích, která umožní finanční správě majetkové poměry snadněji prověřovat.

K § 38x odst. 1 odst. 1 písm. b – nastavit hranici podle typu poplatníka 

Odůvodnění:

Domníváme se, že je disproporční, pokud jsou stanoveny hranice finančních částek bez ohledu na to, zda jde o subjekt např. s průměrným legálním finančním příjmem fyzické osoby ze závislé činnosti nebo naproti tomu o subjekt s legálními příjmy např. v řádech miliard Kč.  I když se čl. 1.3.4.2 přílohy č. 1 důvodové zprávy zabývá administrativní zátěží na straně daňových subjektů, tento aspekt paušálních nízkých sazeb vůbec není zvažován, když důsledkem může být častá a opakovaná nutnost prokazování příjmů (mimo pravidelné daňové mechanismy) u subjektů s vysokými legálními příjmy a tudíž zvýšená administrativní zátěž, když správce daně při částce 5 mil. Kč bude moci velmi snadno odůvodnit, že po předběžném posouzení došel k závěru, že rozdíl mezi příjmy a nárůstem jmění překračuje tuto nízkou finanční hranici.

K § 38y odst. 2 – navrhujeme vypustit

Odůvodnění:

Ze zákona nesmí vyplývat povinnost subjektu prokazovat obdržené příjmy použité ke zvýšení jmění i za období, kdy nebyla evidenční povinnost a subjekt ani nevěděl a vědět nemohl, že se taková povinnost připravuje. Úprava je zjevně retroaktivní a postrádá potřebné záruky z hlediska právní jistoty poplatníků. Je tedy v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Poplatníci mohou být nuceni prokazovat i příjmy (nabytí majetku) před účinností předkládaného zákona. Kritérium úměrnosti času se pak navíc může u jednotlivých subjektů lišit, přičemž bude v podstatě záležet na uvážení správce daně. V této souvislosti poukazujeme na skutečnost, že fyzické osoby nemají a v minulosti nikdy neměly povinnost schovávat si účetní doklady (např. o zakoupených věcech), v případě právnických osob se účetnictví archivuje po dobu 10 let. Vzhledem k uvedeným skutečnostem tak bude v mnoha případech nemožné, aby fyzické, ale i právnické osoby zpětně prokázaly nabytí majetku a unesly tak důkazní břemeno ve smyslu navrhované právní úpravy. Dochází tak k zjevnému porušení principu, že nikdo nemůže být zavázán k nemožnému (ad impossibilia nemo obligatur). Dokazovat takové příjmy může vést k situaci, která postihne i někoho, kdo příjmy poctivě získal a nedokázal je prokázat, protože ani reálně nemohl (žádná archivační či evidenční povinnost neexistovala). Takováto retroaktivita by byla nepřípustná

K §38za – stanovit způsob oceňování

Odůvodnění:

Způsob oceňování majetku poplatníka by se neměl týkat situací nárůstu výnosů, které nebyly příjmy. Navíc v případě neexistence evidence (z důvodu, že nebyla povinnost a takové doklady objektivně neexistují) může dojít k rozdílnosti mezi skutečně zaplacenou cenou majetku a způsobem ocenění pro účely tohoto zákona. Zamezení situacím, kdy ocenění vyšší nežli byl původní výdaj, kde ke zvýšení bohatství došlo čistě na základě přirozeného tržního vývoje ceny majetku v čase. Příklad ad absurdum, kde si subjekt X koupil před 10 lety v bazaru za 500Kč obraz, ani nevěděl, že je to významný autor a nyní bude mít hodnotu několika milionů, ale příjmy subjektu X a jeho ostatní majetek budu na úrovni nízko příjmové skupiny a neumožní mu například ani daň pokrýt. Dodanění majetku subjektů, který neodpovídá příjmům, musí být pouze na základě jimi skutečně vynaložených prostředků.

K § 38zb – snížit sazbu penále

Odůvodnění:

Navrhované penále ve zvýšené výši 50 % nebo dokonce 100 % stanovené daně již ztrácí charakter daňové „sankce“, která reaguje na pozdní placení, ale svou přísností je v podstatě sankcí trestněprávní, podobající se vysokému peněžitému trestu či dokonce propadnutí majetku, které však lze uložit pouze poté, co je dotyčné osobě bez pochybností prokázáno spáchání trestného činu. Dle navrhované úpravy může dojít k uložení takové sankce na základě pouhé právní fikce, pomocí které se má odhadovat rozdíl zdaněnými a nezdaněnými příjmy. Prohlášení předkladatele v důvodové zprávě (str. 7) o tom, že návrh zákona směřuje na zdanění nepřiznaných příjmů, nikoli na odčerpání nelegálního majetku, proto není pravdivé. Právě uvedené znamená porušení principu, že pouze soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Sankce nesmí být likvidační a musí zohledňovat majetkové a příjmové možnosti daného subjektu. Zamezení případného převodu majetku na osobu blízkou s relativně nižšími příjmovými a majetkovými možnostmi je třeba řešit jinými právními nástroji

K § 38ze odst. 3 – zvýšit hodnotu movité věcí

Odůvodnění:

Hodnota je stanovena velmi nízko. Např. poplatník budu mít věc hromadnou, kterou je i knihovna, takže pak bude poplatník povinen, pokud v souhrnu knihy přesahují 20.000,- Kč v prohlášení uvést i tuto věc?

Všechny uvedené připomínky jsou zásadní.