Zrušení karenční doby

Stanovisko SP ČR ke sněmovnímu tisku 393 (novela zákoníku práce týkající se zrušení karenční doby)

SP ČR s návrhem vyslovuje zásadní nesouhlas.SP ČR připomíná, že vláda ve svém programovém prohlášení případné zrušení karenční doby podmínila souhlasem obou sociálních partnerů Rady sociální a hospodářské dohody ČR (dále jen „RHSD“). Tato problematika byla v poslední době na úrovni RHSD diskutována, naposledy na jednání Pracovního týmu RHSD pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost dne 26. ledna 2015. Ve shodě se závěry tohoto jednání SP ČR poukazuje na skutečnost, že návrhu nepředcházelo provedení žádných analýz případných ekonomických dopadů takového kroku na zaměstnavatele i zaměstnance, z hlediska zvýšení nemocnosti, nákladů v podobě zvýšení vyplácených náhrad mezd, vlivů růstu minimálních mezd a s tím souvisejícím růstem mezd a dopadů na státní rozpočet. Zaměstnavatelé jednoznačně očekávají v případě zrušení karenční doby podstatné zvýšení vyplácených náhrad mezd z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, jakož i zvýšení nákladů na náhrady mezd za přesčasové hodiny zastupujících zaměstnanců (a to za současného očekávaného tlaku na další zvyšování minimální mzdy a tedy i ostatních navázaných mezd apod.).

Návrh také postrádá jakákoliv opatření, která by případně kompenzovala zaměstnavatelům očekávané negativní dopady na jejich hospodaření. I v tomto ohledu SP ČR odkazuje na závěry jednání PT RHSD, který vyzval Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby návazně na provedení výše zmíněných analýz navrhlo případné kompenzace ze strany státu vůči zaměstnavatelům (případně diferencované podle zaměstnavatelů se zásadně odlišným vývojem nemocnosti).

V neposlední řadě SP ČR připomíná, že karenční doba byla zavedena mj. jako nástroj k zamezení zneužívání systému nemocenského pojištění a že statistiky zaměstnavatelů potvrzují, že minimálně do určité míry tohoto účelu dosáhla. Návrh neobsahuje žádná opatření, která by opětovnému výskytu uvedeného problému zabránila. Vzhledem k výše zmíněnému přenesení vyplácení „nemocenské“ za prvních 14 dnů DPN na zaměstnavatele by ekonomické dopady tohoto problému na zaměstnavatele byly podstatně větší než dříve.

sekce zaměstnavatelská