Stanovisko k materiálu „Stanovení příslušnosti pro vedení jednotného řízení k realizaci stavebního záměru

Stanovisko SP ČR k materiálu „Stanovení příslušnosti pro vedení jednotného řízení k realizaci stavebního záměru v připravované novele stavebního zákona a souvisejících zákonech“

Svaz průmyslu a dopravy České republiky (dále jen „SP ČR“) k předloženému návrhu sděluje tyto zásadní připomínky:

Obecně

SP ČR má obavu, zda při navrženém postupu dojde k zdárnému a včasnému projednání úpravy jednotného povolovacího řízení. Nedomníváme se, že je nutné podmiňovat pokračování přípravy novely stavebního zákona a jednotného řízení rozhodnutím o příslušnosti stavebních úřadů. Je zřejmé, že zásadnější je nastavení principů úpravy ve vztahu k povolování staveb než řešení kompetenčních sporů. Podle nastaveného principu budou postupovat všechny stavební úřady bez ohledu na jejich označení.

Konkrétně

Ad A) Určení příslušnosti u stavby speciální nebo jiné

-          podporujeme variantu 2, tedy že příslušný k vedení jednotného řízení a vydání jednotného povolení je speciální či jiný stavební úřad

Tato připomínka je zásadní.

Odůvodnění:

Na této variantě se shodla i mezirezortní pracovní skupina. Varianta 1 předpokládá v souvislosti se zavedením jednotného povolovacího řízení do stavebního řádu, přesun kompetencí speciálních/jiných stavebních úřadů na obecné stavební úřady, a to i v případech složitých staveb, kde je zásadním předpokladem pro odborné posouzení stavebníkem povolované stavby odbornost úředníků stavebních úřadů. Domníváme se, že v případě povolování velkých, složitých, strategických a nadregionálních staveb (např. energetické stavby či dopravní stavby) by zajištění odbornosti úředníků na obecných stavebních úřadech bylo nereálné s vysokým rizikem jak věcného, tak procesního pochybení. Dopady na podnikatele, ale i veřejné instituce by byly v takovém případě negativní. Již v současnosti klade česká legislativa velké překážky k získání rozhodnutí o povolení stavby. Celý systém postupně navazujících řízení, kdy některé jsou obsahově velmi provázané, přináší velký prostor pro procesní pochybení úředníků.

Je zřejmé, že vývoj systému v reakci na jeho složitost dospěl k tomu, že o specifických stavbách je rozhodováno na úrovni ústředních orgánů státní správy proto, že tyto jsou v praxi schopné zajistit odborné zázemí jak personální, tak technické, pro minimalizaci pochybení v průběhu povolování staveb. Právě rozvoj dopravní sítě a ve vazbě na probíhající proměnu energetiky rovněž energetických staveb jsou jedním ze zásadních limitních faktorů pro rozvoj hospodářství. Obdobně je v zájmu podnikatelského prostředí zajištění bezpečnosti, proto je žádoucí zachovat rozhodování o stavbách v zájmu národní bezpečnosti na speciálních/jiných stavebních úřadech. Podobně je tomu u dalších specifických staveb (dráhy, letiště, stavby v dobývacích prostorech), které vyžadují speciální odborné znalosti rozhodujících úředníků.

 Předkládaný návrh ve variantě 1 tak přináší další nikoliv nezbytné nejistoty pro rozvoj podnikatelského prostředí a rozvoj České republiky jako celku a považujeme jej proto v této podobě, bez jednoznačného vyhodnocení dopadů a s absencí věcné a konstruktivní diskuze za nešťastný. Jednoznačně proto podporujeme variantu 2, která představuje výrazně menší zásah do kompetenčního uspořádání stavebních úřadů.

Nad rámec návrhu

V předloženém návrhu chybí v rámci varianty 2 bod, který by se týkal „souborů staveb“, jejichž součástí je stavba speciální. Jedná se např. o soubor staveb obsahující bytový dům s vodovodním řadem, kanalizací a komunikací. K povolení jednotlivých staveb souboru je dle stávajících právních předpisů příslušný obecný stavební úřad (pro povolení bytového domu), speciální stavební úřad pro dopravní stavbu (pro povolení komunikace) a speciální stavební úřad  pro vodní díla (pro povolení vodovodního a kanalizačního řadu). Materiál zpracovaný MMR s touto možností počítá, avšak v navrženém usnesení Vlády ČR se stanovení příslušnosti v případech „souborů staveb“ již neobjevuje. Pokud by znění varianty 2 zůstalo tak, jak je navrženo, znamenalo by to, že v případě použití varianty 2 by u souboru staveb bylo vydáváno tak, jako dosud, několik povolení různých stavebních úřadů – obecných, speciálních, jiných.

Optimální variantou by bylo zachování stávajícího systému obecných a speciálních stavebních úřadů s tím, že by byly vymezeny druhy staveb, resp. území vojenských újezdů a dobývacích prostor, tak jako dosud v ustanovení § 13 odst. 2, § 15 a § 16 stavebního zákona, k jejichž jednotnému povolení by byl příslušný speciální stavební úřad. U souboru staveb by jednotné povolení vydával stavební úřad příslušný k vedení jednotného řízení stavby hlavní a stavební úřad příslušný k ostatním stavbám souboru by vydával k záměru závazné stanovisko. Optimální variantou by byla varianta 2 doplněná o popis příslušnosti stavebních úřadů u souboru staveb.

Konečné znění varianty 2 by bylo:

Příslušný k vedení jednotného řízení a vydání jednotného povolení podle stavebního zákona u staveb speciálních nebo jiných bude speciální či jiný stavební úřad.

V případě souboru staveb je příslušný k vedení jednotného řízení a vydání jednotného povolení stavební úřad příslušný k povolení stavby hlavní (obecný, speciální, jiný).

V dalším se ztotožňujeme s připomínkami a argumentací HK ČR.