Zelené zdražení energií

Reflex | 20.11.2008 | rubrika: Komentář | strana: 10 | autor: BOHUMIL PEČINKA

Evropská politika před velkou bitvou

Politicky bude konec roku 2008 a začátek následujícího ve znamení přijímání Lisabonské smlouvy a klimaticko-energetického balíčku. Oba dokumenty přitom mohou změnit postavení a ekonomickou sílu České republiky.

I přes výraznou evropskou diskusi zůstávají oba návrhy nerozbalené, přestože budou mít klíčový vliv na náš život. Kontrastuje to s počtem plochy, kterou média poskytla jistému poslanci, jenž vstoupil do vířivky s jistou slečnou. Podívejme se proto blíže na klimaticko-energetický balíček.

POVOLENKY

Jeho jádrem je povinné zavedení aukcí emisních povolenek, které zdraží elektřinu, teplo i stavební hmoty o desítky procent. Pokud tento návrh v prosinci Evropská rada přijme, bude to znamenat historické vítězství zeleného programu v celé Evropě. Nevysloveným předpokladem je zkonstruovat složitý systém skrytých nebo otevřených daní, zvýšit už tak neúměrně vysoké ceny energií a prostřednictvím toho radikálně změnit životní styl lidí.

V České republice dnes existuje jediná komplexní studie o dopadech obchodování s emisními povolenkami, kterou nedávno vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy. Podle ní by v důsledku zavedení aukcí emisních povolenek mohlo dojít ke skokovému zvýšení ceny elektrické energie pro domácnost zhruba o třicet procent a v případě průmyslových podniků dokonce až o šedesát procent. "Nulové cenové navýšení by naopak zaznamenali producenti energie z obnovitelných zdrojů a jaderných bloků." Balíček má výrazně postihnout také oblast teplárenství a vést ke zdražení dodávek tepla v rozmezí třicet až pětačtyřicet procent.

Systém povolenek prodávaných na aukcích dopadne hlavně na obory jako teplárenství, výroba vápna a cementu, metalurgie, výroba vláknin, papíru, lepenky a pochopitelně elektrické energie. Lze důvodně předpokládat, že to bude znamenat výrazný útlum těžkého průmyslu a odchod některých firem do zahraničí.

MAKRORIZIKA

Studie rovněž zmiňuje potenciální makroekonomická rizika v podobě nižšího růstu hrubého domácího produktu až o 1,5 procenta. Příčinou je, že Česko stále má třetí největší podíl tuhých paliv v Evropské unii. Naopak pro ekonomiku Francie, která produkuje většinu elektrické energie v nízkoemisních jaderných elektrárnách, může aplikace balíčku znamenat vzrůst HDP o desetiny procenta. Paradoxní je, že titíž zelení, kteří tlačí české firmy k nízkým produkcím emisí, se stejnou vehemencí odmítají stavbu nových bloků jaderných elektráren. Zdánlivý paradox má svou skrytou logiku - vyšší ceny energií jako způsob provedení společenské revoluce.

ZASE ZDANĚNÍ

Z ekonomického pohledu budeme svědky dalšího skrytého zdanění, jehož výtěžek má být přerozdělen pro tisíce nových nezaměstnaných a stimulaci výroby zelených technologií. Zvláště v sousedním Německu na tom desítky firem založily svůj budoucí výrobní program. Na půdě evropských institucí se totiž běžně diskutuje o tom, že klimaticko-energetický balíček vyvolá obrovský zájem v celém světě a strhne lavinu poptávky po zelených technologiích podobného druhu. V duchu této dosud neexistující poptávky se proto vytváří umělá nabídka. Podobně chimérická je představa, že izolovaným snížením emisí v prostoru Evropské unie způsobím, že se k této iniciativě připojí státy všude na světě a nějak podstatně se ovlivní kvalita ovzduší. Přitom odměnou za nestabilitu firem těžkého průmyslu, vyšší infl aci, vyšší ceny energií a v konečném důsledku i nižší životní úroveň má být v roce 2020 předpokládané snížení emisí za celou Českou republiku ve výši jen 3,3 procenta. V reakci na hrozbu přijetí klimatickoenergetického balíčku se v Evropské unii vytvořila koalice šesti středo- a východoevropských zemí v čele s Polskem. Česká republika se kvůli odporu Strany zelených k této koalici nepřipojila, přestože je to v souladu se všemi jejími zájmy. Energetická politika Topolánkovy vlády tak začíná ohrožovat podstatné zájmy České republiky.