Výsledky dotazníkového šetření SP ČR – září 2009

.

Svaz průmyslu a dopravy uspořádal ve dnech 1. až 10. září 2009 dotazníkové šetření mezi 1600 členskými firmami a svazy.  Šetření navazuje na předchozí průzkumy z října 2008, z ledna, dubna a června 2009. Cílem bylo zjistit aktuální kondici tuzemských podniků a jejich očekávání ve 3. a 4. čtvrtletí letošního roku a predikovat vývoj v 1. čtvrtletí 2010. Záměrem bylo i zjištění změn zaměření výrobních programů, vývoje v oblasti zaměstnávání, názoru zaměstnavatelů na kvalitu podnikatelského prostředí i hodnocení přístupu veřejné správy
v zavádění protikrizových opatření. V šetření odpovědělo 193 respondentů z řad členských firem.

I.
Dotazníkové šetření zjišťovalo míru využívání výrobních kapacit tuzemskými firmami.
Pouze desetina firem využívá v meziročním srovnání své kapacity na sto a více procent. Devadesát procent firem i nadále nepracuje na plný výkon.
Míra využití kapacit účastníků šetření je velmi rozdílná. Většina firem (zhruba dvě třetiny) využívá kapacitu od 99 % do 60 %. Podíl těchto firem se ve srovnání s předchozím červnovým šetřením takřka nezměnil. Zhruba třetina firem pracuje na výkon od 40 do 60 %. Přibližně 6 % respondentů uvádí výkon nižší než 40 %. Tato nejvíce ohrožená skupina firem se však ve srovnání s červnovým šetřením zmenšila o třetinu.
Závěr: Výsledky šetření potvrzují předpovědi Svazu průmyslu a dopravy ČR, že český průmysl se v posledních měsících pohybuje po hrbolatém dnu, meziměsíční výkyvy nehrají v tomto trendu podstatnou roli. Výkonnost tuzemských firem a procenta využívání kapacit se ani za uplynulé čtvrtletí v zásadě nezměnilo. V míře využití kapacit existují však značné rozdíly, z pohledu tohoto ukazatele 10 % firem nevykazuje problémy.

Míra využití kapacit tuzemskými firmami (v meziročním srovnání)

100% a více %	10 %
Od 80 do 99 %	29 %
Od 60 do 79 %	39 %
Od 40 do 59 %	16 %
Méně než 40 %	6 %

  

 

 

 

II.
Šetření zjišťovalo také stav zakázek ve 3. čtvrtletí letošního roku. Tři čtvrtiny tuzemských firem (76%) očekávají v tomto kvartále nižší objem zakázek, než tomu bylo před rokem. Necelá pětina firem (16%) předpokládá naopak nárůst zakázek. Potvrzuje se tím trend pouze velmi pozvolného nárůstu počtu firem, které očekávají zvyšování objemu zakázek – v šetření z dubna 2009 to ve vztahu k prvnímu pololetí 2009 uvádělo 11 % firem.
Současně se ukazuje, že dopady recese přinášejí značné diferenciace mezi firmami z hlediska objemu zakázek. Zhruba desetina firem, nejohroženější skupina výrobců, očekává ve 3. čtvrtletí 2009 pokles zakázek o více jak 50 %.
Podobně jako i v červnovém šetření vedle pokračujících problémů na exportních trzích označili respondenti za hlavní příčiny poklesu zakázek snížení investičních aktivit v soukromém a ve veřejném sektoru v České republice.

Očekávaný pokles zakázek firem ve 3. čtvrtletí 2009

(v meziročním srovnání)

Do 5 %	8%
6 – 15 %	24%
16 – 30 %	27%
31 – 50 %	31%
Nad 50 %	10%

                     

 

 

 

III.
Šetření Svazu průmyslu a odpravy ČR se zabývalo také predikcí vývoje zakázek ve 4. čtvrtletí 2009 a v 1. čtvrtletí 2010. Právě tyto informace jsou relevantní pro odhad budoucího ekonomického vývoje. Pokud jde o očekávání vývoje zakázek ve 4. čtvrtletí 2009, zhruba 29 % tuzemských firem předpokládá v tomto období jejich nárůst. Toto procento je identické s tím, jaké respondenti uvedli již v červnu 2009 v očekáváních pro 4. čtvrtletí.
Další pokles zakázek očekává 27 % firem, což je ve srovnání s červnem o 3% procenta více. Mírně (o 4 %) se oproti červnu zvýšil počet firem, které koncem letošního roku nepředpokládají žádnou změnu (42 %).
Závěr: Více než dvě třetiny firem nepředpokládají do konce roku 2009 pozitivní změnu ve vývoji zakázek.

 Očekávaná změna vývoje zakázek firem ve 4. čtvrtletí 2009

( v meziročním srovnání )

Nárůst	29 %
Pokles	27%
Beze změny	42%
Nevím	2%

             

 

 

IV.
Očekávání zakázek v 1. čtvrtletí 2010 rozděluje respondenty na dvě základní skupiny. První, představující dvě pětiny firem (40 %) očekávají nárůst zakázek. Je to největší počet s tímto očekáváním od počátku hospodářské recese. Naproti tomu více než čtvrtina firem (27%) počítá
s dalším propadem zakázek a další více než čtvrtina respondentů (28%) nepředpokládá žádnou změnu.
Závěr: Z hlediska předpokládaného vývoje zakázek lze učinit závěr, že ani rok 2010 nebude znamenat zásadní obrat v ekonomické situaci podniků., což podporuje názor, že recese je střednědobý proces. Mírný optimismus nárůstu obejmu zakázek je omezen tím, že odpovědi neumožňují jasnou představu, jak velký nárůst zakázek bude.

 Očekávaná změna vývoje zakázek firem v 1. čtvrtletí 2010

( v meziročním srovnání )

Nárůst	40%
Pokles	27%
Beze změny	28%
Nevím	5%

                      

 

 

V.
Zářijové šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR se zaměřilo i na opatření, které firmy přijaly v souvislosti s recesí. Téměř čtvrtina tuzemských firem (24%) celkově změnila výrobní program. Řada firem však uvádí, že ačkoliv nezměnila celkově výrobní program, diverzifikuje ho, rozšiřuje portfolio aktivit a mění jeho strukturu, inovuje a pozměňuje sortiment. Část firem uvedla, že provedla změny výrobního programu v předešlých letech a považuje tyto změny
za dostatečné i vzhledem k hospodářské recesi.
Závěr: Z šetření vyplývá, že čtvrtina firem reagovala na recesi celkovou změnou svého výrobního programu.

Podíl firem, které v souvislosti s recesí změnily výrobní program

Podíl firem, které změnily či budou měnit výrobní program	24%
Podíl firem, které nezměnily a nebudou měnit výrobní program	76%

 

 

VI.
V souvislosti s dopady hospodářské recese a celkovou ekonomickou situací firmy zvažují zásadní kroky ohledně své budoucnosti. Podstatným zjištěním je, že vrcholový management řady firem zvažuje spojení s dalším subjektem - tuto alternativu uvádí více než pětina firem (21%). Oproti červnovému šetření jde o takřka dvojnásobný nárůst odpovědí, v nichž se zvažuje tato možnost.
O prodeji části podniku uvažuje více než desetina respondentů (13%), což je stejné procento, jako před čtvrt rokem. Mírně (na 7%) vzrostly však úvahy zástupců tuzemských firem o přesunu výroby do zahraničí. Sice jde o nejméně početnou skupinu, ovšem z hlediska dopadů na tuzemské hospodářství je to velmi nepříznivým signál. Ukončení výroby zvažuje menší část firem (5%).

Strategické kroky zvažované firmami v příštích dvanácti měsících

Ukončení výroby	5%
Přesun výroby do zahraničí	7%
Prodej části podniku	13%
Spojení s dalším subjektem	21%
Nevím	54%

                       

 

 

 

VII.
S příchodem recese a propadem zakázek čelí firmy potřebě zefektivnit výrobu. Jedním z důsledků vývoje je i tlak na redukci zaměstnanců. Od příchodu recese tři čtvrtiny tuzemských firem (78%) nepříznivou situaci ve svém hospodaření řešily snížením počtu pracovníků. O něco více než pětina firem (22%) dosud nepřikročila k takovému opatření.

Podíl firem, které od příchodu recese snižovaly či nesnižovaly počet svých zaměstnanců

Firmy, které snižovaly počet pracovníků	78%
Firmy, které nesnižovaly počet pracovníků	22%

                      

 

Nehledě na skutečnost, že většina firem za dobu recese již přistoupila k propouštění zaměstnanců, firmy chystají do konce roku další redukci pracovních míst. Zhruba dvě třetiny firem (67%) plánuje ve druhé polovině roku snížení počtu zaměstnanců. Necelá třetina firem (31%) naopak počítá se zvýšením počtu pracovníků. Statisticky málo relevantní jsou zbylá dvě procenta firem, kde zatím management firem není rozhodnut (1%) či nepředpokládá žádnou změnu v počtu pracovníků (1%).

Předpokládaný vývoj počtu zaměstnanců firem do konce roku 2009 v souvislosti s restrukturalizací/rozvojem

Pokles	67%
Nárůst	31%
Beze změny	1%
Nevím	1%

          

 

 

 

VIII.
Co se týká stavu podnikatelského prostředí v České republice, zaměstnavatelé hodnotí jeho kvalitu negativně a poukazují na působení některých nepříznivých faktorů v době recese.
Respondenti negativně hodnotí zejména podmínky pro čerpání úvěrů. Téměř dvě třetiny z nich poukazuje v meziročním srovnání na zhoršení. Výsledek se podstatně neliší od předešlých šetření, přístup k získávání provozních úvěrů je pro firmy nadále jedním z palčivých problémů.
Negativně je hodnocena úroveň platební morálky. Více jak čtyři pětiny firem (84%) upozorňuje v meziročním srovnání na její zhoršení.
Zástupci firem poukazují na případy nedodržování smluv, včetně snahy odkládat uzavřené smlouvy a na tlak na snížení již dohodnutých cen či na prodloužení doby splatnosti smluv.
V návaznosti na zhoršující se platební morálku je důležitá i odpověď na vývoj vymahatelnosti práva. Téměř třetina firem (31%) uvádí, že v této oblasti došlo ke zhoršení. Stav se negativně změnil i ve čtvrtletním srovnání, v červnovém šetření na jeho zhoršení upozorňovala takřka čtvrtina firem (24 %).
Z pohledu firem se také zhoršují projevy korupčního jednání. Uvádí to více jak třetina firem (34%), v červnovém šetření o zhoršení situace hovořila sotva čtvrtina respondentů (24%).
Negativně je tuzemskými firmami hodnocen i vývoj byrokracie, dvě pětiny firem (42%) si stěžuje na zhoršení.

Pohled firem na stav podnikatelského prostředí (v meziročním srovnání)

	Zhoršení	Zlepšení	Beze změny	Nevím
Přístup k úvěrům	65%	1%	20%	14%
Vymahatelnost práva	31%	2%	59%	8%
Platební morálka	84%	0	16%	0
Korupce	34%	0	39%	27%
Byrokracie	42%	3%	47%	8%

                                                                      

 

 

 

 

IX.
Šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR zjišťovalo, jak tuzemští zaměstnavatelé hodnotí přístup státu a veřejné správy v boji proti hospodářské krizi. Z odpovědí vyplynulo velmi kritické hodnocení, které by se dalo shrnout po zprůměrování pomyslných školských známek
hodnotou 4,2. Dvě pětiny firem by nechalo naše politické elity, státní a veřejný aparát propadnou. Zhruba stejný počet firem by udělilo čtyřku.
Z mnoha komentářů zástupců firem vyplývá zásadní message: Nedostatečná schopnost reakce. Jedním z důvodů je podle zaměstnavatelů nestabilní politická situace a nyní vláda s nedostatečně silným mandátem. Celkově se kriticky upozorňuje na nedostatečně flexibilní přístup státu a veřejné správy k nacházení východisek. Někteří respondenti pozitivně hodnotí dílčí opatření, jakými jsou slevy na sociálním pojištění či vzdělávací programy.
Většina respondentů se shoduje v tom, že nejlepší pomocí ze strany státu by bylo zlepšování podnikatelského prostředí, zejména snižování byrokratické zátěže, ale také zpružnění pracovního trhu aj. „Pokud by se soukromé firmy chovaly jako český stát, dnešní krizi by nepřežily,“ uvádí se v jednou z komentářů respondenta.

 X.

Struktura firem - respondentů zářijového šetření podle počtu zaměstnanců

Do 10 zaměstnanců	4%
11-50 zaměstnanců	22%
51 – 250 zaměstnanců	44%
Nad 250 zaměstnanců	30%