Média a SP ČR 25.11.2013

 .

 ----------------------------------------------------------------------------------------------------

Vystoupení viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavla Juříčka v rámci pořadu Čtv Otázky Václava Moravce

24. 11. 2013

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Lidé nenakupují, propadl se zahraniční obchod a stavebnictví se dál potácí v krizi. To jsou podle statistiků bezprostřední důvody nepříjemného překvapení, které vyplynulo z výsledků za letošní třetí čtvrtletí. Český hrubý domácí produkt meziročně poklesl v tomto čase o 1,6 procenta. V rámci Evropy tak Česko dopadlo hůř, než Portugalsko nebo Španělsko. Větší pokles hrubého domácího produktu zaznamenaly jen Kypr, mínus 5,7 procenta a Itálie, mínus 1,9 procenta. Sousední Německo hlásí meziročně nárůst o 0,6 procenta, podobně jako sousední Slovensko. Tuzemská ekonomika si prošla recesí v uplynulých dvou letech. Šlo o nejdelší recesi za dobu existence samostatné České republiky. Po naději na mírné oživení varuje centrální banka před návratem recese.

Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB /20. 11. 2013/
--------------------
Nelze nikdy nic vyloučit, a proto musíme konat proaktivně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proaktivními kroky má vedení centrální banky na mysli devizové intervence, kterými v posledních dvou týdnech sráží kurz české měny. A to s obavy před deflací a návratem recese. Podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera ukazují předběžná data o tuzemském hrubém domácím produktu za třetí čtvrtletí při nejlepším na pohyb na dně ekonomiky. Centrální banka však odmítá, že by devizové intervence ekonomiku dál poškodily.

Miroslav SIGNER, guvernér ČNB
--------------------
Já si myslím, že, že stále platí, že exportní otevřená ekonomika na uvolnění měnové politiky získává, ne ztrácí. Kdyby tomu tak nebylo, tak by české ekonomice v tuto chvíli prospěl silnější kurz. To si myslím, že, že prostě není pravda evidentně.

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB /17. 11. 2013/
--------------------
Já osobně z toho nejsem nadšenej, protože mám pocit, že měnovou manipulací, měnovou politikou se nedá napravit ekonomika. Ale dočasně samozřejmě tyhle věci fungují. A zatím centrální banky jako Bank of England, nebo americká centrální banka mají velmi vysoký kredit za to, že ekonomice pomohly.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pro úplnost v letošním roce zůstanou v regionu střední, jižní a východní Evropy v hospodářské recesi jen tři země. Česká republika, Slovinsko a Chorvatsko. V loňském roce se v recesi nacházelo přitom devět zemí. Levice a odbory tvrdí, že za rekordním poklesem tuzemské ekonomiky jsou chybné kroky Topolánkovy a Nečasovy vlády. Podle propočtů makroekonoma Českomoravské konfederace odborových svazů Martina Fassmanna se jen loni vládní politika podepsala na snížení hrubého domácího produktu o dva procentní body. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hosty Otázek jsou bývalý ministr financí, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka. A viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček. Pánové, vítejte v Otázkách. Hezké odpoledne přeji.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Hezkou neděli, děkujeme za pozvání.

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Hezké odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Guvernér České národní banky Miroslav Singer před týdnem v tomto studiu přiznal, že centrální banka mohla uvolňovat úrokovou politiku dřív, aby pomohla ekonomice. Začnu u Pavla Jiříčka, na kolik podle vás teď centrální banka oslabováním koruny vlastně napravuje chyby, které se v ekonomice staly v těch uplynulých letech?

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já bych na to odpověděl trochu jinak, víte. My, podnikatelé tady v tom prostředí za posledních dvacet let moc stability jsme nezískali. Teď nehovořme všechny důvody, proč tomu tak je. My velmi si vždycky oceňujeme to, když aspoň máme nějaký záchytný bod. A ten jeden z těch záchytných bodů, řekněme nějaké jisté míry stability byl i kurz. Protože nemáme euro.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I když posilovala koruna a v některých momentech.

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Ale ona posilovala trendově, ona neposilovala skokově. My jsme tu volatilitu tady měli rok 2008, 2009. Ale nicméně za poslední období se dá říct, že to bylo čitelné pro nás. A my na základě toho jsme se samozřejmě také " hedžovali". Takže z hlediska strategického se nám to zdá, že, že pro podnikatelské prostředí v Česku to příliš jako chytré není.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale ptám se na tu původní otázku. Jestli si nemyslíte, že centrální banka teď svojí měnovou politikou napravuje chyby možná i fiskální politiky, možná i své vlastní chyby, restriktivní, úrokové politiky v těch uplynulých letech?

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Ano, myslíme si ano, ale, protože samozřejmě tady je řada různých důvodů, proč česká, česká ekonomika není konkurence schopná, nebo zhoršuje se konkurence schopnost České republiky. Má to některé souvislosti například právní, proč odchází řada podnikatelů, anebo firem se vyhýbá České republice. Odchází do zahraničí. Obecně to víme, kolik firem odešlo. Je, jsou tady problémy dlouhodobě s technickou vzdělaností, což průmysl potřebuje. Dneska ten " gab", nebo ta mezera mezi množstvím technicky vzdělaných lidí a skutečnou potřebou průmyslu je někde kolem 13 procent. O kvalitě, už o tom ani nehovořme. No a teďka ještě do toho tady tyto věci. Já samozřejmě souhlasím s Luďkem Niedermayerem, že mohla jistá míra oslabování koruny být už dřív. Ale dneska prostě už, že jo, dneska po boji každý generál. Nám se ale nelíbí to, že, že tak, jak jsem říkal, strategicky jistá míra pevnosti něčeho, čeho se může podnikatel chytit, je, je důležitá. Nota bene my jsme 23. října letošního roku měli konferenci automobilového průmyslu v Brně. Tam pan Singer hovořil, a já to tady můžu dokonce ukázat, jeho prognózu vybraných veličin pro rok 2014. Je tady 25,60. A sedmého listopadu najednou z toho je 27,20. Takže.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Protože modely ukázaly daleko horší situaci. Luďku, tedy, pokud se ze slov Pavla Juříčka a Luďka Niedermayera přesunu k Pavlu Kysilkovi. Vy byste podepsal tezi, že vlastně měnovou politikou není možné napravovat chyby v tuzemské ekonomice, konvenuje vám tato teze?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva a generální ředitel ČS
--------------------
Platí samozřejmě. Na druhou stranu centrální banka má jednu hezkou příležitost. A to získat politikům čas na to, aby našli nějaká správná řešení strukturální. Já si myslím, že Česká národní banka dává tenhle ten prostor tímhle tím opatřením.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte, že to je to hlavní, co centrální banka teď dělá? Nepřiznává tím podle vás i vlastní chybu? Že na ty politiky netlačila v uplynulých letech, a že nekorigovala například Miroslava Kalouska, Petra Nečase a strategii rozpočtové politiky tehdy?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva a generální ředitel ČS
--------------------
Úkolem centrální banky není skutečně vytvářet tlak na politiky. Podívejme se, co dělá americká centrální banka, Evropská centrální banka, japonská. Kupují si čas. Kupují si čas pro vážné a důležité a nezbytné změny, které ale musí udělat skutečně vlády. A znovu říkám, já si myslím, že to, co Česká národní banka teďka udělala, je určité koupení si času. Něco, co prospěje střednědobě české ekonomice. Ale ta skutečná řešení musí přijít odjinud.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdyby ale byla racionální, možná i tvrdším oponentem v těch, v tom zákulisí, protože se guvernér účastní jednání vlády, tak si nemusela centrální banka kupovat čas. Respektive nemusela ho dávat politické reprezentaci. Co řeknete na tuto námitku?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva a generální ředitel ČS
--------------------
Já bych neposouval odpovědnost z politiků na centrální banku za třeba strukturální reformu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Miroslave Kalousku, nenapravuje teď centrální banka svojí manovou politikou chyby, které jste se dopustili vy jako vláda?

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ne, určitě ne. Centrální banka ten krok, který dělá, dělá v rámci měnové politiky, kde je prostě kurzový režim a pochopitelně i sazby. Jsou dva nástroje, kterými centrální banka sleduje ten cíl, který vytyčila. To jest dvouprocentní inflace. Pokud už neměla k dispozici ten nástroj sazeb, protože by byly na technické nule, rozhodla se pro ten nástroj kurzu. Je ve své politice nezávislá. Já samozřejmě jako politik z toho kroku taky nemůžu být nadšený, protože on sebou nese nějaké náklady a ty náklady nesou do značné míry něco, co TOP 09 logicky pokládá za svoji voličskou skupinu. To jsou lidé, kteří jsou odpovědní a šetří si na zadní kolečka. A najednou ty úspory byly o několik procent tímto rozhodnutím centrální banky znehodnoceny.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A znovu ta námitka, že to přijít nemuselo? Ten krok centrální banky, pokud byste vy nepodsekli ekonomiku a nezpůsobili tady možná fiskální politikou nejdelší recesi?

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Tak zaprvé já nevěřím, a budu na tom vždycky trvat, že je možné kupovat si hrubý domácí produkt za peníze na dluh. My jsme nikdy netvrdili, že naše rozpočtová politika je prorůstová. A protože jsme zdědili rozpočty na 6 procentním deficitu a to, co bylo hlavní prioritou naší hospodářské politiky, dostat zemi do makroekonomické rovnováhy relativně zdravých veřejných financí, aby ten budoucí růst byl na zdravých základech. A to se, to se podařilo. Samozřejmě to také sebou neslo nějaké náklady. Ale zcela určitě, když se podíváte do zemí, které nešly tímto, tímto způsobem, a šly cestou snahy nakupovat si zaměstnanost a hrubý domácí produkt za cenu vyššího zadlužení, no tak z hlediska zaměstnanosti, z hlediska pozice na kapitálových trzích, úroků, které daňový poplatníci každý rok musí platit, jsou na tom ty země neskonale hůře.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, když se podíváme tady na mapu Evropy a na ta aktuální data. Tedy zprávu o stavu ekonomiky za třetí čtvrtletí, ta nepříjemně překvapila. Hrubý domácí produkt meziročně pokles o 1,6 procenta. V rámci evropské osmadvacítky tak Česko patří, a dopadá hůř než Portugalsko a dokonce i Španělsko, kdy vy jste odkazovali před ještě dvěma, třemi lety právě na situaci Portugalska a Španělska, větší pokles hrubého domácího produktu vykazuje v současnosti jen Kypr, mínus 5,7 procenta. A Itálie mínus.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Pokud opravdu budete hodnotit stav ekonomiky podle jednoho jediného ukazatele, což je HDP, tak je to pravda. Ale to se dopustíte strašlivé chyby.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No máme tady ale také největší počet lidí, kteří jsou odkázáni na dávky v hmotné nouzi.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Máme, máme tady. Promiňte, ale máme tady jednu z nejnižších nezaměstnaností v rámci Evropské unie. Ty země, které se snažily koupit si svůj HDP na dluh, to nemluvím ani o Španělsku a o Portugalsku, ve Španělsku je 25 procentní nezaměstnanost, prosím pěkně. Ale podíváte-li se i do Polska a na Slovensko, kde rozpočtová politika byla více prorůstová, také platí násobkovitě vyšší úroky ze svých, ze svých státních dluhopisů. Kdybychom platili takové úroky jako Poláci, platíme na dluhové službě o 34 miliard ročně více.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale kde je ten, promiňte, ale kde je tedy, promiňte.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Tyhle země, promiňte.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane předsedo, ale kde je ten budoucí růst? Vy říkáte: dělali jsme tvrdou rozpočtovou politiku.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
I tyhle země, i tyhle země, i tyhle země, které se snažili koupit si svůj růst za peníze na dluh, mají mnohem větší nezaměstnanost a mnohem větší míru chudoby ve svých zemích. Ať už mluvíme o Polsku, ať už mluvíme o Slovensku.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kde je náš budoucí růst, na který jste odkazoval, který tady není?

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
No, vezmu-li si jarní predikce, protože to byly ty predikce, které jsem ještě mohl podrobně studovat, tak všechny ty predikce ukazovaly a ukazují mírné oživení až koncem roku a nějaký křehký růst v roce budoucím. A myslím si, že ty predikce to předpokládají stále. Ono podíváme-li se, jak dopadl ten druhý a třetí kvartál, tak ten třetí kvartál byl prezentován jako nepříjemné překvapení. Otázkou je, zda spíš nebylo velmi příjemným překvapením ten druhý kvartál, který byl, který byl v plusu. Protože skutečně ty předpoklady očekávaly oživení až koncem roku a v roce příštím. Ale ještě jednou, pane redaktore. Diskuzi, kde se říká, že základním předpokladem hospodářského růstu je vládní finanční politika, takovou diskuzi já prostě odmítám. Vládní finanční politika, hospodářská politika má vytvářet ideální prostředí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale tím neodpovídáte na otázku /nesrozumitelné/ budoucí růst.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Budoucí růst lze předpokládat v roce příštím. Nebude to už nikdy takový růst, jako byl v dobách monetární bubliny. A my si můžeme být jisti, že ten růst, pokud bude jakákoliv budoucí vláda pokračovat aspoň v minimálně odpovědné rozpočtové politice, že ten růst bude postaven na prostředí makroekonomických rovnováh a zdravých a udržitelných veřejných financích. Že ta vláda, která tady dokázala s téměř šesti procentního deficitu stáhnout přes mělkou recesi, dokázala uspořit tolik, že dostala deficit bezpečně pod tři procenta někde ke 2,5 procentům, že pro ten budoucí růst položila velmi pevné základy, nikoliv základy hliněných nohou, na kterých by ten budoucí růst byl velmi komplikovaný.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pavle Kysilko, je to možné tak interpretovat?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva a generální ředitel ČS
--------------------
My se musíme bavit i příčinách toho, proč zrovna česká ekonomika neroste. A proč jsme takovým ostrůvkem nerůstu mezi zeměmi, které, které jsou na tom daleko líp. Když se podíváme na.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je jednou z těch příčin toho, co se tady stalo ve vládní politice v uplynulých letech?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva a generální ředitel ČS
--------------------
My to umíme kvantifikovat. Před krizí rostla česká ekonomika pěti, šesti, dokonce sedmi procenty. Teďka po krizi někde mezi nulou a mínus jedničkou. Musíme teda vysvětlit nějakých pět, šest procentních bodů. Vláda tím, že přikročila k určitým úsporným opatřením, ubrala z hrubého domácího produktu v roce 2012 asi jeden procentní bod, takže pořád nám zbývá vysvětlit nějakých pět. V letošním roce ten úsporný balíček už bude dělat jenom půl procentního bodu. V příštím roce už je tenhle ten efekt zneutralizovaný. Samozřejmě exporty byly něco, co táhlo ekonomiku před krizí, ale to platí i po krizi. Exportní výkonnost, nebo čisté exporty jsou stále dobré. Takže jediné dva faktory, které přispívají k tomu, že česká ekonomika neroste, je domácí spotřeba nás, domácností a jednotlivců,  a investice firem. Když se podíváme na to, jestli je nějaký objektivní důvod, aby domácnosti byly takhle opatrné a nespotřebovávaly, říkáme, že ne. Protože podle všech mezinárodních standardů finanční situace domácností je u nás mimořádně dobrá. Neříkám ideální, ale mimořádně dobrá v mezinárodním srovnání. A my se teďka porovnáváme se světem. Když se podíváme na finanční situaci, finanční zdraví firemního sektoru, musím zase říct, že firemní sektor je na tom velmi dobře. Je to o psychice. Říkám tomu, že česká ekonomika připomíná člověka, kdy v zdravém těle je nezdravý duch. Když se podíváte na to, jak se vyvíjí hrubý domácí produkt, a podíváte se na to, jak se vyvíjí důvěra nás jednotlivců a domácností v budoucnost, a důvěra firem v budoucnost, tak zjistíte, že v Česku jsme na tom daleko nejhůř z Evropy s jedinou výjimkou, a to je Řecko. Ten index důvěry v budoucnost je v České republice nižší, než ve Španělsku, které má 25 procentní nezaměstnanost. A víc než 50 procentní nezaměstnanost u mladé generace. A ještě vám řeknu jednu věc. Ta nedůvěra v budoucnost je teďka v Česku o něco nižší, než byla těsně poté, co vypukla krize, když byly noviny plné těch negativních, negativních zpráv o krachu Lehman Brothers. Čili bavme se o psychice, proč zrovna Češi nejsme potrefeni vlastně tou nedůvěrou v budoucnost, protože to je ten hlavní faktor, proč dneska Česko neroste.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A o tom bude řeč v další části Otázek. Budeme se bavit nejen o psychice toho, proč česká ekonomika neroste, ale také o dalších krocích, které možná dá do české ekonomiky budoucí vláda. Přepněte si na zpravodajskou ČT24. V diskuzi pokračujeme za pár okamžiků. Nabídneme vám i diskuzi dvou vyjednavačů. Za Hnutí ANO přijde Věra Jourová a za Českou stranu sociálně demokratickou Lubomír Zaorálek. A v závěrečné části Otázek bude řeč o zasedání nové Poslanecké sněmovny.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vstoupili jsme do druhé hodiny dnešních Otázek, ještě jednou vítejte na zpravodajské ČT 24. Zvolili jsme si je sami. Už zítra se poprvé sejde 200 poslanců. Mnoho z nich poprvé usedne do sněmovních lavic. Co vzejde z této pestré směsice? Je už alespoň jasné, kolik bude mít dolní parlamentní komora místopředsedů a jak dopadají debaty o vládnutí této zemi? Zeptáme se vyjednavačů Věry Jourové z hnutí ANO a Lubomíra Zaorálka z ČSSD. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Pochybnosti o intervencích centrální banky. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera je měnovou politikou nedají napravit potíže tuzemské ekonomiky. Bývalý člen bankovní rady má pochybnosti, jak Česká národní banka před ukončením intervencí zabrání spekulacím s kurzem koruny. Ekonomika v potížích. Podle České národní banky se může tuzemská ekonomika znovu vrátit do recese. Hlavní makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann obviňuje vedení centrální banky kvůli devizovým intervencím s prohlubování nejistoty v ekonomice a varuje i před hrozbou z taxflace, tedy před hrozbou kombinace vysoké inflace a ekonomického útlumu.

Martin FASSMANN, hlavní makroekonom ČMKOS
--------------------
Nerad bych se dožil toho, abychom za půl roku měli 30 nebo 35 kurz, aby prostě tady byla vysoká inflace a Česká národní banka jako slavnostně pak bojovala proti inflaci zvyšováním úrokové míry, kterou sama vyvolala.

Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Povolební vyjednávání - sociální demokraté získají předsedu Poslanecké sněmovny a hnutí ANO místopředsedu. Tak zní dohoda dvou nejsilnější stran o rozdělení pozic ve vedení dolní parlamentní komory. Obě politické strany navíc počítají s tím, že pokud lidovci vstoupí do rodící se vládní koalice, získají post místopředsedy Poslanecké sněmovny.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hlavním hosty Otázek zůstávají bývalý ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček, ještě jednou vítejte na zpravodajské ČT 24, pánové. V té první části Otázek, Pavle Juříčku, byla řeč právě o té psychice. Pavel Kysilka to tady zmínil. Myslíte si, že to je jen problém psychiky a že opravdu ta ekonomika má zdravé základy, když jste upozorňovali předchozí vládu i s odbory, že by měla dělat nějaká prorůstová opatření?

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Musíme vidět dvě roviny. Já samozřejmě souhlasím s tím co tady říkal Pavel Kysilka, že ten sentiment obyvatelstva je prostě negativně naladěný a na druhou stranu se nedivme. 20 let jsme tady pracovali na něčem, čemu přestáváme věřit. Přestali jsme věřit politikům, přestali jsem věřit vládě. Je nutné se podívat také na to, že politici k tomu hodně přispěli, protože se hodně hádali a občané najednou žijou jiné životy a nerozumí tomu, co se vlastně v České republice děje, takže já si myslím, že občané se chovali racionálně a rozumně. Druhou věcí je to, co jsme bavili, ty strukturální změny jdou někdy zbytečně pomalu a některé věci nejdou vůbec. X-krát jsme přesvědčovali vládu, co je potřeba udělat, ono některé kroky, které jsou potřeba pro průmysl, potřeba pro občany, otevíraly se tady druhé pilíře důchodové reformy, kterou řada lidí vůbec nepochopila. Proto jen 40 tisíc lidí se přihlásilo, to byly spory i tady s panem bývalým ministrem financí ohledně výdajové stránky státu, že vznikl makrocefalus 116 tisíc státních zaměstnanců, k tomu řada dalších. Nemáme reformu zdravotnictví, nemáme reformu Českých drah a podobně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, promeškali jsme tu dobu i ekonomické recese? Když se podíváme na žebříček konkurenceschopnosti, ten který máme k dispozici, tak vysoké sociální odvody, byrokracie, korupce i to strhává Českou republiku níž a níž právě v žebříčku konkurenceschopnosti, aktuální stav je z června zveřejněný švýcarským mezinárodním institutem pro rozvoj řízení. Jedničkou jsou Spojené státy americké, jak vidíte za pár okamžiků, druhé Švýcarsko a třetí Hongkong. Členský stát Evropské unie je na čtvrtém místě a jde o Švédsko. Do první desítky se z Evropy dostalo už jen Německo, je deváté. Ze šedesátky zkoumaných zemí se Česká republika na 35. místě. Pohoršila si, loni byla 33. Žebříček uzavírají Chorvatsko, Argentina, Venezuela. Nepromeškali jsme tu dobu?

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Bezpochyby. Podívejte, nemá cenu brečet nad rozlitým mlíkem. Je potřeba pracovat, a je potřeba se dívat do budoucna a samozřejmě vyčistit momentální Augiášův chlév, který dneska u nás v řadě věcí je a je potřeba se soustředit na to, co nás samozřejmě táhne. My jako průmysl logicky říkáme, že když průmysl dělá zhruba 40 % hrubého domácího produktu, což je včetně dopravy a logistiky, tak je potřeba se soustředit na to, co táhne českou ekonomiku a na tom pracovat. Udělat hospodářskou politiku, z ní udělat příslušnou vzdělanost. Dneska jen na vysokých školách, máme 75 vysokých škol, z toho 22 státních a veřejných a z toho 5 technických a průmysl potřebuje 42 % z hlediska koláče vzdělanosti, potřebuje techniky, to je jedna z věcí. Ve zdravotnictví se dneska v uvozovkách promrhá 294 miliard korun. Kdysi v roce 1999 to bylo asi 95 miliard korun. Kde máte zajištěny v uvozovkách byznys, který vám roste za 13 let, za 14 let vám naroste více než třikrát a tak dále a tak dále. Myslíme si, že je potřeba opravdu na tom pracovat a Česká republika není stát, to je městský stát. Když se na to podíváme z hlediska celosvětového. Tak něco s tím musíme začít velmi rychle dělat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nepocítil vy jste, Miroslave Kalousku, tu psychiku, o níž mluvil Pavel Kysilka tím, že jste právě lidi strašili. Vzpomeňme na vaši složenku před volbami v roce 2010, Nečasovu síťovku, kde ukazoval, co budou dělat lidé a jaké budou jejich nákupy, když budou vládnout sociální demokraté. Zkrátka, že jste i vy eskalovali tu diskusi a lidé vystrašili?

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Víte, každý večer si kladete otázku, zda tu komunikaci vedete nebo nevedete vhodným způsobem, ale já prostě nevěřím, že úkolem odpovědného politika je lakovat tu situaci narůžovo. Já si myslím že úkolem odpovědného politika je jít poctivě, jak o tom z hlediska budoucnosti jsme. A když se podíváte na veřejné rozpočty, mluvíme-li o strukturálních reformách, zda byly či nebyly zpožděny, zda jsme promarnili čas, tak když se podíváte na veřejné rozpočty, tak prostě ty klíčové problémy, ty klíčové dva, jsou dva klíčové strukturální problémy a oba dva spolu jsou komplementárně spojené prodlužující s délkou se lidského života a to je ekonomicko-sociální systém penzijní a to je ekonomicko-sociální systém zdravotního pojištění. To je strukturální problém společný všem evropským zemím, protože to je model evropského sociálního státu a já připouštím, že existuje celá řada různých možností, jak to řešit, já jsem nikdy netvrdil, že to nejsme nositelé té jediné pravdy, ale jak už zvolíte jakoukoliv cestu řešení toho strukturálního problému, tak aby ta cesta byla úspěšná, tak musí v sobě obsahovat jednu společensky velmi těžko přijatelnou větu, více individuální odpovědnosti každého účastníka systému a více individuální spoluúčasti.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale když o tom nepřesvědčíte opozici.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Prostě ten stát vám to neufinancuje celé a to je věta do té míry společensky nepřijatelná doposud a zneužívaná opozicí, nebo byla zneužívaná opozicí totální negací všeho, dokonce s prvky třídního boje. Najdete odpor proti tomu i v některých stranách hlásící se k pravici a já si třeba vzpomínám, když pan ministr Heger chtěl, aby například amalgámové plomby přestaly být hrazené z veřejného zdravotního pojištění, tak prostě i na pravici vznikl strašlivý povyk, že to není možné. A pokud prostě společnost nepřijme ten fakt, že více osobní odpovědnosti a  více osobní spoluúčasti je nezbytné podmínkou k vyřešení tohoto strukturálního problému, tak tam prostě zůstane. Zůstane za klad v těch veřejných rozpočtech a logicky bude o to méně na investice, o to méně na zaplacení kvalitních učitelů, a na řadu dalších.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A promeškali jste ten čas na ty strukturální reformy, jak o tom mluvil Pavel Juříček?

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Především a hlásím se také ke svému dílu spoluodpovědnosti, nemá cenu, abychom tady házeli jeden na druhého, především ten čas byl promeškán v těch dobách té mimořádné konjunktury, těch pěti, šesti procentních růstů, protože tam pochopitelně jakékoliv bolavé reformy mohou být zmírněny tím významným meziročním přírůstkem příjmů, se kterým teď nemůžeme počítat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To byla i Topolánkova vláda a roky 2006 a 2007.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
To bohužel neudělal žádný stát, protože politici v dobách dobrých neradi říkají: "Tak a teď musíme o to víc šetřit, protože se máme dobře." Ať si za to každý vezme svůj díl odpovědnosti, ale prosím podívejme se do otevřených médií, jak my, kteří jsme opravdu se snažili poctivě se tyhle dva strukturální problémy řešit, něco s tím udělat. Někde se nepovedlo nic, ono se něco podařilo, ale jsou to samozřejmě jen první kroky a musí se dotáhnout do konce. Tak s jakou strašlivou nevolí se ty kroky setkávaly a je to ukryté v té jedné jediné větě, více osobní spoluúčasti. Bez toho to prostě nepůjde.

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já vám dám ne snad radu, ale to je úplně normální, přeci občané přijmou více osobní zodpovědnosti, pokud vy půjdete jako politici jako lídři, když vy přijmete tu osobní odpovědnost a tu spoluúčast. Protože tak jak my jsme v té mikroekonomice nebo v té reálné ekonomice jsme prošli krizí, v České republice to nebylo nic moc cítit. Ale my jsme naprosto normálně v našich firmách snižovaly platy o 20 %. Byli šéfové, kteří si dávali minimální mzdy, aby ukázali, že prostě tím hlubokým příkopem projde každá ta firma a my jsme těma příkopama prošli, ale politici se stále tváří, jak kdyby byli opravdu někde jinde.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Promiňte, pane inženýre, ale já bych si přeci jen si dovolil připomenout, že jsem byl první ministr financí, který prosadil snížení mzdových objemů ve státní správě. Za ty tři roky to dělalo více než 15 %. Byl jsem první ministr financí, který prosadil zdanění náhrad ústavním činitelům a zmrazením mezd ústavních činitelů. Já se nedomnívám, že i v této věci tak jak jsme se snažili prostě opravdu ty kroky dělat, já se nedomnívám, že jsme zapomínali na ten vršek a že jako ministr financí jsem neprosadil významné úspory i vůči politikům i vůči státní správě.

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
A na druhou stranu za mezi roky 2010 a 2012 přibylo ve státní správě 6200 lidí?

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
6200 lidí přibylo na úkol nebo díky technické asistenci programu. To nebyli lidé, kteří se nabírali do státní správy, ale to jsou lidé, kteří se věnovali technické asistenci strukturálních programů z Evropské unie a jsou také z těchto peněz placeni, nejsou placeni z národních zdrojů. 


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváme na budoucnost, jsou to ekonomové odborů, které jim vychází předpovědi budoucího vývoje tuzemské ekonomiky v těch uplynulých letech na příští rok. Odborová centrála předpovídá stagnaci tuzemské ekonomiky a tak pesimističtější na rozdíl od jiných institucí. Hlavní makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann říká v rozhovoru pro Otázky, že příští rok tuzemská ekonomika s oživením počítat nemůže.

Martin FASSMANN, hlavní makroekonom ČMKOS
--------------------
Ty impulsy z té reálné ekonomiky prakticky nejsou žádné a to jsou vždycky všechno takové hrátky s indexy, co se tady jako očekává, že už jsme se odrazili ode dna, takže na příští rok jsme odhadli stagnaci a ještě to může být horší, takže v současné době si nemyslím, že by ta nějaká černá nula nebo by se nějakým způsobem změnila, že by přišly nějaké impulsy, my samozřejmě čekáme jinou věc. My čekáme na novou vládu. Čekáme na to, že konečně nastoupí vláda, která se začne zabývat reálnou ekonomikou, že přijde s nějakým prorůstovým plánem přijde s tím plánem boje proti nezaměstnanosti, která nám prostě narůstá, blížíme se prostě hranici 600 tisíc, zatím tam nejsme, ale můžeme tam velmi rychle být, že přijde s plánem na boj proti chudobě, která prostě je extrémní, uvědomte si, že v podstatě 1 milion 600 tisíc osob je v podstatě ohroženo nebo přímo žije v bídě. To jsou statisíce dětí, které žijí v těchto rodinách, že přijde s nějakým plánem na boj proti korupci, že přijde s nějakým plánem na nápravu veřejných financí,ale nápravu tam, kde skutečně by se mělo napravovat, to znamená, ve výběru daní, v boji proti daňovým únikům a tady v těch věcech, které prostě předchozí koalice nějak tak jako že by přehlížela, čili na to čekáme a domníváme se, že prostě pokud se udělá nějaký rozumný plán proti poklesu ekonomiky nebo pro nastavení růstu, tak samozřejmě by to bylo velmi záhadno a jsme připraveni se na tom nějakým způsobem podílet.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětluje v rozhovoru pro Otázky hlavní makroekonom nejsilnější odborové centrály v zemi Martin Fassmann. Které kroky by, Pavle Kysylko, prospěly nejvíc tuzemské ekonomice, abychom se dostali z té dlouhodobé recese?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel České spořitelny
--------------------
Krátkodobě potřebujeme něco, o čem jsme před chvílí mluvili a to je nějaká vize určité stability. To co nejvíc vadí našim firmám a domácnostem, my to vidíme na našich klientech. Nejvíc jim vadí nepredikovatelnost toho, co bude. Nejvíc jim vadí, že je polarizovaná politická scéna, že cokoliv se udělá na jedné straně, druhá strana dost neguje. Prostě v takovém prostředí se velmi  těžko dělají spotřební plány domácností nebo investiční plány firem. Druhá věc, co vadí hrozně firmám i domácnostem je jakýsi pocit toho, pocit všeobecné nespravedlnosti a vnímaná korupce. My jsme čtvrtou zemí, nelichotivě, na žebříčku vnímané korupce a mezi evropskými zeměmi. Ať už je korupce jaká chce, tak to vnímání je velmi bolestivé pro lidi a snižuje to jejich chuť a nějakou víru v budoucnost. Samozřejmě, co nám říkají i klienti a co vyplývá ze sociologických průzkumů, tak možná i taková trošku, takové to barvení načerno ze strany médií jako té rarity, ve které žijeme, zase nepřispívá k tomu, jak se díváme do budoucnosti.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mně by zajímalo, jak byste jako novinář popisoval intervence České národní banky, když Česká národní banka straší deflací a možným dalším úpadkem do druhé fáze recese. To jste říkal, že centrální banka si vymýšlí?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel České spořitelny
--------------------
Chystám se to mi napsat do médií, do pravidelného Leaders Voice v Hospodářkách.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A co tam budete psát, že straší centrální banka?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel České spořitelny
--------------------
Ne, budu tam psát, že nikdo z nás tady v České republice a nikde v žádné zemi nemá tolik unikátní dat o ekonomice jako mají centrální banky a plně to platí o České národní bance. Nikdo nemá takový kvalitní tým a velký tým analytiků jako centrální banka. Těžko se nám mohou hodnotit kroky centrální banky v nějakém rovnocenném dialogu. My prostě, pokud centrální banka.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Čím tedy my strašíme, když tady centrální banka říká: Hrozí deflace, hrozí úpadek do další fáze ekonomické recese a přitom vy jste v první části Otázek říkal, že je to jen psychologické.

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel České spořitelny
--------------------
Ano, ale ta psychologie je, mimochodem psychologií deflační. Pokud neinvestujete, pokud se nespotřebovává, tak je to tlak na cenové marže a skutečně hrozí deflační spirála. Jen připomínám, že centrální banka Spojených států v roce 1929 a 1930, při velké krizi udělala naprosto fatální chyby, nechala dojít americkou a světovou ekonomiku do deflační spirály a byla to deflace, co vynesla nahoru různé diktátorské režimy včetně nacistického režimu. Čili deflace my moc neznáme. My se spíš bojíme inflace, protože každému vadí, že rostou ceny. Ale chci říci, že ta deflace je daleko nebezpečnější, a pokud centrální banka udělala teď nějaký krok, o kterém věří, že se díky němu můžeme vyhnout deflační pasti, tak říkám, že udělala správně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A nemůže se stát, že se z toho stane stagflace, protože před tím upozorňují například odbory, říkají, pokud se stane to, že ta psychologie se prohloubí, protože tady centrální bankéři teď vysvětlují, proč sáhli k devizovým intervencím, do toho budeme v druhé fázi ekonomické recese, protože se nemusí podařit ten manévr centrální banky a zároveň poroste inflace. Může se to stát?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel České spořitelny
--------------------
Já myslím, že tohle v žádném případě nehrozí. Jednak takzvané předstihové indikátory nám ukazují, že ekonomika česká se vrací k růstu a to jsou docela spolehlivé indikátory. Dokonce i to, co jsem tady zmiňoval, ta důvěra domácností a firem a budoucnost se začíná konečně otáčet nahoru, stále jsme hodně hluboko pod vodou, ale otáčíme se nahoru.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to třetí čtvrtletí, které překvapilo?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel České spořitelny
--------------------
Já vím, jak se tvoří makroekonomická statistická čísla, čili jestli je tam minus jedna nebo nula, mně je úplně jedno. Mimochodem to číslo bude zase jednou přehodnoceno. Já to nechci zpochybňovat, protože staťák dělá výbornou práci a takhle to prostě je, čili mě to číslo skutečně třetího kvartálu vůbec nezajímá a nevzrušuje, ale skutečně jsou tady dlouhodobější indikátory. Česká ekonomika se vrací k růstu a co se týká růstu cen, to nám skutečně nehrozí, nehrozí nám růst nějaký nadměrný České republice, ale to co udělala centrální banka asi přisype něco do růstu cen, takže ano, ceny porostou víc než by rostly bez toho zásahu centrální banky a podle našich výpočtů i můžeme očekávat malý příznivý efekt na růst hrubého domácího produktu a tvorby pracovních míst. To jsou všechno faktory, které, když si poskládám dohromady.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže ze stagflace nemáte strach jako z rizikového faktoru, vysoké inflace a ekonomického poklesu.

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel České spořitelny
--------------------
V žádném případě. V žádném případě, skutečně máloco se dá garantovat, ale tohle asi ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono od výplaty k výplatě to často nestačí. V říjnovém průzkumu se CVVM ptalo reprezentativního vzorku více než tisícovky lidí, jak jejich domácnost vyjde s příjmem, který momentálně máme. Skoro tři pětiny lidí odpověděli, že je pro ně složité s penězi vyjít. Pro necelou desetinu je to pak velmi obtížné a pro 36 % lidí spíše obtížné. Tvrdá data ukazují, že narůstá počet lidí odkázaných na dávky v hmotné nouzi. Stát na nich loni vyplatil rekordní sumu 8 miliard korun. Podle vás, Pavle Juříčku, z té mikroekonomiky, z té reálné ekonomiky, myslíte si, že tady opravdu spíš jsou domácnosti vystrašené nebo se zvyšuje počet lidí, kteří jsou na hranici chudoby a bojí se o práci?

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Oba dva faktory jsou pravda. Protože jsme se bavili o tom sentimentu,který určitě nepovede k nějaké významné spotřebě. To si myslím, že ani Česká národní banka necílila, že jí to bylo jasné, že zřejmě spotřebu tím nějakým způsobem nepodpoří, ale je pravdou to, že si musíme uvědomit, že v roce 2012 jsme měli 540 tisíc nezaměstnaných a dneska máme 600 tisíc nezaměstnaných, tak ta delta stále narůstá, ale nicméně musím říct, že v té mikroekonomice nebo v reálném životě, lidi nejsou tak nešťastní a potom se dívají na to jako občané. My v těch firmách máme dobrou, zdravou atmosféru a nejsme zase takovým způsobem ovlivňováni tím, co vlastně politici dělají. Pro nás by bylo spíš dobré, kdyby politici se uklidnili, začali pracovat postupnými kroky, neovlivňovali ekonomiku drastickými změnami a podobně. Když bychom se vrátili z hlediska taktiky a nechci levně kritizovat Českou národní banku, ale když se podíváme z hlediska taktiky, jak Česká národní banka pojala oslabování kurzu a říkala o tom, že má data z našeho průmyslu, že pro rok 2014 to dělá na tržbách headging, který právě může deformovat celý tyto snahy, protože si uvědomme, že když nejsme v eurozóně, tak drtivá většina firem těch velkých firem se headguje, takže tržby průmyslu jsou zaheadgované ve výši 3,7 % a že ta páka tedy samozřejmě 66,3 % bude fungovat pozitivně, ale pozor, je nutné si uvdomit, že my také nakupujeme v euru a i v Česku nakupujeme v euru, a tam většinou zase zaheadgovaný nejsme, někdo ano, ale teď jsme slyšeli, že i České dráhy, které chtějí nakupovat lokomotivy a vagóny, tak nakonec zaheadgované také nejsou a udělá jim to velký propady, takže pro importéry to není a po exportéry, který nemají zaheadgovaný nákupy, což většinou co já vím, ze svých kolegů tak to nemají. Na druhou stranu přidaná hodnota našeho průmyslu se pohybuje někde kolem 20 až 22 %, třetí nebo další faktor je, že tržby máme většinou zase udělaný ceat condition, jak se říká v našem byznysu,to znamená nějakýma bočníma podmínkama nebo currency management, to znamená.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To už je na mě tak složité, omlouvám se tady. Naproti vám nesedí podnikatel, sečteno a podrženo tedy pro laiky.

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Jinými slovy, jestliže se nám změní například plus minus 3 % kurz a teď se změnil 25,50 na 27,20 to je 6,7, tak mi automaticky musíme snížit cenu našim zákazníkům, takže já nevím, jestli Česká národní banka, to se omlouvám a ty informace jsme nedostali, jestli když se sečtou všechny firmy v České republice, ty dominantní, řekněme, paretovým analýzou, tak jestli to bude plus anebo to bude minus. Dej Bože, když to v nějakém střednědobém horizontu bude plus, ale já to nevím. Já jsem si spočítal svoji vlastní firmu, a z ní mi to vyšlo, ale staticky, když to vezmu teď, tak já na tom vydělávám. Máme různé analýzy, ale já to mohu říct za Brano a nikdo se nemůže zlobit, já ty informace mohu říct. Mně to dělá plus 1 milion korun, ale díky tomu, že jsem v minulosti vystřílel hodně headgů, a teď mě čeká pro rok 2014 měnit hedge zhruba 1 milion, 1,2 milionu euro.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže nula od nuly pojde.

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
1,2 milionu euro měsíčně, ale když se podíváte, dělám 14 až 15 milionů euro v tržbách, které by mi tedy teoreticky měli narůstat, takže ten plus a minus je najednou pouze 1 milion korun a mám méně než 10 % zahedgovaných tržeb. Celý průmysl má 33,7 %, takže to ukazuje, že kdo má víc k té částce 30 až 40 %, tak ten může mít s tím obrovský velký problém. Ale jak říkám, myslím si, že pro mě je to plus, ale já si myslím, že je potřeba se podívat na celou ekonomiku.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, když to nebude mít, stručně řečené, když to nebude mít pozitivní efekt na ekonomiku jako celek.

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Máme informace z velkých hráčů, kteří říkali, že to je pro ně nula. Pro bankéře je to nula.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Miroslave Kalousku, další nejistota v ekonomice způsobená tím krokem centrální banky.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Já znovu říkám pro mě jako pro politika by bylo velmi snadné dopustit se levné kritiky. Prostě už jen proto, že ten krok samozřejmě tu část voličů, které pokládá TOP 09 za svojí voličskou skupinu, zasáhl tím částečným znehodnocením úspor, ale já se prostě k té levé kritice nepřidám, protože dobře vím, jak je těžké rozhodování, které s sebou nese nějaké náklady, ty jsou viditelné a současně čelí některým rizikům, které mohou být celospolečensky ještě horší, než jsou ty náklady a já prostě chci věřit, že Česká národní banka rozhodovala tak, že ty celospolečenské přínosy budou prostě větší do budoucna než ty nepochybné náklady, které při tom vznikly.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A myslí třeba makroekonomické, promiňte, ale jestli nemyslí třeba hlavní makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann, který varuje v rozhovoru pro Otázky před tou stagflací, že to se může stát, že opět psychologické znejistění.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ono to záleží na spoustě věcí, jestliže Martin Fassmann předvídá nějakou dramatickou inflaci v následujících letech, tak prostě z těch dlouhodobých indikátorů pro to není sebemenší důvod, pokud se úplně nezblázní jakákoliv budoucí vláda a začne dělat třeba neodpovědnou fiskální politiku. Já pevně doufám, že aspoň částečná fiskální odpovědnost tady zůstane,takže z toho není sebemenší důvod se toho obávat. Já ještě jsem chtěl ale nabídnout jeden pohled, tady my diskutujeme ten pokles spotřeby domácností od těch dob před krizí a krizových, došlo k poklesu spotřeby domácností zhruba o 190 až 200 miliard korun, což je poměrně hodně. My ho diskutujeme jako výlučně negativní krok nebo výlučně negativní fenomén, samozřejmě pro HDP to je negativní. Na druhou stranu je jasné, že se snižuje spotřeba a zvyšují se bankovní úspory domácností, to je vidět a položme si otázku, jaká část z těch zhruba 190 miliard je vystrašenost a jaká je naprosto zdravá racionální odpovědnost za své budoucí stáří. Jestliže každému říkáme a říkáme pravdu, někteří z nás, někteří z nás tu pravdu říkat nechtějí. A jestliže my každému říkáme: Zapomeňte na to, že v poměrně blízké budoucnosti bude možné vyplácet důchody ze státního pilíře ve výši 40 % hrubé mzdy, že důchody prostě budou nižší z toho státního průběžného systému a chcete-li si zachovat důstojnou životní úroveŃ. Musíte si odkládat část své spotřeby na své budoucí stáří.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázkou je, pane místopředsedo, jestli se vám to podaří po té, lidově řečeno, zpackané důchodové reformě, že nikdo do toho druhého pilíře nejde.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Já si pořád ještě nemyslím, že je zpackaná.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To jste asi jeden z mála v této zemi.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Samozřejmě ten zájem je minimální a těžko se tomu divit už jenom proto, to tady padlo, jakmile jedna reprezentace řekne A, druhá reprezentace řekne non A a málokdy to bylo vidět víc než na dvou reformách, reformních krocích, které se vláda snažila prosadit penzijní reforma a fiskální ústava. K obojímu se opozice hlásila a v obou dvou případech vláda udělala maximum pro to, aby nalezla s opozicí nějakou dohodu a vždy se setkala a po každém jednání s dalším a dalším účelovým požadavkem a negací. V případě penzijní reformy to byla dokonce negace s prvky třídního boje. Přitom je zřejmé, že ten stát se prostě na této úrovni, lidem vaší generace nebude schopen vyplácet důchody na té úrovni, jaké vyplácí dnes v relaci k průměrným mzdám a jestliže si to určitá část veřejnosti uvědomuje a spoří si tedy na zadní kolečka, tak já v tom vidím racionální odpovědnost, ke které jsem si dovolil mnoho let vyzývat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale pokud nám to pak centrální banka neznehodnotí, což se děje, takže my racionální, naše generace jde slovy Václava Cílka pěstovat ředkvičky a jde ke krokům svých předků zásobit se.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
To je samozřejmě velmi problematický /nesrozumitelné/. Ne tím chci, jenom velmi stručně. Ode mne nikdy neuslyšíte, abych vyzýval utrácejte všechno, co máte, protože budeme mít vyšší inkaso a vyšší inkaso daní a pomůže to HDP. Já si myslím, že tohle není úplně odpovědný politický výrok.

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel České spořitelny
--------------------
Míra úspor domácností skutečně u nás roste. Takže lidi opravdu přesunuli se z utrácení na úspory. Já bych si hrozně moc přál, aby to spoření na stáří, trošku víc mě to spíš dneska připadá jako odložená spotřeba. To uvidíme.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vystrašení lidé odložili spotřebu.

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel České spořitelny
--------------------
Vystrašení lidé, je to taková jakási abstraktní nejistota z budoucnosti. To se může zase otočit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A když centrální banka říká: Vrhněte se do hypermarketů a kupujte ledničky a pračky.

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel České spořitelny
--------------------
Centrální banka říká: Nepředpokládejte, že by klesaly ceny, čili pokud si chcete něco koupit, kupte si to, neodkládejte to. Já si myslím, že tím dobře trefuje možná tu psychiku nás jednotlivců a domácností. Co bylo navíc zajímavé a já souhlasím s tou krátkodobou analýzou, to je asi docela dobrý obrázek dopadů těch intervencí a té slabší koruny. Centrální banky z principu vždycky měří na daleko delší horizont, takže se musíme dívat, co bude za půl roku, za rok, za rok a půl, to je první poznámka, kde ten obrázek bude vypadat trošku jinak, tam ty pozitivní efekty intervencí měly být viditelnější a neříkám, že by to bylo dramatické, ale myslím si, že budou. A navíc upřímně řečeno, centrální banka mluví o možnosti intervencí velmi vážně už 12 měsíců, vlastně poprvé někdy v listopadu loňského roku a v prosinci a ta rétorika se skutečně přitvrzovala, takže si myslím, že nás dost dobře  centrální banka naváděla na to, že k tomu kroku skutečně může dojít, takže já si myslím, že byla šance se zajistit vůči tomuto kroku.

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já jenom drobný dovětek. Je nutné se také podívat na to, jakým způsobem už i krátce mezí 7. 11., kdy tedy Česká národní banka intervenovala 20. 11., když narostly ceny plynu pro rok 2014, protože my jsme docela flexibilní firma, tak my jsme si zafixovali na 2014, ale to zvýšení bylo o 9 % a teď se prognózuje, že cena plynu bude narůstat možná někde kolem 15 %, takže ono ještě další, když se do toho dá ten dynamický pohled, co se s námi stane, tak samozřejmě ty nákupy nám narostou a někde to může být poměrně dramatické, tam kde jsou firmy závislé právě na cenách surovin.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A může být ta inflace pak vysoká, tedy ta stagflace, o které mluví Martin Fassmann a říká: Ano, my budeme i v kolektivním vyjednávání pak tlačit vás jako zaměstnavatele na růste mezd?

Pavel JUŘÍČEK, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Nemyslím si, že celková inflace bude vysoká, ale v každém případě minimálně suroviny, které se dováží, ať už je to plyn anebo řada různých legur, které potřebují naše hutě a které pak budou rolovat tu cenu, tak jak už vidíte u jednoduché komodity plynu to není 6,7 %, ale už je to 9 a možná to bude 15.

Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany, bývalý ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ještě malou poznámku k té kritice kroků České národní banky řady politiků, ke které já se prostě nechci připojit z těch důvodů, o kterých jsem mluvil. Víte, oni by ty kritici byli mnohem věrohodnější, kdyby mnohem spoustu měsíců předem, kdy centrální banka velmi výrazně vysílal signály, že se k té intervenci může dojít. Kdyby tenkrát ti dnešní kritici říkali: Chystáte-li se k intervenci, bylo by to velmi chybný krok, kdyby na to téma rozpoutali diskusi ex anté, ale to bylo naprosté ticho. Já jsem neslyšel žádný výrok tohoto typu, a proto mě ta drtivá kritika toho kroku ex-post přijde od mnoha politiků hodně účelová a hodně laciná.

---------------------------------------------------

Deník  Právo reagoval na pořad Otázky Václava Moravce článkem o tom, že Stagnace s inflací Česku nehrozí

Podle Práva předstihové ukazatele vývoje české ekonomiky naznačují, že se hospodářství sice pozvolna, ale vrací k růstu: Prudký růst cen při současné stagnaci ekonomiky (jev ekonomy označovaný jako stagflace – pozn. red.) tak Česku nehrozí.
V nedělním diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to řekl generální ředitel České spořitelny a bývalý guvernér ČNB Pavel Kysilka.
Na možnost vzniku tohoto jevu v souvislosti s nedávnou intervencí ČNB proti koruně upozornil makroekonom největší domácí odborové centrály ČMKOS Martin Fassmann.
Překvapivý odhad poklesu HDP statistickým úřadem ve třetím čtvrtletí Kysilku podle jeho vyjádření „příliš nevzrušuje“.
„Toto číslo bude možná jednou přehodnoceno,“ dodal. Připomněl, že Češi i tuzemské firmy patří v Evropě k těm, kteří pohlížejí na budoucí vývoj s největší mírou nedůvěry.
„Lidem a firmám nejvíce vadí obtížná předpověditelnost toho, co bude. V takovém prostředí se těžko dělají spotřební plány domácností či dlouhodobé investiční plány firem,“ podotkl.
Právě psychologie negativních očekávání lidí i firem přispívá podle Kysilky k tomu, že česká ekonomika, ač dnes stojí na relativně zdravých základech, vykazuje i v poslední době pokles, zatímco ekonomiky většiny okolních zemí Evropy už znovu rostou.
Intervence ČNB k oslabení koruny na kurz 27 Kč za euro podle Kysilky „dává politikům čas a prostor, aby našli potřebná strukturální řešení neřešených problémů“. Tyto kroky ČNB budou mít podle jeho mínění menší příznivý efekt i na růst HDP a tvorbu pracovních míst.
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v diskusi mj. řekl, že se nechce přidat k „levné kritice“ intervencí ČNB, ač by to bylo snadné.
„Dobře vím, jak těžké je rozhodování, které s sebou nese viditelné náklady a současně čelí rizikům, jež mohou být celospolečensky horší. Chci věřit, že centrální banka rozhodovala tak, že přínosy budou větší než náklady, které vznikly,“ uvedl Kalousek. Zároveň ale připomněl, že zásah ČNB proti koruně znehodnotil část úspor právě lidem, kteří se k životu stavějí zodpovědně, spoří si na stáří a celá řada z nich patří k voličům pravicových stran.
Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Pavel Juříček nedokáže jednoznačně říci, zda intervence ČNB budou pro velké exportní firmy znamenat plus nebo minus. Velké problémy mohou mít podle něj podniky, které jsou proti výkyvům kurzu dobře zajištěné, a také ty, které jsou ve větší míře závislé na dovozech surovin a polotovarů. Jak dodal, kupříkladu zemní plyn zdražil necelé tři týdny po zásahu ČNB již o 9 procent a čeká se další růst jeho cen.

Tématem devizových intervencí se zabývaly i Parlamentní listy

Povšimly si, že Hlavním tématem nedělních Otázek Václava Moravce byly neradostné vyhlídky české ekonomiky. Kromě šéfa České spořitelny Pavla Kysilky a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Pavla Juříčka do studia přišel i bývalý ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podle finančníka Pavla Kysilky centrální banka svým rozhodnutím dala politikům čas, aby se mohli dohodnout na skutečných reformách. Kalousek však namítl, že z toho kroku nemůže být nadšen, protože on s sebou nese náklady. “Jsou to náklady pro lidi, kteří jsou odpovědní a spoří si,“ zdůraznil exministr.

Kalousek dále zdůraznil, že prioritou jeho vlády bylo dostat zemi do makroekonomické rovnováhy, aby příští růst byl na zdravých základech. Jiné země podle něj šly jinou cestou a svůj ekonomický růst stavějí na pochybných základech.

Protestuju, rozohnil se Kalousek:  “Pokud chcete hodnotit stav ekonomiky podle jediného ukazatele, a to je růst HDP, tak proti tomu protestuji,“ rozohnil se Kalousek. Podle něj máme jednu z nejnižších hodnot nezaměstnanosti. “Podíváte-li se na Polsko nebo Slovensko, tak platí na dluhové službě násobně vyšší úroky z dluhové služby. Všechny podle něj mají rovněž mnohem vyšší nezaměstnanost a mnohem vyšší míru chudoby,“ připomněl exministr.

Na opakované dotazy moderátora Moravce: Odmítám, že vládní finanční politika je základem hospodářského růstu. Ten lze podle Kalouska předpokládat již v příštím roce, a pokud příští vlády zachovají alespoň minimální fiskální odpovědnost, bude postaven na mnohem zdravějších a stabilnějších základech.

Víra v budoucnost je u nás horší než ve Španělsku: Podle Kysilky přispívá k nízkému HDP především nízká spotřeba domácností a nízké investice firem. Obě skupiny přitom podle něj jsou zdravé, ale problém je především v psychice. “Víra v budoucnost je u nás horší než ve Španělsku, které má pětadvacetiprocentní nezaměstnanost,“ zdůraznil šéf České spořitelny.

Podle zástupce Svazu průmyslu a dopravy se tomuto rozpoložení nelze příliš divit, protože lidé prý vůbec nechápou, co se to kolem nich odehrává. V této souvislosti zmínil například reformy Nečasovy vlády, které veřejnosti vůbec nebyly vysvětleny.

Politik nemá věci lakovat na růžovo: Podle Kalouska ale není úkolem politika lakovat situaci na růžovo, ale říct lidem, jak na tom skutečně jsou. Kalousek zdůraznil, že celá evropská civilizace má strukturální problém se sociálním a zdravotním systémem.

“A k tomu bylo potřeba říct jednu větu, která doposud není společensky přijímaná: Že je třeba více individuální odpovědnosti každého účastníka systému,“ zdůraznil Kalousek. Tato věta podle něj doposud není společensky přijatelná a levicová opozice proti ní bojuje dokonce s prvky třídního boje.

Pavel Juříček ze Svazu průmyslu jej upozornil, že lidem je třeba dávat příklad. “Politici se ale stále tváří, jak kdyby byli někde jinde,“ upozornil. Kalousek je upozornil, že on byl prvním ministrem financí, který dokázal seškrtat úspory mezi politiky i ve státní správě.

Média lakují věci na černo

Kysilka vidí hlavní problém domácností i firem v nepředvídatelnosti prostředí, kdy si lidé nemohou nic plánovat. Druhým problémem je pak vnímání korupce, byť nemusí být v souladu s reálnou korupcí. Třetím problémem pak prý jsou média, která často situaci lakují na černo. “Jak jinak chcete lakovat to, co provedla centrální banka?“ zeptal se s pobaveným úsměvem moderátor Moravec.

Kalousek zdůraznil, že pro něj jako pro politika by kritika ČNB byla velmi snadná. “Ale já to neudělám, protože vím, jak těžké je to rozhodování,“ ujistil. Věří prý, že přínosy rozhodnutí ČNB nakonec převýší náklady.

Kalousek se ohradil proti slovům o strachu z budoucnosti. Podle něj vůbec není jasné, do jaké míry jsou rostoucí úspory domácností způsobeny právě tímto strachem a do jaké míry je to pouhá odpovědnost občanů spořících si na stáří.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vystoupení viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavla Juříčka v diskusi Lidových novin 22.11. 2013

Lidové noviny zorganizovaly v souvislosti s tématem devizové intervence debatu u kulatého stolu. Zúčastnil se ho i zástupce Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jeho závěry vám přinášíme.

Účastníci diskuse:

MOJMÍR HAMPL viceguvernér ČNB
PAVEL JUŘÍČEK viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
DAVID MAREK ekonom Patria.cz
LUKÁŠ KOVANDA analytik LN

Česká národní banka 7. listopadu oznámila – a hned také provedla – masivní zásah proti koruně. Ta okamžitě výrazně oslabila nad úroveň 27 korun za euro. Od té doby sklízí centrální bankéři za svůj krok vlnu kritiky. Pochybili? Nebo nás zachraňují od pohromy, kterou my ostatní nejsme schopni vidět?

LN Co se vlastně začátkem listopadu stalo tak zásadního, že to donutilo ČNB k razantní intervenci?

Mojmír Hampl: Spíš je důležité vědět, co se v ekonomice děje dlouhodobě. Totiž: hromadí se protiinflační tlaky, potenciál pro cenovou nestabilitu – deflaci. Řekl bych, že jdeme po stezce, na níž se ukázalo, že bez delšího zásahu do měnové politiky nám hrozí cenová nestabilita, již ovšem drtivá většina publika zatím neakceptuje. Chápu, že každý spotřebitel, když chodí do obchodu, tak řekne: Setrvalý pokles cen, to je přece skvělé. Jenže to chápou do okamžiku, než se to začne týkat cen, u nichž nemají rádi, že klesají – například mezd, dávek, cen nemovitostí. I to všechno je deflace. Tyhle nepříjemné efekty přicházejí později a správná centrální banka musí jednat nikoliv až v okamžiku, kdy negativní efekty cenové nestability všichni cítí a chápou; ona musí jednat preventivně.

Pavel Juříček:la víc spolupracovat a nedívat se jenom na makroekonomickou situaci, ale i namikroekonomiku, na konkrétní dopady.

Mojmír Hampl: My se díváme na horizont roku, roku a půl, my nemůžeme hledět na dnešek. Dnes už nic nezměníme; můžeme měnit leda budoucnost. Debata je strašně upnutá na dnešek, na neskutečně zkrácený horizont. Obávám se, že všem subjektům v ekonomice se za poslední léta strašně zkrátil horizont uvažování, každý se dívá na kratší a kratší horizont. Kdybychom takhle jednali i my, byl by to měnový populismus.

David Marek: České ekonomice nehrozí deflace, česká ekonomika už v deflaci je. Index cen zemědělských výrobců je minus tři procenta plus nějaké drobné, index cen průmyslových výrobců i cen stavebních prací je minus jedno procento, index cen tržních služeb minus dvě procenta, index dovozních cen klesá.
Lukáš Kovanda: Ale proč to ČNB nepodnikla jemněji, řekněme očekávatelněji?

MojmírHampl: Ten jemný nástroj – úrokovou sazbu – jsme vyčerpali. Používáme ho od roku 2008 a snížili jsme úrokové sazby o téměř čtyři procentní body, což je velmi významný zásah do chodu ekonomiky.
Jde jen o pochopení: tím, že byl vyčerpán jeden nástroj, zůstává druhý a ten druhý dělá v důsledku pro konečný cíl přesně to, co dělaly úrokové sazby do této chvíle, a to nikomu nevadilo. Teď děláme totéž, jen pochopení toho kroku je menší.
LN Mluvíte o dlouhodobém zlevňování, ale mnoho lidí, zejména těch s nižšími příjmy, má naopak pocit, že vše kolem nich dlouhodobě zdražuje, že jdou nahoru ceny elektřiny, potravin či nájemného. A teď mohou mít pocit, že oběťmi, které na oslabení koruny nejvíc doplatí, budou zase oni.

Mojmír Hampl: Je dobře, že zmiňujete právě lidi s podprůměrnými příjmy a ty nejchudší. Pokud totiž deflace někoho brutálně ničí, pak občany, kteří mají dluhy. Anejzadluženější částí populace jsou ti nejchudší. Jestli si někdo myslí, že deflace by těm nejchudším pomohla, tak je tomu přesně naopak, protože jim by klesaly příjmy, zatímco výše závazků by zůstávala stejná.
Ta vzedmutá mediální hysterie motající se kolem toho, že se snad snažíme vytvořit nějakou hyperinflaci, vypovídá o očekáváních a o mentálním stavu v populaci, o agresivním sentimentu, který je postavený na tom, že všechno je svinstvo a podvod, že každý mě chce jen okrást. Do takového stavu sentimentu jsme se dostali! My jsme se pronadávali téměř do deflace! V ČNB si uvědomujeme, že sentiment je v České republice strašně silný faktor, ale kdybychom nečinili vůbec nic, tak za dva, tři, čtyři roky byste vy všichni říkali, že to byla fatální chyba měnové politiky, že jsme se vzdálili od pomyslného ideálu cenové stability.
Teď jsme zkrátka těmi nepopulárními na pár dní, na několik týdnů, na pár měsíců. Kdybychom však nic neučinili, možná by se pak zdiskreditovala měnová politika na léta, ne-li na desítky let dopředu.

LukášKovanda: Nebyla chyba v komunikaci v prvním týdnu po zásahu? Tam se mi zdálo, že je ticho po pěšině. Ten krok je přitom, jak jste sám řekl, velmi citlivý, zasahuje sentiment běžného střadatele. A vy jste jej vlastně nevysvětlili. Snažíte se o to vehementně až teď. Možná že právě v tom tkví jádro vzedmutí té vlny laické nevole. Pavel Juříček: Zaměňujeme formu za obsah. Já si myslím, že komunikace ČNB je jedna věc, kdežto druhá věc je to opatření jako takové. Mám s tím základní problém spočívající v tom, jak jsem říkal, že skokové změny nejsou dobré. Zásah České národní banky je za prvé makroekonomický... Mojmír Hampl: ... to je naše optika...

Pavel Juříček:a výrob, které nás táhnou.

Lukáš Kovanda: Je globální záležitostí, že v rámci hospodářské politiky se až příliš spoléháme na měnovou politiku, přičemž jsme již prakticky rezignovali na strukturální reformy v podobě daní, zlevnění práce a dalších záležitostí. Záležitostí, které se musí odehrát v reálné ekonomice, nikoli v měnové politice. Tohle je součástí obecnějšího problému – od centrálních bank se čeká až příliš namísto toho, aby se změny provedly v reálné ekonomice, což míří samozřejmě na vládu, a nikoli na centrální banku.

David Marek: Správná situace je taková, že centrální banka dělá to, co má dělat, a zároveň vedle toho vláda ještě pracuje na strukturálních politikách ovlivňujících produktivní potenciál. A tady se dá souhlasit s tím, co říkal pan Juříček, že možných opatření se nabízí celá řada. A co se udělalo? Podívejte se na to, jak dopadla strategie Martina Jahna, jak dopadla strategie konkurenceschopnosti vypracovaná Michalem Mejstříkem? To vše leží na Úřadu vlády, už tam na to padl palec prachu, a nikdo s tím nedělá.

Pavel Juříček:sledek.

Mojmír Hampl: Pokusím se nyní vysvětlit, co měnová politika umí, a co neumí. Měnová politika je v dlouhém období neutrální. Jinými slovy: tím, že budete něco dělat s nominálními veličinami, jako je inflace, kurz či nominální sazby, nemůžete vytvořit nové bohatství. Pokud něco měnová politika fakticky může a zmůže, tak přinášet základ pro to všechno ostatní, o čem tady hovoříte a co ovšem stojí mimo její kompetenci. Říkám, že ten krok, který děláme, je krokem, jenž nemá ekonomice stabilitu vzít, jak nám někteří podsouvají, nýbrž ji má naopak navrátit.
LN I když přijmeme, že intervence centrální banky proti koruně je v zásadě správná, neměla být slabší? Neměl být skok v kurzu menší?

David Marek: Mohla být menšíaměla přijít dřív.

MojmírHampl: To je kritika, která zaznívá od mnoha fundovaných komentátorů měnové politiky doma i ve světě. Mně se však zdá, že nynější tuzemská diskuse ukázala, že ať bychom ten krok učinili kdykoliv, tak by byl beztak nevysvětlitelný tomuhle národu drobných střádalů s úplně zničeným sentimentem. Některé kroky v měnové politice – právě proto, že jsou dlouhodobé – jsou momentálně, v aktuálním okamžiku téměř nevysvětlitelné nebo nesdělitelné. Je to jako být hlupákem na den a možná králem v dlouhém období.
LN Jste zaskočeni reakcí veřejnosti?

Mojmír Hampl: Vůbec nejsem zaskočen reakcí široké veřejnosti. Naprosto ne! Koneckonců ty reakce trochu potvrzují, že česká koruna je pro populaci cenná, že ji mají lidé rádi a že si vlastně neuměli představit, že s korunou se něco takového může stát. Překvapila mě reakce některých poučených komentátorů, kteří sledují akce centrální banky a měnové podmínky v této zemi dlouhodobě.

Pavel Juříček:krize.

Mojmír Hampl: Na vlastní uši jsem na poslední schůzi asociace exportérů slyšel, že v reakci na náš krok někteří exportéři deklarovali, že začnou přijímat nové lidi. To sice není přímý smysl toho, co my děláme, ale je to právě něco z toho, co se snažíme veřejnosti vysvětlit jako jev pozitivní...

Pavel Juříček:í nakupují v korunách a prodávají v euru.

Mojmír Hampl: Ten krok samozřejmě není bezrizikový, protože pole, na něž se dostalaměnová politika, je prostě nové. Tohle je svět, v němž měnové politiky nebyly standardně zvyklé operovat. Každá centrální banka umí jednoduše krotit inflaci, to není zase tak velký problém. Dostat se z deflace, to je nová situace.
Rozumímvlně otázek, hysterie, počáteční nejistoty, ale právě proto se snažíme ukotvit informaci, že tohle není opatření na chvilku. Býváme napadáni, že jsme uměle něco udělali. Všechno v měnové politice je umělé. Kdybychom měnovou politiku neměli, tak jsme dnes mohli být blíž Řecku. Co je problém Řecka? Že musí podniknout nějaká přizpůsobení, jenže nemá žádnou měnovou politiku, takže musí jít jen cestou snižování mezd.

Pavel Juříček:jsme opravdu vesnice.

Mojmír Hampl: To jsme měli zavolat?

Lukáš Kovanda: Vraťme se ke spotřebitelům. Podle měsíčních ukazatelů se již před intervencí ČNB zdálo, že lidé začínají víc nakupovat. Nesrážíte tento pozitivní trend načasováním vašeho opatření?

Mojmír Hampl: Nárůst cen potravin v příštím roce bude menší, než jaký ho pocítili tuzemští spotřebitelé v posledních dvou letech. To je to podstatné. Ať nikdo, probůh, neočekává cenové šoky. My se bavíme o změně kurzu v řádu čtyři a půl procenta, zatímco všude možně čtu o inflačních očekáváních na úrovni pět, deset, patnáct procent. To je přece úplný nesmysl. Udělali jsme opatření, které krátkodobě zabolí. Je to jedna injekce, která teď píchá. A dělá to přesně proto, abychom si pak nemuseli amputovat celou nohu. Ale problém sentimentu je, že když děláme tuhle injekci, tak celý národ řve, jako bychom tu nohu už amputovali.
LN Jaký tedy mohou lidé a firmy očekávat kurz koruny v příštích měsících? Bude to 28 korun za euro?

Mojmír Hampl: Řeknu to úplně jasně. Česká národní banka stanovila jakýsi strop pro posilování kurzu koruny, to znamená, že kurz koruny nebude posilovat přes 27 korun za euro. Říkáme však, že to musí být blízko, čili nejde o to, aby to bylo 27 korun na halíř přesně v každé jednotlivé minutě obchodování. Jak dlouho to takhle bude? Aby to mělo smysl, tak rok, rok a půl minimálně. Lukáš Kovanda: A co přijde potom?

MojmírHampl: Pokud bude reálná ekonomika fungovat, pokud bude dohánět ty vyspělejší, jak tomu bylo do roku 2008, můžeme se vrátit k trajektorii mírného posilování. Pavel Juříček: Garantujete, že za čtyři roky nebude euro za 22 korun?

David Marek: Kdyby náhodou po vypnutí toho mechanismu měla koruna tendenci z týdne na týden ustřelit třeba o deset procent, tak se Česká národní banka určitě vrátí na trh. Myslím, že si ten management pohlídají. Mojmír Hampl: Chápu ten šťoulec, že říkáte „garantujete“. A vy garantujete, že za čtyři roky budete na trhu a budete prodávat? Negarantujete.

Pavel Juříček: ne. Já nevím, co bude zítra.

Mojmír Hampl: Právě proto říkám, že ten závazek existuje. Ale bylo by naprosto nezodpovědné – to by se mi lidé jako pan Marek vysmáli –, kdybych jim tvrdil: Já přesně vím, kde bude kačka za čtyři roky.