Kapesné při zahraniční pracovní cestě

V poslední době  řeší  řada firem v souvislosti s novelou zákoníku práce od 1.1.2012 otázku, zda při krácení stravného při zahraniční pracovní cestě z důvodu bezplatně poskytnutého jídla je nutno krátit i kapesné.  .

Vzhledem k tomu, že lektoři k této problematice zaujímají rozdílná stanoviska a rovněž na internetu lze nalézt řadu rozporuplných informací konzultovali jsme tuto problematiku na MPSV a odpověď je ne, kapesné není nutno krátit. Je nutno dodržovat jednu ze základních zásad pracovněprávních vztahů, a to je zvláštní zákonnou ochranu postavení zaměstnance dle § 1a písm. a) ZP.

Kapesné (§ 180 ZP) se vypočítává ze zahraničního stravného určeného podle délky doby strávené mimo území České republiky (§ 170 odst. 3 ZP), nikoli ze zkráceného zahraničního stravného z důvodu poskytnutí bezplatného jídla. Zaměstnancům lze tedy poskytovat kapesné až do výše 40% zahraničního stravného určeného podle délky doby strávené v zahraničí, aniž by se toto kapesné stalo předmětem daně ze závislé činnosti a součástí vyměřovacího základu pojistného.

K problematice se rovněž vyjádřilo Generální finanční ředitelství

Stanovisko Generálního finančního ředitelství:

Kapesné poskytnuté v souladu se Zákoníkem práce se dle ust.  § 6 odst. 7 ZDP  nepovažuje za příjem  ze závislé činnosti a není předmětem daně  zaměstnance. V návaznosti na odpověď Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které je příslušné k výkladu Zákoníku práce,  lze poskytovat zaměstnancům kapesné do výše 40% zahraničního stravného určeného podle délky doby v zahraničí, nikoliv ze zkráceného zahraničního stravného z důvodu poskytnutého bezplatného jídla (viz odpověď MPSV).

- odpověď MPSV:

Věc: Odpověď na dotaz na výši kapesného

K Vašemu podání ze dne 16. března sděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí toto stanovisko:

Kapesné je cestovní náhrada, na kterou nevzniká zaměstnanci nárok, ale kterou může zaměstnavatel, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce,svým zaměstnancům do výše stanovené v § 180 zákoníku práce poskytovat na blíže nespecifikované výdaje, které souvisejí s pracovní cestou, ale nejsou nahrazovány jinou cestovní náhradou. Jde například o kulturní nebo sportovní vyžití, anebo o nákup drobných dárků a upomínkových předmětů. Poskytne-Ii zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, svým zaměstnancům kapesné do stejné výše, jde o standardní cestovní náhradu, která nepodléhá dani z příjmů ani odvodům na zákonné pojištění. Tento zaměstnavatel může svým zaměstnancům poskytnout i kapesné ve vyšší částce, ale částka, o kterou převýší maximum stanovené v § 180 zákoníku práce, se připočítá k základu pro výpočet daně z příjmů a k základům pro odvod zákonného pojistného.

Právě o této maximální částce kapesného vznikly spory vyvolané některými výklady a nedůsledností v právní úpravě. Ustanovení § 180 zákoníku práce se v souvislosti se změnou provedenou při poskytování zahraničního stravného neměnilo. Z toho jasně vyplývá, že nebylo v úmyslu měnit jeho účel, který nemá s poskytováním jídla nic společného, tedy ani jeho výši. Ustanovení § 180 zákoníku práce se však změnit mělo, a to v souvislosti se změnou § 179, do kterého byly doplněny odstavce 3 a 4 upravující závazné krácení zahraničního stravného pro zaměstnavatele, kteří jsou uvedení v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Odkaz na § 179  v § 180 měl být doplněn o odkaz pouze na jeho odstavce 1 a 2, stejně jako se v § 170 odkazuje pouze na jeho odstavec 3 a nikoliv současně na jeho odstavec 5.

Z tohoto opomenutí však nelze dovodit, že se změnila maximální výše kapesného, která může být poskytnuta zaměstnancům zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, resp. standardní výše kapesného pro zaměstnance zaměstnavatele, který v § 109 odst. 3 zákoníku práce uveden není. Pracovní právo je soukromé právo a jako takové je výkladové. Navíc byly do zákoníku práce doplněny základní zásady, a ve smyslu § 1a písm. a) zákoníku práce je v pochybnostech třeba příslušné ustanovení aplikovat ve prospěch zaměstnance. Vznikla-Ii tedy pochybnost o výši kapesného, kterou lze zaměstnanci poskytnout, protože se v § 180 odkazuje nejednotně, pak je nutné vyjít z uvedené základní zásady zákoníku práce a z účelu kapesného, který se nezměnil.

Zaměstnancům lze proto podle názoru Ministerstva práce a sociálních věcí i nadále poskytovat kapesné do výše 40 % zahraničního stravného určeného podle délky doby v zahraničí, nikoliv ze zkráceného zahraničního stravného z důvodu poskytnutí bezplatného jídla.

JUDr. Naděžda Břeská

ředitelka odboru legislativního