Novinky v poskytování cestovních náhrad

Nejdůležitější změny v poskytování cestovních náhrad, které přinesla novela ZP.  .

 

Novinky v poskytování cestovních náhrad od 1. 1. 2012

Novela zákoníku práce sice platí už od 1. 1. 2012, ale domníváme se, že je užitečné shrnout, jaké základní změny přinesla v úpravě poskytování cestovních náhrad.

Kromě zavedení nového důvodu pro poskytování náhrad cestovních výdajů, a to při dočasném přidělení (nový institut dle § 43a ZP) a změně v § 34a ZP, kdy pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec, najdeme výrazné změny v podmínkách a výši stravného při tuzemských pracovních cestách.

 

Nově tedy zaměstnavatelé v podnikatelské sféře jsou povinni snížit (dříve používal ZP pojem krátit) stravné, bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatně jídlo. ZP pak stanoví možnost snížení stravného v závislosti na délce pracovní cesty takto:

• až o hodnotu 70%, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin
• až o hodnotu 35%, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin
• až o hodnotu 25%, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin

 

Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance nižší hodnotu snížení stravného, přísluší zaměstnanci stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou ZP pro příslušné časové pásmo.

 

Příklad A

Tuzemská pracovní cesta trvala 9 hodin

Stravné poskytnuto ve výši 70 Kč

Zaměstnavatel vnitřním předpisem stanovil, že za každé poskytnuté jídlo se stravné snižuje o 30%, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin

Výpočet:

30% ze 70 = 21 Kč

70 – 21 = 49 Kč

 

Příklad B

Tuzemská pracovní cesta trvala 9 hodin

Zaměstnavatel nemá interní předpis a před cestou neurčil výši stravného ani výši jeho snížení za poskytnuté jídlo.

Dle ZP náleží stravné v minimální výši, tj. 64 Kč

Použije se snížení dle ZP, tj. 70%

70% z 64 = 44,80

64 - 44,80 = 19,20 Kč, tj. po zaokrouhlení 20 Kč

 

V obou případech platí, pokud zaměstnavatel poskytl stravné ve vyšší než vypočtené výši, rozdíl není daňovým nákladem a musí být na straně zaměstnance zdaněn.

 

Při zahraničních pracovních cestách jsou nově stanovena časová pásma s příslušnou výší zahraničního stravného.

Pokud zahraniční pracovní cesta trvá

• 1 až 12 hodin                    přísluší  1/3 příslušné sazby stravného

(nebo alespoň 5 hodin, pokud vznikne zaměstnanci za cestu po ČR právo na tuzemské stravné)

• 12 až 18 hodin                 přísluší 2/3 příslušné sazby stravného
• déle než 18 hodin          přísluší stravné v plné výši

 

Trvá-li doba strávená mimo území ČR méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje a tato doba se započítá do doby rozhodné pro poskytování tuzemského stravného.

 

Také pro zahraniční pracovní cesty je upraveno snížení stravného z důvodu poskytnutí bezplatného jídla během zahraniční pracovní cesty zaměstnanci, a to shodně s úpravou pro tuzemské pracovní cesty.

 

Příklad

Pracovní cesta do Rakouska na 3 dny, pracoviště zaměstnance je v Brně, odjezd v 9 hodin, návrat v 17 hod.

Cesta v ČR na hranice 1,5 hodiny – tuzemské stravné nepřísluší

Zahraniční stravné –      1. den – 13,5 hodiny – 2/3 sazby

2. den – stravné v plné výši

3. den  –  15,5 hodiny – 2/3 sazby

 

Pokud by cesta z pracoviště zaměstnance ke státní hranici byla delší než 5 hodin, tuzemské stravné by náleželo.

 

JUDr. Jitka Hlaváčková

sekce zaměstnavatelská