Zápočtový list v roce 2012

Potvrzení o zaměstnání v r. 2012 Jaké jsou novinky ve vystavování potvrzení o zaměstnání od 1.1.2012  .

Při skončení pracovněprávního vztahu  je zaměstnavatel povinen předat  zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Zaměstnanec se může  domáhat splnění  této povinnosti zaměstnavatele žalobou u soudu.  V případě, že by  zaměstnanec nemohl z důvodu nevydání  zápočtového listu nastoupit k druhému zaměstnavateli, odpovídá mu  za škodu tím způsobenou zaměstnavatel, který byl povinen potvrzení vydat.  S ohledem na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, nesmí zaměstnavatel vydat zápočtový list  nikomu jinému než zaměstnanci.  Zaměstnavatel nesmí   povinnost vydat  potvrzení o zaměstnání vázat na jiné okolnosti, než  na samotné skončení pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel je povinen vydat  v den skončení zaměstnání zápočtový list. Kopie potvrzení se zakládá do osobního spisu.

Co znamená vydat  zápočtový list a jaké další povinnosti jsou s tím spjaty?  Na to existují rozdílné názory.  Jedni tvrdí, že pokud zaměstnanec v den skončení zaměstnání nepřevezme  zápočtový list, je nutné doklad zaslat neprodleně do vlastních rukou na doručenku na  adresu zaměstnance, pokud nebylo se zaměstnancem dohodnuto jinak. Názor druhých odborníků se opírá o to,  že povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání představuje povinnost mít je v okamžiku skončení pracovněprávního vztahu připraveno k převzetí a že zaměstnanec musí za tímto účelem vyvinout potřebnou součinnost. Kdyby měl zákonodárce na mysli povinnost doručení zaměstnanci, pak by tak výslovně
uvedl v zákoníku práce a nevolil by  slovo "vydat". Stejnou povinnost má zaměstnavatel i ve vztahu k pracovnímu posudku jen s tím rozdílem, že  tento dokument se vydává na žádost zaměstnance. I pokud se týče výplatního lístku je povinnost zaměstnavatele  stejná. V uvedených případech by  však málokdo spojoval povinnost vydat písemnost s povinností posílat ji zaměstnanci poštou.

 

Zápočtový list musí obsahovat povinné údaje uvedené v § 313 ZP. Jedná se o tyto údaje:

a) Údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti  nebo dohodu o provedení práce a o době jejich trvání,

b) druh konaných prací,

c) dosaženou kvalifikaci,

d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,

e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,

f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.

Oproti dřívější právní úpravě se  na prvním listu zápočtového listu vypouští důvod ukončení pracovněprávního vztahu  z důvodu porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

 

Další údaje  se uvádí v odděleném potvrzení.

Oddělené potvrzení vydává zaměstnavatel na žádost zaměstnance a slouží výhradně pro potřeby úřadu práce.  Pokud zaměstnanec předloží následujícímu zaměstnavateli i tuto přílohu zápočtového listu, měl by ji nový zaměstnavatel vrátit, neboť není oprávněn evidovat, zpracovávat a archivovat údaje, které jsou v této příloze uvedeny.

V odděleném potvrzení se uvádí údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. S ohledem na nové skutečnosti, které musí úřad práce znát  (viz. §§ 39 až 57 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti),  je  proto nutné vždy uvést:

-          čistý průměrný měsíční výdělek (s poznámkou bez daňového bonusu),

-          dobu důchodového pojištění, kterou zaměstnanec získal u tohoto zaměstnavatele,

-          zda byl pracovněprávní vztah rozvázán z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a) zvlášť hrubým způsobem nebo z jiného důvodu (např. dohodou smluvních stran,  výpovědí zaměstnance, výpovědí zaměstnavatele, uplynutím sjednané doby, atd.) .

-          zda zaměstnanci vznikl právní nárok na odstupné a v jakém počtu násobků průměrného měsíčního výdělku. Uvede se pouze  nároková výše odstupného ve formě počtu násobků průměrného měsíčního výdělku.

-          zda bylo zaměstnanci odstupné vyplaceno.

.

Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání,  může se ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, domáhat u soudu, aby je zaměstnavatel přiměřeně upravil.

K čemu zápočtový list slouží?

Pokud dochází k uzavření dalšího pracovního poměru u jiného zaměstnavatele bezprostředně po ukončení dosavadního pracovního poměru, slouží údaj o době zaměstnání v rámci pracovního poměru ke správnému určení délky dovolené.  Zákoník práce stanoví v    § 212 odst. 3, že poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru  u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. Zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. Za bezprostřední nástup k novému zaměstnavatele se považuje skutečnost, kdy mezi oběma pracovními poměry neexistuje žádná doba, po kterou by některý z těchto pracovních   poměrů neexistoval. Pokud však  mezi dosavadním zaměstnáním a novým zaměstnáním jsou  pouze dny pracovního klidu  (sobota a neděle)  a dny pracovního volna (státní svátek), považuje se podmínka bezprostředně navazujícího  zaměstnání za splněnou.

Příklad

Zaměstnanec ukončí pracovní poměr, který trval od 1.1 tohoto kalendářního roku , dne  24.4. tohoto  roku ( pátek). K novému zaměstnavateli nastoupí do pracovního poměru dne 27.4.  tohoto roku na dobu neurčitou. Od nového zaměstnavatele má nárok na  poměrnou část roční  výměry dovolené i za měsíc duben. Pokud nárok na dovolenou činí u nového zaměstnavatele 4 týdny, pak jeho poměrná část  dovolené činí   20 : 12 x 9 = 14,99, po zaokrouhlení 15 dnů.

Příklad

Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr od 1.1. kalendářního roku na dobu neurčitou. V rámci zkušební doby dojde ke zrušení pracovního poměru dne 3.3.roku. K novému zaměstnavateli nastoupí dne 4.3. roku na dobu neurčitou. U předchozího zaměstnavatele mu vzniká nárok na dovolenou za odpracované dny, protože není splněna podmínka  odpracování alespoň 60  dnů v kalendářním roce. Předpokládejme, že celkem  u tohoto zaměstnavatele odpracoval  43 dnů. Při roční výměře dovolené 20 dnů  má nárok na dovolenou ve  výši 2/12, tj. 20 : 12 x 2 = 3,3 dne, po zaokrouhlení 3,5 dne. U nového zaměstnavatele mu vzniká nárok na  poměrnou část roční dovolené za měsíc březen,  pokud splní u tohoto zaměstnavatele podmínku odpracování 60  dnů v kalendářním roce.   Nárok na dovolenou vznikne v takovém případě   v rozsahu 10/12 z roční výměry  dovolené u tohoto zaměstnavatele.

Údaj o prováděných exekučních srážkách je další povinnou náležitostí, kterou je nutné v zápočtovém listu uvádět.  Následující zaměstnavatel je povinen okamžitě zahájit provádění takových srážek ze mzdy  a neprodleně se přihlásit  instituci, která exekuci nařídila, jako nový plátce mzdy. Do  doby, než-li obdrží rozhodnutí o exekuci,  vysrážené  částky  neodesílá, ponechává  je na  depozitním účtu a po  doručení  rozhodnutí ( které již nabylo právní moci), odesílá  ve prospěch oprávněného. Pokud rozhodnutí nenabylo právní moci, provádí srážky nadále, ale neodesílá je. Vyčká do doby nabytí právní  moci  rozhodnutí a pak odesílá veškeré dosud vysrážené částky.

V § 147 odst. 1 zákoníku práce  jsou uvedeny srážky, které zaměstnavatel provádí bez souhlasu zaměstnance.  Pokud však do  doby, kdy končí  zaměstnání, nemohl zaměstnavatel  srážky   uvedené pod písmeny c), d), a e) srazit, je oprávněn uvést je  na zápočtový list.   Následující zaměstnavatel je povinen tyto srážky provést, pochopitelně  s ohledem na   pořadí dané srážky. Jde například o nevyúčtovanou zálohu na  pracovní cestu (jde o titul uvedený pod písmenem  d), kterou zaměstnanec nevyúčtoval a zaměstnavatel nemohl srazit z důvodu zatížení mzdy exekučními srážkami s dřívějším pořadím.

Nutno upozornit na to, že na prvním listu  potvrzení o zaměstnání se již neuvádí žádný  důvod rozvázání pracovněprávního vztahu, a to i kdyby šlo o zvlášť hrubé porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících   se k zaměstnancem vykonávané práci.

Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech pro nárok na podporu v nezaměstnanosti uvádí zaměstnavatel v oddělitelné  příloze.

Ukázka přílohy zápočtového listu

 

Příloha k zápočtovému listu pana/paní ………………………………, datum narození ……………….

 

V souladu s  odst. 2 §313 zákoníku práce  zaměstnavatel ………………………………………….

 

sděluje, že čistý měsíční  průměrný výdělek  bez daňového bonusu ke dni skončení zaměstnání  činí …………. Kč.

 

 

Podle § 42 zákona č. 582/1991 Sb.  byl zaměstnanec  důchodově pojištěn  v naší organizaci od……….. do…………

 

Zaměstnání bylo skončeno z důvodu  ……………………………………..(uvede se důvod rozvázání pracovního poměru, respektive způsob zrušení dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce).

 

Zaměstnanci vznikl nárok na odstupné ve výši …………násobků průměrného měsíčního výdělku.

 

Zaměstnanci bylo odstupné vyplaceno dne  …… /bude vyplaceno dne  ………..

 

 

Dne :  ………..                                                   -----------------------------------

razítko a podpis zaměstnavatele

 

 

 

Komentář k příloze zápočtového listu

V souvislosti s účinností zákona č. 187/2006 Sb. došlo též ke změnám v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Úřad práce je oprávněn poskytovat uchazeči o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti  a při rekvalifikaci jen při splnění zákonem stanovených  podmínek uvedených v §§ 39 až 57. Jednou z nich je doba účasti uchazeče o zaměstnání na důchodovém pojištění  v délce alespoň 12 kalendářních  měsíců v posledních 2 letech před  zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Pokud uchazeč o zaměstnání  nedoloží  potřebnou délku odpracované doby s účastí na důchodovém pojištění, započítávají se do předchozích zaměstnání tzv. náhradní  doby zaměstnání. Za náhradní dobu se považuje doba:

- příprava osoby se zdravotním postižením k práci,

- pobírání plného invalidního důchodu,

- osobní péče o lehce závislou fyzickou osobu  mladší 10 let (v prvním stupni závislosti),

- osobní péče o dítě ve věku do 4 let,

- osobní péče o fyzickou osobu, která se považuje za závislou ve druhém až čtvrtém  stupni závislosti, pokud žijí ve společné domácnosti. Jde-li o osobu, která je pro účely důchodového pojištění považována za osobu blízkou, společná domácnost se nevyžaduje,

- výkon dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra,  s rozsahem služby nad 20 hodin týdně.

Pokud se náhradní doby překrývají, započtou se pouze jednou.

 

Ve vztahu k ukončenému zaměstnání je nutné upozornit na správné  uvedení doby důchodového pojištění, neboť dnem 1.1.2009 nabyl účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon č. 187/2006 Sb.).

Zákonem č. 187/2006 Sb. došlo ke změnám v  účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění  (viz. §§ 6 až 10 zákona)  a  v souvislosti s těmito změnami došlo k úpravám v okruhu důchodově pojištěných osob v zákoně č. 155/1995 Sb. ( viz. § 5)  a v hodnocení dob pojištění  (§ 11 odst. 2)  a dob vyloučených  ( § 16 odst. 4).

U osob, které vykonávaly   zaměstnání malého rozsahu,  je nutné uvést  doby  důchodového pojištění tak, jak budou vykázány v evidenčním listu důchodového pojištění. U zaměstnání malého rozsahu se  proto neuvedou  jen  ty  kalendářní měsíce (části kalendářního měsíce), v nichž nebylo zaměstnání vykonáváno  v rozsahu zakládajícím účast na nemocenském pojištění. Obdobně tomu bude i u vykázaných dob v rámci dohody o provedení práce, pokud  DPP založila účast na nemocenském pojištění.  Nově se  od r. 2012 odvádí pojistné z odměn z dohod o provedení práce, pokud zúčtovaná odměna v kalendářním  měsíci   bude vyšší než 10 000 Kč. Pak také v tomto měsíci bude zaměstnanec účasten důchodového pojištění.

Dále je nutné věnovat pozornost zaměstnankyním (zaměstnancům), které čerpají mateřskou  nebo rodičovskou dovolenou, případně čerpají pracovní volno bez náhrady příjmu až do věku 4 let dítěte, a v této době dochází k rozvázání  pracovního poměru. Dobu důchodového pojištění   je nutné uvést  na zápočtový list  v souladu s metodikou pro vyplňování ELDP, neboť doba zaměstnání se nebude krýt s dobou důchodového pojištění.

Příklad

Zaměstnankyně má uzavřen pracovní poměr na dobu určitou od 1.1.2011 do 31.12.2012.   Od 2.2.2012  je na mateřské dovolené a po jejím ukončení   požádá zaměstnavatele o rodičovskou  dovolenou. Dítě se narodilo dne 13.3.2012.  Pracovní poměr končí 31.12.2012 uplynutím sjednané doby  a   na zápočtovém listě   by měla být  uvedena   doba zaměstnání: od 1.1.2011 do 31.12.2012. V příloze zápočtového listu  je nutné uvést  dobu důchodového pojištění v rozsahu    od 1.1.2011  do  31.3.2012.

Vzhledem  k tomu, že doba péče o dítě ve věku do čtyř let  je pro účely podpory v nezaměstnanosti dobou náhradní, započte se jí v případě evidence na úřadu práce, kam by se šla zaregistrovat např. dne 3.1.2013,  doba od 1.4.2012 do 31.12.2012 jako doba náhradní.

 

S účinností od 1.1.2011 došlo k dalším podstatným  změnám v § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti  týkajících se  posunutí počátku podpůrčí doby v nezaměstnanosti a výše podpory v nezaměstnanosti.

a) Vznikne-li zaměstnanci nárok na odstupné, posune se počátek podpůrčí doby v nezaměstnanosti o  počet měsíců, na které vznikl zákonný nárok na odstupné.  Výjimečně se stává,  že zaměstnavatel z důvodu insolvence odstupné nevyplatí,  a uchazeč o zaměstnání není finančně zajištěn.  Proto se  též uvádí,  bylo-li odstupné vyplaceno.

b)  Jestliže bylo zaměstnání skončeno ze strany zaměstnance bez vážného důvodu nebo dohodou, sníží se podpora v nezaměstnanosti na 45% čistého průměrného výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu.

Za  vážné důvody, které vedly k rozvázání pracovního poměru dohodou a které neovlivní snížení podpory v nezaměstnanosti,   se považují důvody uvedené v § 5 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb. . Jedná se o  důvody spočívající v

1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,

2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,

4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,

5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,

6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu při zprostředkování zaměstnání, nebo

7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.

 

Ukončení zaměstnání dokládá fyzická osoba  úřadu práce zápočtovým listem a doby náhradní dokládá rozhodnutím nebo potvrzením (v případě rodičovské dovolené, která není dobou důchodového pojištění,   je nutné doložit rodný list  dítěte).

Problémy při výpočtu průměrného výdělku u dohody o provedení práce

o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a), se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění. Tento postup stanoví § 52 zákona č. 435/2004 Sb.

Vzhledem k tomu, že většina  DPP nezaloží účast na důchodovém pojištění, jeví  se jako zbytečné složitě  ručně počítat  průměrný čistý výdělek, který nemůže být akceptován pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti.   Při rozumném  přístupu  jednotlivých úřadů práce  by tudíž mohl   postačovat odkaz na § 52 z. 435/2004 Sb., případně citaci zákonného ustanovení, čímž by došlo k odstranění  velkého objemu naprosto zbytečné práce ve mzdových účtárnách.