Zápočtový list v roce 2012
Potvrzení o zaměstnání v r. 2012 Jaké jsou novinky ve vystavování potvrzení o zaměstnání od 1.1.2012 .
Při skončení pracovněprávního vztahu je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Zaměstnanec se může domáhat splnění této povinnosti zaměstnavatele žalobou u soudu. V případě, že by zaměstnanec nemohl z důvodu nevydání zápočtového listu nastoupit k druhému zaměstnavateli, odpovídá mu za škodu tím způsobenou zaměstnavatel, který byl povinen potvrzení vydat. S ohledem na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, nesmí zaměstnavatel vydat zápočtový list nikomu jinému než zaměstnanci. Zaměstnavatel nesmí povinnost vydat potvrzení o zaměstnání vázat na jiné okolnosti, než na samotné skončení pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel je povinen vydat v den skončení zaměstnání zápočtový list. Kopie potvrzení se zakládá do osobního spisu.
Co znamená vydat zápočtový list a jaké další povinnosti jsou s tím spjaty? Na to existují rozdílné názory. Jedni tvrdí, že pokud zaměstnanec v den skončení zaměstnání nepřevezme zápočtový list, je nutné doklad zaslat neprodleně do vlastních rukou na doručenku na adresu zaměstnance, pokud nebylo se zaměstnancem dohodnuto jinak. Názor druhých odborníků se opírá o to, že povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání představuje povinnost mít je v okamžiku skončení pracovněprávního vztahu připraveno k převzetí a že zaměstnanec musí za tímto účelem vyvinout potřebnou součinnost. Kdyby měl zákonodárce na mysli povinnost doručení zaměstnanci, pak by tak výslovně
uvedl v zákoníku práce a nevolil by slovo "vydat". Stejnou povinnost má zaměstnavatel i ve vztahu k pracovnímu posudku jen s tím rozdílem, že tento dokument se vydává na žádost zaměstnance. I pokud se týče výplatního lístku je povinnost zaměstnavatele stejná. V uvedených případech by však málokdo spojoval povinnost vydat písemnost s povinností posílat ji zaměstnanci poštou.
Zápočtový list musí obsahovat povinné údaje uvedené v § 313 ZP. Jedná se o tyto údaje:
a) Údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a o době jejich trvání,
b) druh konaných prací,
c) dosaženou kvalifikaci,
d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Oproti dřívější právní úpravě se na prvním listu zápočtového listu vypouští důvod ukončení pracovněprávního vztahu z důvodu porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Další údaje se uvádí v odděleném potvrzení.
Oddělené potvrzení vydává zaměstnavatel na žádost zaměstnance a slouží výhradně pro potřeby úřadu práce. Pokud zaměstnanec předloží následujícímu zaměstnavateli i tuto přílohu zápočtového listu, měl by ji nový zaměstnavatel vrátit, neboť není oprávněn evidovat, zpracovávat a archivovat údaje, které jsou v této příloze uvedeny.
V odděleném potvrzení se uvádí údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. S ohledem na nové skutečnosti, které musí úřad práce znát (viz. §§ 39 až 57 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), je proto nutné vždy uvést:
- čistý průměrný měsíční výdělek (s poznámkou bez daňového bonusu),
- dobu důchodového pojištění, kterou zaměstnanec získal u tohoto zaměstnavatele,
- zda byl pracovněprávní vztah rozvázán z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a) zvlášť hrubým způsobem nebo z jiného důvodu (např. dohodou smluvních stran, výpovědí zaměstnance, výpovědí zaměstnavatele, uplynutím sjednané doby, atd.) .
- zda zaměstnanci vznikl právní nárok na odstupné a v jakém počtu násobků průměrného měsíčního výdělku. Uvede se pouze nároková výše odstupného ve formě počtu násobků průměrného měsíčního výdělku.
- zda bylo zaměstnanci odstupné vyplaceno.
.
Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání, může se ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, domáhat u soudu, aby je zaměstnavatel přiměřeně upravil.
K čemu zápočtový list slouží?
Pokud dochází k uzavření dalšího pracovního poměru u jiného zaměstnavatele bezprostředně po ukončení dosavadního pracovního poměru, slouží údaj o době zaměstnání v rámci pracovního poměru ke správnému určení délky dovolené. Zákoník práce stanoví v § 212 odst. 3, že poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. Zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. Za bezprostřední nástup k novému zaměstnavatele se považuje skutečnost, kdy mezi oběma pracovními poměry neexistuje žádná doba, po kterou by některý z těchto pracovních poměrů neexistoval. Pokud však mezi dosavadním zaměstnáním a novým zaměstnáním jsou pouze dny pracovního klidu (sobota a neděle) a dny pracovního volna (státní svátek), považuje se podmínka bezprostředně navazujícího zaměstnání za splněnou.
Příklad
Zaměstnanec ukončí pracovní poměr, který trval od 1.1 tohoto kalendářního roku , dne 24.4. tohoto roku ( pátek). K novému zaměstnavateli nastoupí do pracovního poměru dne 27.4. tohoto roku na dobu neurčitou. Od nového zaměstnavatele má nárok na poměrnou část roční výměry dovolené i za měsíc duben. Pokud nárok na dovolenou činí u nového zaměstnavatele 4 týdny, pak jeho poměrná část dovolené činí 20 : 12 x 9 = 14,99, po zaokrouhlení 15 dnů.
Příklad
Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr od 1.1. kalendářního roku na dobu neurčitou. V rámci zkušební doby dojde ke zrušení pracovního poměru dne 3.3.roku. K novému zaměstnavateli nastoupí dne 4.3. roku na dobu neurčitou. U předchozího zaměstnavatele mu vzniká nárok na dovolenou za odpracované dny, protože není splněna podmínka odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Předpokládejme, že celkem u tohoto zaměstnavatele odpracoval 43 dnů. Při roční výměře dovolené 20 dnů má nárok na dovolenou ve výši 2/12, tj. 20 : 12 x 2 = 3,3 dne, po zaokrouhlení 3,5 dne. U nového zaměstnavatele mu vzniká nárok na poměrnou část roční dovolené za měsíc březen, pokud splní u tohoto zaměstnavatele podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce. Nárok na dovolenou vznikne v takovém případě v rozsahu 10/12 z roční výměry dovolené u tohoto zaměstnavatele.
Údaj o prováděných exekučních srážkách je další povinnou náležitostí, kterou je nutné v zápočtovém listu uvádět. Následující zaměstnavatel je povinen okamžitě zahájit provádění takových srážek ze mzdy a neprodleně se přihlásit instituci, která exekuci nařídila, jako nový plátce mzdy. Do doby, než-li obdrží rozhodnutí o exekuci, vysrážené částky neodesílá, ponechává je na depozitním účtu a po doručení rozhodnutí ( které již nabylo právní moci), odesílá ve prospěch oprávněného. Pokud rozhodnutí nenabylo právní moci, provádí srážky nadále, ale neodesílá je. Vyčká do doby nabytí právní moci rozhodnutí a pak odesílá veškeré dosud vysrážené částky.
V § 147 odst. 1 zákoníku práce jsou uvedeny srážky, které zaměstnavatel provádí bez souhlasu zaměstnance. Pokud však do doby, kdy končí zaměstnání, nemohl zaměstnavatel srážky uvedené pod písmeny c), d), a e) srazit, je oprávněn uvést je na zápočtový list. Následující zaměstnavatel je povinen tyto srážky provést, pochopitelně s ohledem na pořadí dané srážky. Jde například o nevyúčtovanou zálohu na pracovní cestu (jde o titul uvedený pod písmenem d), kterou zaměstnanec nevyúčtoval a zaměstnavatel nemohl srazit z důvodu zatížení mzdy exekučními srážkami s dřívějším pořadím.
Nutno upozornit na to, že na prvním listu potvrzení o zaměstnání se již neuvádí žádný důvod rozvázání pracovněprávního vztahu, a to i kdyby šlo o zvlášť hrubé porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.
Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech pro nárok na podporu v nezaměstnanosti uvádí zaměstnavatel v oddělitelné příloze.
Ukázka přílohy zápočtového listu
Příloha k zápočtovému listu pana/paní ………………………………, datum narození ……………….
V souladu s odst. 2 §313 zákoníku práce zaměstnavatel ………………………………………….
sděluje, že čistý měsíční průměrný výdělek bez daňového bonusu ke dni skončení zaměstnání činí …………. Kč.
Podle § 42 zákona č. 582/1991 Sb. byl zaměstnanec důchodově pojištěn v naší organizaci od……….. do…………
Zaměstnání bylo skončeno z důvodu ……………………………………..(uvede se důvod rozvázání pracovního poměru, respektive způsob zrušení dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce).
Zaměstnanci vznikl nárok na odstupné ve výši …………násobků průměrného měsíčního výdělku.
Zaměstnanci bylo odstupné vyplaceno dne …… /bude vyplaceno dne ………..
Dne : ……….. -----------------------------------
razítko a podpis zaměstnavatele
Komentář k příloze zápočtového listu
V souvislosti s účinností zákona č. 187/2006 Sb. došlo též ke změnám v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Úřad práce je oprávněn poskytovat uchazeči o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci jen při splnění zákonem stanovených podmínek uvedených v §§ 39 až 57. Jednou z nich je doba účasti uchazeče o zaměstnání na důchodovém pojištění v délce alespoň 12 kalendářních měsíců v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Pokud uchazeč o zaměstnání nedoloží potřebnou délku odpracované doby s účastí na důchodovém pojištění, započítávají se do předchozích zaměstnání tzv. náhradní doby zaměstnání. Za náhradní dobu se považuje doba:
- příprava osoby se zdravotním postižením k práci,
- pobírání plného invalidního důchodu,
- osobní péče o lehce závislou fyzickou osobu mladší 10 let (v prvním stupni závislosti),
- osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
- osobní péče o fyzickou osobu, která se považuje za závislou ve druhém až čtvrtém stupni závislosti, pokud žijí ve společné domácnosti. Jde-li o osobu, která je pro účely důchodového pojištění považována za osobu blízkou, společná domácnost se nevyžaduje,
- výkon dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, s rozsahem služby nad 20 hodin týdně.
Pokud se náhradní doby překrývají, započtou se pouze jednou.
Ve vztahu k ukončenému zaměstnání je nutné upozornit na správné uvedení doby důchodového pojištění, neboť dnem 1.1.2009 nabyl účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon č. 187/2006 Sb.).
Zákonem č. 187/2006 Sb. došlo ke změnám v účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění (viz. §§ 6 až 10 zákona) a v souvislosti s těmito změnami došlo k úpravám v okruhu důchodově pojištěných osob v zákoně č. 155/1995 Sb. ( viz. § 5) a v hodnocení dob pojištění (§ 11 odst. 2) a dob vyloučených ( § 16 odst. 4).
U osob, které vykonávaly zaměstnání malého rozsahu, je nutné uvést doby důchodového pojištění tak, jak budou vykázány v evidenčním listu důchodového pojištění. U zaměstnání malého rozsahu se proto neuvedou jen ty kalendářní měsíce (části kalendářního měsíce), v nichž nebylo zaměstnání vykonáváno v rozsahu zakládajícím účast na nemocenském pojištění. Obdobně tomu bude i u vykázaných dob v rámci dohody o provedení práce, pokud DPP založila účast na nemocenském pojištění. Nově se od r. 2012 odvádí pojistné z odměn z dohod o provedení práce, pokud zúčtovaná odměna v kalendářním měsíci bude vyšší než 10 000 Kč. Pak také v tomto měsíci bude zaměstnanec účasten důchodového pojištění.
Dále je nutné věnovat pozornost zaměstnankyním (zaměstnancům), které čerpají mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, případně čerpají pracovní volno bez náhrady příjmu až do věku 4 let dítěte, a v této době dochází k rozvázání pracovního poměru. Dobu důchodového pojištění je nutné uvést na zápočtový list v souladu s metodikou pro vyplňování ELDP, neboť doba zaměstnání se nebude krýt s dobou důchodového pojištění.
Příklad
Zaměstnankyně má uzavřen pracovní poměr na dobu určitou od 1.1.2011 do 31.12.2012. Od 2.2.2012 je na mateřské dovolené a po jejím ukončení požádá zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou. Dítě se narodilo dne 13.3.2012. Pracovní poměr končí 31.12.2012 uplynutím sjednané doby a na zápočtovém listě by měla být uvedena doba zaměstnání: od 1.1.2011 do 31.12.2012. V příloze zápočtového listu je nutné uvést dobu důchodového pojištění v rozsahu od 1.1.2011 do 31.3.2012.
Vzhledem k tomu, že doba péče o dítě ve věku do čtyř let je pro účely podpory v nezaměstnanosti dobou náhradní, započte se jí v případě evidence na úřadu práce, kam by se šla zaregistrovat např. dne 3.1.2013, doba od 1.4.2012 do 31.12.2012 jako doba náhradní.
S účinností od 1.1.2011 došlo k dalším podstatným změnám v § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti týkajících se posunutí počátku podpůrčí doby v nezaměstnanosti a výše podpory v nezaměstnanosti.
a) Vznikne-li zaměstnanci nárok na odstupné, posune se počátek podpůrčí doby v nezaměstnanosti o počet měsíců, na které vznikl zákonný nárok na odstupné. Výjimečně se stává, že zaměstnavatel z důvodu insolvence odstupné nevyplatí, a uchazeč o zaměstnání není finančně zajištěn. Proto se též uvádí, bylo-li odstupné vyplaceno.
b) Jestliže bylo zaměstnání skončeno ze strany zaměstnance bez vážného důvodu nebo dohodou, sníží se podpora v nezaměstnanosti na 45% čistého průměrného výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu.
Za vážné důvody, které vedly k rozvázání pracovního poměru dohodou a které neovlivní snížení podpory v nezaměstnanosti, se považují důvody uvedené v § 5 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb. . Jedná se o důvody spočívající v
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.
Ukončení zaměstnání dokládá fyzická osoba úřadu práce zápočtovým listem a doby náhradní dokládá rozhodnutím nebo potvrzením (v případě rodičovské dovolené, která není dobou důchodového pojištění, je nutné doložit rodný list dítěte).
Problémy při výpočtu průměrného výdělku u dohody o provedení práce
o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a), se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění. Tento postup stanoví § 52 zákona č. 435/2004 Sb.
Vzhledem k tomu, že většina DPP nezaloží účast na důchodovém pojištění, jeví se jako zbytečné složitě ručně počítat průměrný čistý výdělek, který nemůže být akceptován pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti. Při rozumném přístupu jednotlivých úřadů práce by tudíž mohl postačovat odkaz na § 52 z. 435/2004 Sb., případně citaci zákonného ustanovení, čímž by došlo k odstranění velkého objemu naprosto zbytečné práce ve mzdových účtárnách.
- Jitka Hlaváčková
- /
-
kategorie Právní infoservis