Novinky ve stavebním zákonu

Od 1.1.2013 nabyla účinnosti novela stavebního zákona  č. 350/2012 Sb., jejíž obsahem jsou zejména tyto změny:.

 

I. Územní řízení

Regulační plán, územní rozhodnutí – možnost spojení s posuzováním vlivů na životní prostředí (tzv. EIA) - (§ 61 odst. 3 a § 91 stavebního zákona). Toto spojení je možné pouze u následujících záměrů:

  • fakultativně posuzované záměry, tj. jejich posouzení může skončit již v zjišťovacím řízení (Kategorie II Přílohy I)
  • příslušný k posouzení je krajský úřad
  • v závěru zjišťovacího řízení nebylo toto sloučení vyloučeno.

Účastníkem tohoto spojeného řízení mohou být občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, jejichž cílem je ochrana životního prostředí, veřejného zdraví nebo kulturních památek.

Územní rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území -územní rozhodnutí o změně stavby bude nově územním rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území. Nově tak již nebudou muset být posuzovány nástavby či přístavby, ale pouze takové změny užívání, které mají vliv na životní prostředí nebo nároky na veřejnou dopravní či technickou infrastrukturu (§ 81 stavebního zákona).

Účastníci územního řízení - Účastníky nejsou společenství vlastníků jednotek (§ 85 stavebního zákona).

Omezení rozsahu námitek - občanská sdružení mají právo uplatňovat námitky, pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, který občanské sdružení hájí (§ 89 odst. 4 Stavebního zákona). Při striktním výkladu tak občanské sdružení, které se účastní územního řízení na základě zákona o ochraně přírody a krajiny, nebude mít právo podávat připomínky k nadlimitní hlukové zátěži.

Rozhodnutí o námitkách v územním řízení - zmizela  povinnost úřadu rozhodnout o námitkách (§ 92 odst. 1 Stavebního zákona). Stavební úřad tak bude postupovat podle správního řádu (§ 68 odst. 3 správního řádu) a v odůvodnění územního rozhodnutí uvede, jak se s námitkami účastníků vypořádal.

Ústní jednání v územním řízení bude veřejné pouze v následujících případech:

  • jedná se o záměr posuzovaný v zjišťovacím řízení v rámci EIA
  • pro záměr bylo vydáno stanovisko EIA
  • v daném území není schválený územní plán.

Veřejné ústní jednání musí být oznámeno nejméně 30 dnů předem (včetně povinnosti investora informovat o záměru v dané lokalitě prostřednictvím informačních tabulí).

Platnost územního rozhodnutí - 2 roky, tato doba může být však v rozhodnutí stanovena i delší, maximálně až na 5 let. Dobu platnosti lze na žádost dále prodloužit (§ 93 odst. 1 Stavebního zákona).

Územní opatření o stavební uzávěře - lze  vydat také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace, případně jeho část ( § 97 Stavebního zákona). Ze stavební uzávěry je nově možné předem vymezit okruh výjimek, které se budou dále povolovat (§ 99 Stavebního zákona).

Náhrady za změnu v území - Pokud se zastavitelný pozemek nově vymezuje jako nezastavitelný, nemusí se vlastníkovi vyplácet náhrada, pokud mezi vymezení zastavitelnosti a jeho zrušením uběhlo víc než 5 let. Na druhou stranu, pokud by se pozemek vracel znovu do režimu zastavitelného, nemusí vlastník vracet náhradu, pokud mezi těmito změnami uběhlo opět více než 5 let.


II. Stavební řízení

Vztahy mezi jednotlivými typy stavebního řízení - plné stavební řízení se koná vždy, nejedná-li se o stavbu, kterou lze pouze ohlásit, případně nemusí být ani ohlašována ani povolována. Pokud žadatel v souvislosti s plánovanou výstavbou učiní úkon směřující k nesprávnému typu stavebního řízení, stavební úřad tento úkon věcně posoudí a nakládá s ním jako s úkonem odpovídajícím požadavkům zákona (§ 108 stavebního zákona).

Ohlášení stavby – upřesněn výčet staveb, které lze realizovat na základě ohlášení a stanovena dokumentace, kterou je nezbytné předkládat k jednotlivým typům ohlašovaných staveb. Pokud ohlašovaná stavba nesplňuje zákonné náležitosti, stavební úřad rozhodne o provedení stavebního řízení. Nově již neplatí fikce souhlasu, ale stavební úřad je při splnění všech náležitostí povinen vydat souhlas do 30 dnů a stavebníkovi vzniká právo stavět dnem doručení souhlasu. Na vydání souhlasu se nevztahují ustanovení o vydání stavebního povolení ani správní řád (část II a III). Stavebního zákona upravuje zvláštní přezkumné řízení, které lze zahájit nejpozději do jednoho roku od právní moci souhlasu a rozhodnuto v něm musí být nejpozději do 15 měsíců od stejného okamžiku. Platnost souhlasu je nově 2 roky a nelze ji prodloužit (§ 105 a 106 Stavebního zákona).

Účastníci řízení – taxativní výčet. Majitelé sousedních staveb a pozemků mohou být nově účastníky stavebního řízení, pouze pokud může-li být jejich právo provádění stavby přímo dotčeno. Stavebník má nově povinnost v případě řízení s velkým počtem účastníků identifikovat tyto přímo dotčené účastníky řízení. Tito účastníci jsou pak nově vymezeni pouze odkazem na pozemky a stavby evidované v katastru nemovitostí. Tato identifikace se vztahuje například i na informaci o zahájení stavebního řízení (§ 112 odst. 1 Stavebního zákona). Účastníkem může být také osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.

Námitky účastníků řízení - účastník řízení musí ve svých námitkách uvádět i skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení a důvody, které ho vedou k podání námitek. Stavební úřad pak nepřihlíží k námitkám, které jsou nad rámec důvodů podání námitek nebo zákonného základu pro účast dané osoby (§ 114 odst. 1 stavebního zákona).
Pokud se účastníci o námitkách nedohodli, posoudí je stavební úřad sám na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, atd.


Přezkum žádosti o stavební povolení - soulad s územně plánovací dokumentací se posuzuje nově pouze v případě, že nebylo vydáno územní rozhodnutí nebo jeho obdoba. Nesoulad s územním plánem nebude již dále důvodem pro zamítnutí žádosti o stavební povolení (§ 111 odst. 1 písm. a Stavebního zákona).



Lhůty pro vydání stavebního povolení - v jednoduchých věcech má stavební úřad rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů, ve zvláště složitých případech pak do 90 dnů (§ 112 odst. 3 Stavebního zákona). Uplynutím této lhůty nevzniká stavebníkovi právo stavět, může však případně požádat o přijetí opatření proti nečinnosti.

Institut Autorizovaného inspektora

Stavebník oznámí stavebnímu úřadu svůj záměr a doloží k němu certifikát autorizovaného inspektora. Certifikát musí vždy posuzovat soulad záměru s územním rozhodnutím a obecnými požadavky na výstavbu. Osoby, které by byly účastníky řízení, vyznačí svůj souhlas na výkresovou část projektové dokumentace. Stavební úřad vyvěsí oznámení stavebního záměru na úřední desce po dobu 30 dnů. V této 30 denní lhůtě pak lze oznámení podat námitky a může ho přezkoumávat stavební úřad prostřednictvím výhrad. Námitky lze podat pouze z důvodů, že nebyl opatřen souhlas od osob, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, případně byl jejich souhlas opatřen k odlišným podkladům. Stavební úřad a dotčené orgány přezkoumávají:

  • zda se jedná o stavbu způsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem;
  • zda oznámení splňuje všechny zákonné podmínky;
  • zda byla stavba správně posouzena;
  • zda ve věci neprobíhá souběžné stavební řízení.

Pokud je podána námitka nebo existuje výhrada ze strany stavebního nebo dotčeného orgánu, nevznikne stavebníkovi právo stavět a věc je předložena odvolacímu orgánu. Odvolací orgán buď zamítne námitky a výhrady pro nepřípustnost nebo jim vyhoví a rozhodne o tom, že oznámení nemá právní účinky. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Právo stavět vznikne stavebníkovi dne následujícím po uplynutí lhůty nebo kladným rozhodnutím odvolacího orgánu. Právo stavět trvá 2 roky, tuto lhůtu je možné prodloužit (§ 117 Stavebního zákona).

Užívání dokončené stavby - při uvádění stavby do užívání stavební úřad zkoumá nejen soulad se stavebním povolením, ale i soulad s územním rozhodnutím (§ 119 odst. 2 Stavebního zákona).

JUDr.Jitka Hlaváčková

sekce zeměstnavatelská

Jitka Hlaváčková
/
kategorie Právní infoservis
zpět