Jaký dopad bude mít nový občanský zákoník na české podnikání

Teze vystoupení prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR na Fóru Hospodářských novin  dne 11. března 2013.

Nový občanský zákoník

Jde o závažnou normu, která ovlivní život v České republice na desítky let. Nejsem právník a proto bych se k této nové právní normě chtěl vyjádřit z hlediska podnikatelů jako uživatelů a adresátů této právní normy.

Jednoznačně vítáme

• odstranění dualismu závazkové části občanského a obchodního práva, mělo k ní dojít již dávno. Dvojí režim u smluv totiž nevychutnal ani odborník, a byla to zbytečná komplikace,
• to, že nový zákoník odstraňuje zbytečný formalismus, klade důraz na vůli stran a nikoliv na formální nedostatky.

Přínosy jsou zřetelné.

Kontinuita

Podle názoru podnikatelů je hodnotou kontinuita. Oficiální výklad je, že přijetí nového kodexu je vedeno snahou rozejít se s totalitními principy, na nichž starý zákoník stojí. Máme více jak dvacet let po listopadu. Návrh ale mění vše, co změnit lze, ač proto není zásadní  důvod. To je nejlépe vidět na úpravě obchodních společností, ačkoliv jejich úprava není nijak zatížena socialistickým původem a byla v celku vyhovující.

Domníváme se, že právě zachování některých institutů nebo jen jejich názvů z platného občanského a obchodního zákoníku by pomohlo lepšímu osvojení nové právní úpravy laickou i odbornou veřejností. Místo toho byla zvolena cesta úplně nového předpisu s využitím nových institutů a pojmů, jejichž přesný obsah bude muset určit judikatura a to potrvá řadu let.

Rozsah úpravy

Neuvěřitelný je rozsah této právní úpravy, přes 3000 paragrafů, 500 stran. Je to úctyhodné dílo. Nový občanský zákoník nahrazuje více jak 200 stávajících zásadních norem z nejrůznějších oblastí (občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon o rodině, zákon vlastnictví bytů, o nájmu a podnájmu nebytových prostor, o cenných papírech, o sdružování občanů, o obecně prospěšných společnostech, o nadacích a nadačních fondech, o pojistné smlouvě, a mnoha dalších).

Rysem současné společnosti je však specializace. Vidíme ji ve všech oborech lidské činnosti. Co byl před padesáti lety jeden obor, je dnes oborů několik. Je proto otázkou, zda bylo vhodné  vracet do nového občanského zákoníku právní úpravu specifických právních vztahů, které se během uplynulých 60ti let vyčlenily pro svoji obsáhlost či specifičnost do samostatných právních odvětví.

Podle názoru podnikatelů by kodifikaci možná prospělo, kdyby nebyla všeobjímající.  Možná by bývalo vhodnější zachovat normy, které se osvědčily. Přijatá zevrubná úprava je tak příliš dlouhá, nesourodá a nepřehledná nejen pro právníky, natož pro uživatele a přinese problémy.  A co je zásadní, vyvolává lavinový efekt v celém právním řádu.

Autoři normy přiznávají, že jejich vzorem byly velké kodifikace. Ano, ale  ty byly plodem své doby, ale doba se poněkud posunula. A stačí se ohlédnout na posledních dvacet let. Internet, sociální sítě, komunikace na dálku, elektronická forma právních úkonů, elektronické finanční služby, uschovávání a používání koncentrovaných elektronických databází a centrálních registrů jsou kodexem přehlíženy. A v tomto směru měl být zákoník modernější a měl odrážet lépe současnost.

Náklady spojené novou právní úpravou

Přes předchozí výhrady je nutné práci tvůrců zákoníku nutno ocenit. Ne už tak těch, kteří mají na starosti uvedení zákoníku do života. V důvodové zprávě se  nepředpokládají žádné dopady do státního rozpočtu. Tento závěr neodpovídá realitě. Změna základního zákona zasáhne všechny státní a samosprávné celky, orgány, soudce, státní zástupce a hlavně občany a právnické osoby, které se budou muset novému právnímu řádu přizpůsobit. V soukromé sféře lze předpokládat značné náklady na přizpůsobení vnitřního fungování právnických osob této nové úpravě.

Rozčílila mne důvodová zpráva: nepředpokládá se přímý ani nepřímý finanční dopad na hospodářské subjekty.

Někde jsem četl - kdyby každá z obchodních společností vynaložila na přizpůsobení 10 000 Kč, činil by celkový přímý náklad 3,5 miliardy Kč.

Vydělají na tom advokáti a notáři, my jako podnikatelé na tom v každém případě proděláme.

Právní jistota

Tato společnost potřebuje podmínky pro ekonomický růst. Potřebuje novou, stabilní a korupcivzdornou legislativu. Nahrazení základních kodifikací je však krokem přinášejícím obrovské náklady ekonomické i sociální. Nejde jen o to, že se právníci musejí naučit znovu své profesi – ať se vzdělávají. Míra právní jistoty se ale dramaticky sníží. Sebelepší text není prost výkladových problémů, jež mohou být vyřešeny jen v horizontu let či spíše desetiletí.

Závažným nedostatkem spojeným s novým občanským zákoníkem proto bude nepoužitelnost judikatury posledních více jak dvaceti let. Právní počet sporů s účinností nové kodifikace dramaticky naroste a soudy, jež budou tápat ve stejné nejistotě jako ostatní právnická obec, budou rozhodovat mnohem pomaleji a s menší předvídatelností.

Otázku, zda zavést, čí nezavést novou kodifikaci máme vyřešenu, zákon byl schválen, vstoupil v platnost.

V současné době se stále ještě terminologicky a zejména věcně upravují navazující právní předpisy a stále  objevují požadavky na další zpřesnění některých úprav ve vztahu k občanskému zákoníku např. postavení základních zásad pracovněprávních vztahů v kontextu s veřejným pořádkem podle občanského zákoníku, speciální úprava náhrady škody, aj.

Otázka je, jak dlouhé by mělo být období mezi dnem, kdy systém práva včetně navazující úpravy daní, notářů, katastru a já nevím čeho bude opravdu systémem  a dnem, kdy se stane funkčním. Legislativci tomu říkají období legisvakance. Obávám se, že pokud tento proces uspěcháme, přinese  nový občanský zákoník právní zmatky, které potřebujeme ze všeho nejméně.

Vzpomeňme si na problém s přijetím zákona o DPH. Podnikatelská veřejnost  měla na akceptaci změny jen několik dnů. Všichni nás ujišťují, že doprovodná legislativa bude včas,  ale už dnes je pozdě a nový obchodní zákoník má platit od 1.1.2014.

Abych svůj příspěvek shrnul, tvůrci nového  obchodníku zákoníku odvedli úctyhodnou práci. Možná nemuseli být tak pilní a  výsledem jejich práce mohl být stručnější, co se obsahu týče užší zákon, který by se nesnažil zahrnovat  vše. S tím už asi  nic nenaděláme, zákon je přijat a o jeho účinnosti je rozhodnuto. Co je však možné ještě udělat je to, aby vstoupil v účinnost se všemi normami, které se v jeho důsledku musí změnit i těch, které upraví nové vztahy na něj navazující. Pokud vláda nebude moci dát záruku, že se tomu tak stane, měla by vláda nebo parlament  zvážit ještě jednou odklad jeho účinnosti. Tato společnost si nemůže k ekonomickým turbulencím, které jsou vyvolány globalizačními tendencemi přidat i krizi způsobenou vlastním přičiněním, tj. krizi platného práva a krizi justice. A v tomto případě by se nejednalo o krizi týkající se jen průmyslu a dopravy, za které mluvím, ale o krizi týkající se celé společnosti.

Vláda potvrdila dne 27. února 2013  datum  účinnosti  nového  občanského zákoníku k 1. 1. 2014. Podle názorů podnikatelů  by však bylo vhodné ještě zvážit odklad  účinnosti tak, aby nový občanský zákoník byl organicky včleněn do právního řádu a státní správa, podnikatelé a celá společnost se  mohli na všechny tyto změny  dostatečně připravit.

Ing. Jaroslav Hanák

prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR