Zákon o veřejných zakázkách – co vadí firmám po poslední novele

Novela zákona o veřejných zakázkách platí od 1.dubna 2012 a podnikatelská praxe už volá po  další novelizaci.  .

K tomuto názoru se v poslední době přiklánějí i ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo obchodu a průmyslu, která připouštějí možnost technické novely zákona. Větší novela pak bude následovat v návaznosti na směrnici EU, která má být na evropské úrovni projednávána na podzim tohoto roku.

Je otázka, zda je toto řešení vhodné. Podnikatelská praxe preferuje stabilní legislativní prostředí a každoroční novelizace zákona o veřejných zakázkách k této stabilitě nevede. Ovšem za situace, kdy důsledkem novely zákona o veřejných zakázkách je pokles počtu veřejných zakázek i jejich hodnoty, je zřejmě novelizace nezbytná a není možno čekat až na evropskou novelu.

SP ČR zadal v rámci projektu „Udržitelnost sociálního dialogu v ČR – rozvoj kvality služeb zástupců zaměstnavatelů“  zpracování Analýzy právní úpravy veřejných zakázek v ČR po poslední novele k 1.dubnu 2012.  Závěry analýzy představil její autor advokát Mgr. Robert Jaroš na kulatém stole, který se konal dne 14. 3. 2013 v prostorách SP ČR. Dle jeho názoru novela v konečném důsledku může výběrové řízení zkomplikovat, protože nerespektuje odlišnost parametrů zakázek v různých oborech a přináší nárůst administrativy.

Z toho, co zaznělo v následné diskuzi zúčastněných zástupců firem z řad zadavatelů, sektorových zadavatelů i uchazečů, se dají identifikovat jako problematická zejména tato ustanovení:

• nutnost  zrušit zakázku při 1 uchazeči. Firmy navrhují  vytvořit mechanismus, který by umožňoval  veřejnou zakázku v odůvodněných případech nerušit
• formulace hodnotících kritérií. Zadavatelé používají pouze kritérium nejnižší ceny, protože se bojí rozhodovací praxe UHOS,  že jiná kritéria neobhájí. Firmy navrhují upravit např. tak, že cena může tvořit max. 70% z kritérií
• malá váha kritéria kvality
• nízký limit pro povinné vyhlašování zakázek
• nízký limit pro povinné zveřejňování smluv, to v praxi znevýhodňuje vítěze, protože se zveřejňuje např. jeho kalkulační vzorec. Nová směrnice EU posiluje ochranu obchodního tajemství a povinnost zveřejňování smluv omezuje .
• zveřejňování zadávací dokumentace na profilu zadavatele – není ochráněno know how
• institut propadu kauce vůči UHOS

Firmy dále navrhují, aby se při implementace směrnice EU hledala inspirace v zahraničí (např. úprava v Itálii či na Slovensku) či dokonce, aby se v rámci technické novely, kterou přislíbilo MMR a MPO, zapracovala již ta ustanovení, která jsou v připravované směrnici EU (např. zvýšit limit pro povinné vyhlašování zakázek).

Jitka Hlaváčková

Analýza je na

http://www.socialnidialog.cz/images/stories/Analyzy/Analyza_verejne_zakazky.pdf