Jaký je dopad nového občanského zákoníku na veřejné zakázky?

Jakým právem se budou řídit smlouvy u zadávacích řízení určuje zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva.

Tento zákon obsahuje v části šedesáté čtvrté (kromě terminologických změn) přechodné ustanovení k zákonu o veřejných zakázkách. Podle těchto přechodných ustanovení platí, že, pokud bude zadávací řízení zahájeno před 1. 1. 2014, bude se smlouva řídit obchodním zákoníkem (případně stávajícím občanským zákoníkem), i když bude uzavřena po 1. 1. 2014. Zadavatel však může stanovit, že se i v takovém případě bude řídit novým občanským zákoníkem.
Zadavatel se tedy může sám rozhodnout, jaký režim pro veřejné zakázky zadávané v přechodném období zvolí. Může si v zadávacích podmínkách vyhradit režim nového občanského zákoníku, ale pokud tak neučiní, smlouva se automaticky bude řídit dosavadními předpisy, tedy především obchodním zákoníkem.

Přechodné ustanovení se však netýká práv a povinností vyplývajících z veřejnoprávních norem (např. technické či bezpečnostní předpisy týkající se předmětu plnění) ani soukromých práv, které nevyplývají přímo ze smlouvy na plnění veřejné zakázky (např. pracovněprávní vztahy, obchodní vztahy mezi dodavatelem a subdodavatelem).
Přechodná ustanovení rovněž umožňují dohodu stran na režimu nového občanského zákoníku i v případě, že tak zadavatel neučinil již v zadávacích podmínkách. K této dohodě může dojít před uzavřením smlouvy či později dohodou o změně původního závazku.
Takovou dohodu by však bylo nutné posuzovat případ od případu a rozhodnout, zda by se v konkrétním případě nejednalo o podstatnou změnu smlouvy, jejíž uzavření by bylo v rozporu se § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb. v platném znění, o veřejných zakázkách.     

Jitka Hlaváčková

sekce zaměstnavatelská