Leden přinese změny v zákonu o zaměstnanosti

Novela zákona o zaměstnanosti přinese změny také v souvisejícím zákonu o inspekci práce.

Představujeme některé aspekty právní úpravy, která začne platit od ledna příštího roku.

Zákon o zaměstnanosti (č. 136/2014 Sb.) nově obnovuje kategorii „osob zdravotně znevýhodněných“ i příspěvek za jejich zaměstnávání. Podle nového znění zákona je osobou zdravotně znevýhodněnou taková fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo svou kvalifikaci využít či nově získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Do této kategorie ovšem nemůže být zařazena osoba invalidní. Potvrzení o tom, že se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou, vydává Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) prostřednictvím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Nové znění zákona o zaměstnanosti výslovně v souladu s platnou judikaturou umožňuje vysílání cizinců na pracovní cesty. Mění se znění paragrafu určujícího, kdo má mít kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Nadále je na pracovišti má mít pouze zaměstnavatel a nikoli zaměstnanec. Splnění této povinnosti ovšem úřady nebudou vyžadovat, jestliže zaměstnavatel řádně oznámí okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, čímž mu podle příslušného zákona vzniká účast na nemocenském pojištění. Informaci si inspektorát práce může v průběhu kontroly ověřit přímo formou dálkového přístupu.

Pozitivní je, že novela upravuje sazby pokut za nelegální zaměstnávání tak, aby pro zaměstnavatele nebyly likvidační. Za umožnění výkonu nelegálního zaměstnávání se minimální možná pokuta snížila z 250.000 Kč na 50.000 Kč. Na druhé straně však dochází ke zpřísnění postihů a byly definovány nové delikty/přestupky, kterých se může zaměstnavatel dopustit.

 Zaměstnavatel se dopustí přestupku nebo správního deliktu, pokud:

•          neuvede v evidenci  požadované údaje nebo v ní uvede neúplné nebo nepravdivé údaje (jde o evidenci o poskytnutém plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením)  - maximální výše pokuty 100.000 Kč., 
•          nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu maximální výše pokuty 500.000 Kč.

Zavádí se nová pokuta za překročení povoleného rozsahu dohod o provedení práce (300 hodin v kalendářním roce) až do výše dvou milionů korun.  Nově je tedy pro zaměstnavatele (fyzické i právnické osoby) doplněno ustanovení, podle něhož se dopustí přestupku nebo správního deliktu tehdy, když nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Lze tedy doporučit (přestože to není zákoníkem práce jednoznačně stanoveno) evidenci odpracovaných hodin i v případě dohod konaných mimo pracovní poměr, aby bylo možno případné kontrole prokázat nepřekročení maximálního možného rozsahu práce. 

Další novinkou je zvýšení horní hranice pokuty za porušení stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti z 300.000 Kč na dva miliony Kč. Tato pokuta hrozí například za neuvedení výpovědního důvodu nebo okamžité zrušení pracovního poměru, pro které není žádný uznatelný důvod. Proto musí zaměstnavatelé dbát na dodržování nezbytných náležitostí výpovědi a v případě pochybností o důvodech k okamžitému zrušení pracovního poměru zvážit využití výpovědního důvodu dle § 52g zákoníku práce.

Jitka Hlaváčková

Sekce zaměstnavatelská SP ČR