Jan Rýdl: Zavřené hranice nám ukázaly výhody Průmyslu 4.0

Strojírenské firmy se kvůli koronavirové krizi musely rychle naučit pracovat se zákazníky na dálku. „V TOS Varnsdorf jsme začali dělat vzdáleně přejímky strojů a více nabízíme vzdálenou diagnostiku a údržbu,“ říká Jan Rýdl jr., prezident Svazu strojírenské technologie a generální ředitel TOS Varnsdorf.

Svaz strojírenské technologie odhaduje, že letos by mohla produkce českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů kvůli koronavirové krizi spadnout až na úroveň krizových roků 2009 a 2010. Jsou na to firmy lépe připraveny než na předchozí krizi?
Je několik faktorů, které nyní hrají ve prospěch firem, aby koronavirovou krizi zvládly. V Česku máme tradiční výrobce se silným výrobním a vývojovým zázemím. Mohou stavět také na slušné kapitálové vybavenosti. Velkou roli budou hrát také zkušenosti, které jsme získali v letech 2009 a 2010. Problém je v tom, že zatím koronavirová krize nemá jasné ohraničení, nevidíme, že by se situace začínala zlepšovat. Pokud poptávka relativně brzy neožije, tak to může mít fatální důsledky i pro tradiční výrobce obráběcích strojů.

Jaká poučení jste si z krize 2009 a 2010 odnesli v TOS Varnsdorf?
U nás je obrovský rozdíl proti rokům 2009 a 2010 v geografické diverzifikaci prodeje našich výrobků. Výrazně jsme se dokázali prosadit na nových trzích. Je to především Čína, uchytili jsme se v USA. Posílili jsme v Rusku.

Upravili jste po krizi 2009 a 2010 finanční řízení firmy, abyste měli na příští hospodářský pokles větší rezervy?
Už tehdy jsme vnímali, jaké riziko je příliš velká úvěrová zátěž. Tu jsme dokázali snížit na rozumnou úroveň. V roce 2009 nám komplikovalo situaci také kurzové zajištění. Všichni exportéři, včetně nás, se před nástupem finanční krize zajišťovali proti posilování koruny na období dvou až tří let. Při rychlém oslabení koruny v roce 2009 vysoká míra zjištění podkopávala finanční stabilitu firmy. Teď k zajištění přistupujeme obezřetněji.

Letos na jaře bylo pro strojírenské firmy obrovskou komplikací uzavření hranic. V čem byl největší problém?
Pro nás to bylo podobné jako uzavření restaurací nebo turistických center. Najednou ze dne na den jsme nemohli vyjet k našim zákazníkům, abychom jim naše stroje postavili. Nemohli jsme jim opravit stroje. Nemohli jsme dokončit některá osobní jednání. Zároveň zákazníci nemohli přijet k nám, a to nejen na obchodní jednání, ale také na fyzickou přejímku stroje.

Výjezdy pracovníků k zákazníkům se nedaly ničím nahradit?
V té době jsme nebyli připraveni na to, že budeme dělat vzdálenou přejímku stroje. Ani jsme si to neuměli představit. Byli jsme také konfrontováni se situací, kdy zákazník měl náš stroj rozložený na několik kusů ve výrobní hale, a nebyl nikdo, kdo by přijel a smontoval ho. TOS Varnsdorf a další velké společnosti naštěstí mají v zahraničí certifikované partnery nebo dceřiné společnosti. Ti nám pomohli část zakázek smontovat a zmírnit dopad zavřených hranic.

Udělali jste nějaká preventivní opatření, aby vás případný další zákaz cestování už tolik neohrozil?
Naučili jsme se alespoň částečně suplovat fyzickou přejímku stroje u nás v závodě. Provádějí ji naši lidé a vše vysíláme pomocí komunikačních technologií k zákazníkovi, kde sedí jeho technici. Domlouváme se a ukazujeme si, že stroj je v takové kondici, v jaké má být. Ukazujeme si například proces obrábění zkušebního kusu. Takto jsme už předali stroj zákazníkům z Thajska a z Austrálie.

Servis provádíte také na dálku?
Pokud je to možné, tak u servisních zásahů využíváme vzdálené diagnostiky, kdy jsme napojeni přímo na stroj u zákazníka. Přihlásíme se do řídicího systému stroje a z jeho dat umíme některé chyby a problémy na dálku odstranit, nebo se dohodneme s místní údržbou, jak je mají vyřešit.

Je vzdálená přejímka udržitelný model do budoucna?
Vždy budeme muset jet fyzicky k zákazníkovi, abychom mu stroj sestavili a zprovoznili, pokud v daném místě nebudeme mít certifikovaného partnera. Nicméně interní přejímku na dálku by mohli preferovat zákazníci ze vzdálených zemí. Protože jim to zkrátí dobu pro přejímku a ušetří jim to i cestovní náklady. Samozřejmě bude hodně konzervativních zákazníků, kteří budou chtít přijet k nám a vidět stroj naživo.

Mají nyní zákazníci větší zájem o instalaci systémů pro vzdálenou diagnostiku a údržbu do svých strojů?
Musím říct, že se stejně jako my nyní učí, jaká je přidaná hodnoty těchto systémů. Prediktivní údržba má jasnou výhodu proti přístupu, že stroj pracuje, dokud se něco nepoškodí, nebo nepřestane fungovat. Pak je oprava delší a dražší.

V čem je hlavní výhoda prediktivní údržby?
Náš systém například signalizuje, že by se mělo vyměnit ložisko hlavního uložení nebo je na čase přetukovat hlavní náplně, dříve než se zadře hlavní uložení. Zákazník si pak řekne, kdy máme přijet na servis, kdy je to pro něj nejvýhodnější, a ne, až v okamžiku, kdy se stroj zastaví. Ochota zákazníků platit za tyto systémy a služby poroste, jak se bude zvyšovat povědomí o jejich přidané hodnotě.

Na začátku roku 2020 jste v TOS Varnsdorf plánovali, že vám porostou tržby i zisk. To bylo ještě před koronavirem. Jak na tom ve skutečnosti budete?
Původně jsme plánovali růst o 10 procent proti roku 2019. To ale byly plány postavené na informacích za třetí čtvrtletí 2019. Už následující kvartál nás utvrdil v přesvědčení, že situace nebude tak růžová. Realita je taková, že skončíme za rok 2020 zhruba 23 procent pod úrovní roku 2019.

Máte dost zakázek, abyste měli co vyrábět i příští rok?
Pokles nových zakázek se pohybuje kolem 30 procent. Ale už v průběhu roku jsme se na to začali připravovat. Na rok 2021 očekáváme růst proti roku 2020 o 15 až 20 procent. Pořád se ale nedostaneme na úroveň let 2018 a 2019.

Pomohly strojírenským firmám podpůrné programy, s nimiž kvůli koronavirové krizi přišla vláda?
Jednoznačně nejúspěšnějším programem je program Antivirus. Využívala ho řada strojírenských společností. Jak se zavřely hranice, zůstaly firmám doma lidé, kteří by jinak u zákazníků v zahraničí stavěli stroje. Na ně tak mohly čerpat vládní pomoc. Nemusely na okamžitý pokles zakázek reagovat propouštěním. Vítám proto, že vláda Antivirus prodloužila až do konce roku 2020, protože řada firem ho ještě bude potřebovat.

(Jan Stuchlík)

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 1Q/2021. Celé číslo čtěte zde.