Konference v Ostravě chce pomoci najít cestu, jak oživit ekonomiku v kraji

Firmy na severu Moravy trápí složitá vymahatelnost práva, nepružný trh práce i špatné ovzduší.

Ostrava, 22. 2. 2010 Poukázat na investiční příležitosti, možnosti úspor a pomoci oživit podnikání v kraji je cílem konference Možnosti rozvoje podnikatelských subjektů v Moravskoslezském kraji v roce 2010 a následujících letech, kterou 22. února pořádá Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska ve spolupráci se Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Krajskou hospodářskou komorou Moravskoslezského kraje a dalšími partnery v Clarion Kongres Hotel Ostrava. Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska je členskou organizací Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Konference navazuje na předcházející ročníky. Podnikatelé se tady seznámí s rozšířenými  investičními pobídkami v rámci Regionálního operačního programu, vizemi, připravovanou strategií Moravskoslezského kraje a možnou spoluprací s regionálními vysokými školami,“ uvedl k programu Jan Skipala, prezident Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska, které je zaměstnavatelskou asociací usilují o vytváření příznivého podnikatelského prostředí v Moravskoslezském kraji i v celém Česku. Konference bude rovněž reagovat na aktuální potřeby a problémy podnikatelů. „Zástupcům Moravskoslezského kraje hodláme předložit výsledky probíhajícího šetření, které je orientováno na vnímání podnikatelských hrozeb a příležitostí, ale také na vnímání úrovně poskytované pomoci podnikatelské obci ze strany municipalit. Vzájemná informovanost, komunikace a spolupráce se státními institucemi je nezbytná pro pochopení potřeb podnikatelů a zvážení a využití všech příležitostí, které se podnikatelům naskýtají,“ dodal Jan Skipala.

Organizátoři konference oslovili v dotazníkovém šetření stovku podniků a firem. Jejich představitelé odpovídali například na otázky: Jak vnímáte podporu Moravskoslezského kraje, měst a obcí, v čem vidíte největší ohrožení, co by vašemu podnikání pomohlo, či co by pomohlo oživit ekonomiku v kraji? Většina je nespokojena se současným stavem a na budoucnost se nedívá příliš optimisticky. Co podnikatele nejvíce trápí? Nedostatek zakázek, insolvence obchodních partnerů, mnohdy nejasná a často se měnící pravidla pro podnikání, složitá a přebujelá administrativa, neprůhlednost veřejných zakázek, oddalování přijetí eura, či malá podpora exportu.

„V minulých letech byla podpora ze strany státu i kraje aktivní, s konkrétními výsledky - noví investoři, průmyslové zóny, infrastruktura, v současné době vidíme spíše pokles podpory podnikání,“ odpověděl například jeden z respondentů. „Našemu podnikání by také pomohlo zjednodušení legislativy v rámci plánovaných investic. Složitost získání stavebního povolení pro nové projekty často způsobuje nízká úroveň úředníků, kteří nemají odborné znalosti a praxi, a proto své rozhodnutí opírají o analýzy, které musí platit podnikatelé,“ uvedl další.

Vedení kraje si podle náměstka hejtmana Mariana Lebiedzika uvědomuje, že malé a střední firmy jsou jedním ze stěžejních kamenů rozvoje regionu. „Snažíme se proto úzce komunikovat se zástupci podnikatelské sféry. Faktem však také je, že kraj má omezené možnosti, jak těmto subjektům pomoci,“ řekl Marian Lebiedzik. Uvedl, že výsledky některých programů, které kraj v minulosti dotoval, byly natolik rozporuplné, že od nich kraj upustil. „Kraj již v minulém roce musel také vracet EU téměř 12 milionů korun za firmy v insolvenci, které čerpaly finanční prostředky v letech 2004-2006 v rámci tzv. Regionální podpory podniků SROP. Letos se tyto vratky odhadují až na 30 milionů korun,“ upřesnil náměstek hejtmana. Připustil rovněž, že se o některých aktivitách kraje na podporu podnikání ví málo, jako například, že v současnosti mají podnikatelé možnost čerpat finance na podporu spolupráce mezi podniky a vysokými školami v regionu v oblasti výzkumu a inovací. „Je to zřejmě také chybou kraje. I přesto, že se snažíme veřejnost informovat, jak dokládá průzkum, je to asi stále málo. Pro nás to znamená se z toho ponaučit a ještě lépe a intenzivněji komunikovat s podnikateli. Věřím, že nalezneme patřičný zájem a odezvu i na jejich straně,“ uvedl Marian Lebiedzik s tím, že výsledky protikrizových opatření, ke kterým kraj loni přistoupil, by se měly projevit už z velké části letos například i novými zakázkami pro firmy

V mnohém se  zástupci firem a podniků souhlasí také Pavel Bartoš předseda představenstva Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje a první viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. „Samozřejmě ani mě netěší, že velké zakázky v regionu vyhrávají firmy mimo kraj, jako například zakázku na řešení metanu. Také časté změny legislativy, složitá vymahatelnost práva, špatná pracovně právní legislativa, nepružný trh práce, nedostatek elektřiny v kraji a špatné ovzduší komplikují firmám a podnikatelům život. Na druhé straně, podnikatelé musí být aktivnější a přijít například na komoru s problémy, aby se mohly řešit,“ upozorňuje Pavel Bartoš. Limitujícím faktorem pro kraj je také nedokončená dopravní infrastruktura. „Ta patří k pilířům ekonomiky. Regionu nyní především schází kapacitní napojení na Slovensko, musí se také dostavět D47 a R48,“ doplnil Miroslav Fabian, generální ředitel Sdružení pro rozvoj MSK.

Mnozí podnikatelé zdůrazňovali potřebu větších investic do vzdělávání a výzkumu, jednu z možností rozvoje svých firem vidí právě i v účasti na vědeckovýzkumných programech. Spolupráce univerzit a podniků je i podle rektora VŠB – TU Ostrava Ivo Vondráka cestou k úspěchu.„Prioritním úkolem univerzity je naplnění tří základních rolí: vzdělávací, výzkumné a spolupráce s průmyslem. Dlouhou dobu se předpokládala funkčnost třetí role založené výhradně na spolupráci s velkými podniky. Příklady ze světa však ukazují, že i malé a střední podniky v této oblasti sehrávají klíčovou roli, protože partnerství s univerzitou může být pro obě strany velmi výhodné,“ uvedl rektor Ivo Vondrák. Tím hlavním přínosem je podle něj řešení faktu, že tyto podniky si nemohou držet výzkumné kapacity a ve spolupráci s univerzitními pracovišti je možné dosáhnout na podporu výzkumných a vývojových aktivit ze strany různých grantových agentur.

Rovněž Vysoká škola podnikání hodlá podporovat rozvoj podniků a firem v kraji, a to v několika rovinách. „Jde o spolupráci s jednotlivými podnikatelskými subjekty na bázi konkrétních smluv,  o nabídce produktů poradenských služeb a expertíz,  o inovacích studijních oborů, jakož i  o posílení praxe studentů ve firmách,“ řekl manažer pro komunikaci VŠP Pavel Šmíd s tím, že škola se zabývá řešením konkrétního výzkumného úkolu nazvaného: „Výzkum faktorů přechodu od industriální ekonomiky ke znalostní a podnikavé ekonomice v podmínkách MSK“, jenž má zmapovat současný stav a naznačit další možný vývoj.