Evropský byznys: Veřejný sektor je málo efektivní

  Zaměstnavatelé v rámci Evropy se shodují na prioritách, které Svaz průmyslu a dopravy ČR předložil již vloni.

Konfederace evropského podnikání (BUSINESSEUROPE) zveřejnila v úterý 22. března jarní Reformní barometr, který se zabývá současnou ekonomickou kondicí evropských zemí a postupem reformních změn z pohledu 40 národních členských svazů. Jejím členem je také Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Reformní barometr definoval plusy a mínusy evropské ekonomiky, mimo jiné upozornil na přetrvávající zaostávání za ekonomikou Spojených států a na dynamicky se rozvíjející třetí trhy, zejména zemí BRIC. „V nových podmínkách po recesi vykazuje Evropa menší výkonnost než americká ekonomika, která čelí obdobným fiskálním a makroekonomickým problémům. Rychle se rozvíjející trhy BRIC zemí vykazují ještě rychlejší zotavení z recese a významně roste jejich podíl na světové ekonomice,“ uvádí BUSINESSEUROPE.

 "Na jedné straně disponuje evropská ekonomika významnými aktivy, zejména robustní průmyslovou základnou, dobře vzdělanou pracovní silou a vyrovnanou vnější bilancí. Na druhé straně ztrácí podíl na světovém trhu, nemá dostatečnou flexibilitu a trpí nízkým stupněm pracovní aktivity a pomalejším růstem produktivity práce. Problémem je zvyšující se rozdílnost ekonomické úrovně mezi jednotlivými evropskými zeměmi,“ uvedl Jaroslav Hanák, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Evropský byznys se shoduje v tom, že většina členských států Evropské unie zatím nepostupuje v reformních opatřeních dostatečně dynamicky. Přitom priority, na kterých se shoduje, jsou zcela zřejmé. „Evropský byznys se shoduje na nezbytnosti reforem, které jsou i nám vlastní. Jeho priority jsme zformulovali již před rokem a předložili i současné vládní koalici,“ uvedl Jaroslav Hanák.

Z pohledu členských svazů BUSINESSEUROPE jsou reformní priority, na které by národní vlády měly soustředit své úsilí následující:

1. Reforma veřejného sektoru – omezit zadlužování veřejného sektoru, zvýšit efektivitu veřejného sektoru, veřejné výdaje orientovat na investice a daně orientovat na podporu produktivity práce a tvorbu pracovních míst
2. Zlepšení rámcových podmínek pro výzkum a vývoj a inovace – odstranění bariér při podnikání a inovacích, zlepšení dostupnosti a mobility kvalifikovaných pracovních sil
3. Podpora aktivních politik zaměstnanosti – zajištění souladu požadavků firem na profesní a kvalifikační úroveň zaměstnanců a nabídkou na trhu práce
4. Efektivní veřejné investice – úspory ve veřejných výdajích a obnovený důraz na veřejné investice
5. Reforma penzijního systému – zajištění udržitelnosti penzijních systému v souladu s vývojem věkové struktury obyvatelstva a podmínkami ekonomického růstu
6. Zdokonalení mzdového vyjednávání a systému stanovování mezd – dosažení větší flexibility mezd s ohledem na situaci na trhu práce a na vývoj produktivity práce.
7. Odstraňování regulatorních bariér podnikání – podpora vzniku a fungování malých a středních podniků, využívání přínosů nových technologií, potenciálu měnících se trhů

„V celkovém hodnocení kombinujícím skóre dosaženého pokroku v reformních opatřeních se změnou vůči předchozímu roku jsou na čele hodnocených zemí Německo, Švédsko, a Finsko,“ uvedl Oldřich Körner ( Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ), analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR, který je současně členem ECOFIN a který se podílel na přípravě Reformního barometru. Ekonomiky těchto zemí vykazovaly vysokou úroveň produktivity práce, robustní průmyslovou základnu, silnou pozici v oblasti vnější ekonomické rovnováhy a poměrně dobrý stav veřejných financí.

Česká ekonomika nedopadla ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi špatně. „Česká republika se, stejně jako Polsko a Slovensko letos opět umístila na dobrém místě. Těží ve srovnání s průměrem EU z poměrně dobrého stavu konkurenceschopnosti, nadprůměrného počtu odpracovaných hodin na zaměstnance a obecně příznivým makroekonomickým prostředím,“ uvedl Oldřich Körner.

Mezi nejslabšími zeměmi se znovu ocitlo Řecko, které opět zhoršilo své výsledky ohledně průmyslové aktivity a exportu, vysoké nezaměstnanosti mládeže a veřejného dluh. Nicméně došlo k výraznému zlepšení vládních financí v průběhu roku 2010. Portugalsko je v mírně lepší pozici než zmíněné Řecko. Čelí však výrazným strukturálním nerovnováhám, zejména nevyrovnanosti vnějších ekonomických vztahů, a nízké úrovni produktivity práce.

Mezi velkými členskými státy Španělsko a Británie vykazují nadprůměrný ukazatel HDP na osobu a úroveň produktivity práce. Na druhé straně disponují relativně menší průmyslovou základnou a trpí vysokými schodky státních rozpočtů. Španělsko čelí také vysoké nezaměstnanosti a Británie vykazuje nízkou úroveň soukromých i veřejných investic.

Itálie trpí zase nízkou úrovní pracovní participace, má slabší exportní výkon a vysoký veřejný dluh. Na druhé straně vykázala v roce 2010 dobrý stav vládních financí, nízkou úroveň soukromého a vnějšího zadlužení a vysokou úroveň soukromých investic.
Francie vykazuje jednu z nejvyšších úrovní hodinové produktivity práce mezi průmyslovými zeměmi a na druhé straně trpí nízkou úrovní využití práce a odpracovaných hodin, nízkou ziskovostí firem, vysokým zdaněním a ztrátou podílu na exportních trzích.

Další informace najdete na adrese BUSINESSEUROPE: www.businesseurope.eu