SP ČR: Trh práce potřebuje celoživotní vzdělávání

  V rámci 53. MSV v Brně proběhla konference o Národní soustavě kvalifikací a o prvních výsledcích tohoto projektu.  .

Již patnáct tisíc osob získalo od roku 2009 osvědčení o uznání znalostí a dovedností mimo klasické školní vzdělání. Tito lidé složili totiž zkoušky v rámci systému celoživotního učení Národní soustava kvalifikací. Další zájemci o získání „dílčí kvalifikace“ přibývají, neboť se jim s obdržením certifikátu zvyšují šance uplatnit se na trhu práce.

„Dnes už si nevystačíme s jednou kvalifikací pro celý život,“ uvedl Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory ČR na odborné konferenci, která se konala ve středu 5. října za účasti desítek zástupců firem a škol v rámci 53. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

Za Svaz průmyslu a dopravy ČR, který je realizátor projektu Národní soustavy povolání (NSP) a tedy monitorování požadavků trhu práce na povolání, zatímco Hospodářská komora ČR je realizátorem projektu Národní soustava kvalifikací (NSK), vystoupil generální ředitel Svazu Zdeněk Liška. „Současný školský systém není nastaven tak, aby odpovídal požadavkům trhu práce. Jádro ekonomiky tvoří průmysl, přitom podniky dlouhodobě upozorňují na nedostatek pracovníků technických oborů,“ uvedl.

Příkladem je fakt, že v Jihočeském kraji aktuálně poptávají podniky 165 technických a odborných pracovníků a 69 kovodělníků a dalších obdobných profesí. Úřady práce ale nemohou nabídnout nikoho.

Na nezbytnost celoživotného vzdělávání a potřebnost systémů NSP a NSK poukázal také Pavel Chejn, člen odborných komisí a zástupce Českého svazu zaměstnavatelů v energetice. Podle něho před pěti lety se zvyšuje počet absolventů v energetice, kteří si po ukončení školy musejí doplňovat znalosti. „Před pěti lety muselo získat znalosti pro výkon povolání dvacet procent absolventů škol. Nyní je to již polovina,“ uvedl Pavel Chejn. Podobný stav panuje však i v dalších oborech, což potvrdilo šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR v roce 2008. Tlak na celoživotní vzdělávání roste navíc i kvůli hojněji vznikajícím interdisciplinárním a novým oborům, na které školství není schopno dostatečně rychle reagovat.

Celkově problém umocní v příštích letech pokles počtu žáků ze současných 130 tisíc na 90 tisíc, čímž se ještě prohloubí disproporce mezi poptávkou a nabídkou v řadě oborů.

K jejímu narovnání přispívá právě Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací a k tomu z lidí z praxe a odborníků vytvořených 24 sektorových rad. „Předpokladem zvýšení motivace občanů k celoživotnímu vzdělávání je katalog prací a fungující model sektorových rad,“ uvedl Zdeněk Liška. V těchto sektorových radách, dalších pět je připravováno, je nyní aktivně zapojeno 1043 osob.

Schválených 250 dílčích kvalifikací, jichž by příští rok mělo být čtyři stovky, by podle názoru Jakuba Stárka, ředitele odboru vysokých odborných škol a dalšího vzdělávání mohlo postupně přispěk k určité nápravě situace.

Příkladem smyslu projektu, uvedeným na konferenci, je agenturní pracovník Daniel Baar z podniku ArcelorMittal Ostrava. Vzhledem k tomu, že jako vystudovaný elektrotechnik pracuje 15 let v koksárně, nemá možnost kariérního postupu. Získáním certifikátu v rámci Národní soustavy kvalifikací se jeho pozice může zásadně změnit. „V tom případě má šanci, že ho přijeme do kmenového stavu,“ uvedl Jan Rafaj, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy uvedeného podniku a současně viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.