Aktuální čísla za rok 2011 – ekonomiku ČR táhne čistý export

  Rostoucí inflace bude ze strany oborů vytvářet tlaky na růst mezd, možnosti firem jsou však omezené.

Český statistický úřad zveřejnil v těchto dnech některá základní makroekonomická data o vývoji spotřebitelských cen, pohonných hmot, průměrných mezd a statistiku národních účtů.

Výsledná data za 4. čtvrtletí 2011 po upřesňujících dopočtech se proti původní předběžné informaci (-0,3%) mírně vylepšila na -0,1 %, měřeno jako mezičtvrtletní tempo reálného růstu HDP (sezónně a kalendářně očištěno).

Meziročně se jednalo ve čtvrtém čtvrtletí o nárůst 0,6% (původní odhad 0,5%). Stále ale zůstalo mezičtvrtletní tempo růstu HDP v mírně záporné hodnotě již druhé čtvrtletí po sobě. Teoreticky podle technické definice ČSU lze považovat tuto informaci za potvrzení recese pro českou ekonomiku. Nicméně tento odhad musíme brát s rezervou a uvažovat možnost statistické chyby oběma směry. Navíc recesi necharakterizují pouze technická data jedné z hodnot a přístupů k definici recese je více.

Pro nás je to signál spíše o stagnaci ekonomiky jako celku, která začala zpomalovat ve druhé polovině loňského roku. Vývoj tedy nechápeme jako recesi na konci minulého roku. A tak ač celkový meziroční růst HDP dosáhnul za loňský rok 1,7 % (naše odhady byly 1,8 %), tak se jedná o hodnotu nižší než v roce 2010 (2,6%).

Důležitý je trend v druhé polovině roku a výrazný pokles odvětví jako je stavebnictví či některých odvětví služeb. Ani zpracovatelský průmysl celkově neudržel vysoká tempa růstu hrubé přidané hodnoty z prvního pololetí loňského roku. I přesto tempa zůstala vysoká (nejvyšší meziročním tempem růstu dle sektorového členění ekonomiky 8,1 %, mezičtvrtletně však stagnace 0%).

Data opět potvrdila, že z výdajového pohledu byl jedinou složkou pozitivně přispívající k HDP čistý export. Aktuálně zveřejněná data zahraničního obchodu ukazují, že výrazný pozitivní příspěvek této složky přetrvá mít i v prvním čtvrtletí tohoto roku.

Publikovaná data za vývoj inflace v únoru potvrdila to, čeho jsme si již všichni všimli, a tím je pokračující nárůst cen celkového spotřebního koše, meziročně ve výši 3,7 % a meziměsíčně 0,2%.¨

Pro průmysl je zde důležitých několik momentů. První je pokračující nárůst cen nafty a benzínu, který pokračuje v převyšování rekordů a stejně tak nárůst konečných cen energie, a to i vlivem nárůstu regulované složky. Náklady na energii představují značnou část nákladů průmyslově orientované ekonomiky.

Druhý moment představuje zvýšení spotřebitelské inflace jako takové. Hlavní položky meziročního růstu cen z pohledu této spotřebitelské inflace souvisely se zvýšením DPH, regulovanými cenami a cenami energií. Například ceny zemního plynu poskočily meziročně o 25,1 %, vodného o 12 %, regulované nájemné o 14 %. Vzrostly ceny potravin, léků či zdravotnických služeb.

Zvýšené regulované ceny jednak tlačí na snižování marží u některých statků. U většiny produktů došlo však spíše k finálnímu cenovému nárůstu, který snižuje koupěschopnost domácí poptávky. Přidáme-li totiž k vývoji cen data za vývoj mezd, tak vidíme, že i když nominální mzdy v podnikatelské sféře meziročně ve čtvrtém čtvrtletí vzrostly o 2,1%, reálně klesly o 0,3 %.

Rostoucí inflace v prvních dvou měsících tohoto roku opět představuje reálnou možnost poklesu reálných mezd. Toto bude ze strany zaměstnanců a jejich zástupců vytvářet předpoklady pro tlak na růst mezd. V době celkové stagnace poptávky, nárůstu cen energetických vstupů, vysoké konkurence a očekávaného nízkého růstu prodejních cen výrobců tento tlak bude však oslaben vzhledem k reálným možnostem firem. Případný nárůst mezd by ovlivnil jejich dlouhodobý rozvoj a firmy by dále utlumovaly například investiční aktivity.

Je třeba, aby vláda při uvažování opatření fiskální konsolidace zvažovala i efekty na vývoj cen mzdových nákladů a energie a nepodlomila konkurenceschopnost domácích producentů.

Pohledem na pohyb jednotlivých cen produkce ekonomiky si lze povšimnout rozdílného vývoje cen pro domácnosti a pro produkci ekonomiky jako celku. Například ceny produkce na vývoz vzrostly v roce 2011 pouze o 0,3%, zatímco ceny dovozu o 2,7%. V uplynulém roce 2011 se tedy zhoršovaly směnné relace a implicitní nominální deflátor roku 2011 činil - 0,7 %.