SP ČR: Průmyslníci chtějí slyšet jednotný hlas v Bruselu

  Setkání zakladatelů CEBRE s europoslanci přineslo výměnu názorů na řadu žhavých témat. Stanoviska Svazu vyjádřil viceprezident Jan Rafaj.

Česká republika by měla výrazněji hájit své národní zájmy v Bruselu a vystupovat v klíčových tématech jednotně. Chybí ovšem výraznější snaha vlády a politiků sjednocovat tyto zájmy, které by měly být i ve prospěch průmyslu a české ekonomiky. Proto se zaměstnavatelské a podnikatelské svazy chtějí výrazněji angažovat ve formulování a v podpoře společných národních zájmů a intenzivněji si vyměňovat informace a názory s českými členy Evropského parlamentu.

To je jeden ze závěrů dnešního pracovního setkání organizovaném Českou podnikatelskou reprezentací CEBRE a jejich zakladatelů, tedy Svazem průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Hospodářskou komory ČR (HK ČR), s českými europoslanci.

„Bylo by potřeba najít platformu setkávání a definování českých pozic v EU ke klíčovým tématům. Jsme připraveni výrazněji se zapojit do koordinace europolitiky České republiky,“ uvedl při setkání Jan Rafaj, viceprezident SP ČR pro životní prostředí, energetiku a oblast evropských regulací.

Na potřebu jasného názoru ČR na priority vůči EU poukázal i europoslanec Oldřich Vlasák, který je místopředsedou Evropského parlamentu. Současně uvedl, že v mnoha ohledech se čeští členové europarlamentu shodují s postoji zástupců našeho průmyslu,

Jak k tomu podotkl europoslanec Jan Cabrnoch, česká strana je schopna se v některých případech sjednotit, což se týkalo projektu Galileo či podpory automobilového průmyslu.

Celkově bylo definováno devatenáct témat, která zajímají tuzemské zaměstnavatele a podnikatele. Na některá z nich poukázal Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR, zejména šlo o podporu vnitřního trhu, ochranu obchodního tajemství, směrnice o platbách a v neposlední řadě o snížení administrativní zátěže. „Evropská komise chce zveřejnit deset předpisů, které nejvíce zatěžují podnikání,“ poznamenal k tomu šéf HK ČR.

Tématy se jako červená nit prolínala otázka financování strukturální fondů pro příští programovací období let 2014 až 2020. Z jednání vyplynulo, že nad financováním visí otazník dodržení termínů.

Přítomní ocenili, že k ČR dojde ke snížení počtu programů na osm z dřívějších čtyřiadvacet. „Jde nám o to, aby na prostředky mohly sáhnout jak malé a střední firmy, tak i velké,“ poznamenal k tomu Jan Rafaj.

Výrazně diskutovaným tématem byla při pracovním setkání energetika a vyplynuly z ní blízké pozice přítomných europoslanců a zástupců tuzemského byznysu. Členové europarlamentu, například Jan Březina, Hynek Fajmon či Miloslav Ransdorf, se shodli v tom, že českým zájmem není současná evropská politika zdražování elektrické energie /v důsledku klimatické strategie Evropské komise, obchodování s povolenkami aj. /.