R. Špicar: Mírné zlepšení očekáváme až koncem roku

  V rohovoru se viceprezident Svazu pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost Radek Špicar vyjadřuje k aktuálním číslům vývoje průmyslu.    .

Aktuální statistická data o prosincovém vývoji průmyslu potvrdila očekávání Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Na komentář k těmto číslům jsme se zeptali Radka Špicara, viceprezidenta SP ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost.

Právě byla zveřejněna data o průmyslové výrobě za prosinec loňského roku. Jaký byl rok 2012 pro průmyslníky?
Už podle našeho prosincového průzkumu mezi našimi členskými firmami se ukázalo, že závěr roku nebude lepší než listopad. Tento trend potvrdil i prosincová málo povzbudivá čísla Indexu nákupních manažerů, který meziměsíčně klesl ze 48,2 na 46 bodů. Takže data ČSÚ jen potvrdila, co se už vědělo.

Důvody jsou přitom zřejmé, slabá domácí poptávka a dále klesající zakázky v Evropě, kam směřuje převážná část našich vývozů. Stačí se podívat na statistiku, eurozóna za loňský rok zřejmě vykáže mínus 0,6 procenta.

Co se týká celého loňského roku, ten nebyl pro český průmysl příliš příznivý. Je ale zapotřebí zdůraznit, že situace se v jednotlivých sektorech značně liší. Zatímco například odvětví jako výroba strojů, elektrických zařízení, nebo chemických látek jsou na tom relativně dobře, jiná situace je v hutnictví a slévárenství, výrobě počítačů nebo stavebnictví. Také naše klíčové odvětví, tedy automobilový průmysl, mírně zpomaluje.

Můžete uvést konkrétně čísla, která by charakterizovala loňský rok?

V roce 2012 vzniklo nejméně firem za poslední léta a výrazně se zvýšil počet insolvenčních řízení u právnických osob. Mezi firmami přetrvávala opatrnost v nabírání nových pracovníků, takže se zvýšila celková nezaměstnanost. K jejímu růstu dojde s největší pravděpodobností i letos. Na celkové kondici českého průmyslu se přitom výrazně podepsaly vysoké ceny energií, což je podle našich zjištění jedna z největších zátěží pro domácí firmy. Domácí poptávku navíc snížila úsporná vládní politika. Významným faktorem negativně ovlivňujícím podnikatelské prostředí byla i nejistota ohledně sazeb daně z přidané hodnoty. Podnikatelské prostředí se nelepší, panuje tu legislativní džungle a přetrvává byrokracie. To vše podráží firmám nohy v jejich snaze vyrovnat se s důsledky hospodářské krize.

Údaje o nových zakázkách nejsou příliš optimistické. Jaký tedy bude podle vás rok 2013?

Jestliže v polovině loňského roku hovořila o zhoršení zakázek zhruba čtvrtina našich členských firem, v prosinci to byla už více než třetina firem. Přesto se zdá, že letošní rok, nebo spíše jeho konec, by mohl být pomyslným světlem na konci tunelu. Mírně optimistické je zjištění, že firmy se chystají více investovat, než tomu bylo v minulém období. Bude ale stačit jen mírné zakolísání poptávky na světových trzích a můžeme být opět zpátky v recesi. Tohle riziko si uvědomují i zaměstnavatelé a pokračují i letos v restrukturalizačních krocích. Proto téměř čtyři pětiny firem plánují dále snižovat náklady a skoro dvě třetiny sází na zvyšování produktivity práce. Exportéři samozřejmě hledají usilovně nové trhy, zejména mimo Evropu.

Co považujete pro vývoj českého průmyslu za klíčové?

Bude záležet především na oživení domácí a zahraniční poptávky. Jen v omezené míře může firmám pomoci vláda. Přesto se Svaz průmyslu výrazně snaží prosadit alespoň některá z opatření na povzbuzení ekonomiky, na kterých jsme se dohodli s vládou a na zlepšení podnikatelského prostředí. Z dlouhodobějšího hlediska je pro průmysl zásadní vytvoření právě příznivého podnikatelského prostředí, které by pomáhalo zvýšit naši konkurenceschopnost. Zaměstnavatelé ovšem situaci hodnotí dost negativně a zlepšení příliš nepociťují. V našich šetřeních zejména kritizují, bohužel dlouhodobě, jak jsem výše řekl, zmatky v legislativě, překotné přijímání zákonů a do očí bijící plýtvání ve státní správě. Je to, jako byste měli rozjet auto a místo toho se musíte pořád zastavovat a vyměňovat součástky. A to nemluvím o byrokracii a administrativě. Nedávno jsme provedli mezi firmami šetření a ptali se jich na zkušenosti s administrováním projektů z evropských fondů. Absolutní většina firem zmínila své katastrofální zkušenosti s přílišnou složitostí žádostí, často protichůdnými interpretacemi hodnotitelů a nezřídka i nevstřícný přístup úředníků.

Přesto se ukazuje, že řada firem dokáže recesi vzdorovat…

Krizová léta 2008 a 2009 jasně ukázala schopnost našeho průmyslu vyrovnat se se složitou situací. Mnoho firem v této době i dnes navzdory potížím dokázalo expandovat a nabírat nové pracovníky. Zejména to byly firmy, které dokázaly představit inovované produkty a pronikat na trhy mimo EU. To se vloni dařilo firmám ve strojírenském průmyslu, a to dokonce lépe než před krizí. Slušně je na tom stále ještě automobilový průmysl, byť se situace pro něj komplikuje. Problematická situace panuje ve stavebnictví či v hutnickém průmyslu. Značné rozdíly jsou tedy mezi jednotlivými odvětvími, ale i mezi samotnými firmami.