SP ČR: Šéf Svazu loboval v Moskvě za podnikatele

Jaroslav Hanák v rámci delegace vlivné Konfederace evropského podnkání BUSINESSEUROPE i separátně  jednal s ruskými činiteli.    .

Na některá přetrvávající protekcionistická opatření Ruské federace po jejím vstupu do Mezinárodní obchodní organizace WTO poukázali tento týden při jednáních s poslanci ruské Státní dumy a s vládními úředníky v Moskvě zástupci vlivné Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, která hájí zájmy jednačtyřiceti evropských svazů, včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). V delegaci více jak desítky zástupců národních svazů, mimo jiné švédského, finského, norského, španělského či tureckého, byl i prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

„Upozornili jsme na přetrvávající bariéry, s nimiž se na ruském trhu setkávají evropské firmy. Situace v řadě oblastí není uspokojivá,“ uvedl Jaroslav Hanák s poukazem na to, že jednání proběhlo například v Hospodářském výboru Dumy.

Rusko, které je deváté největší ekonomikou světa, vstoupilo do WTO v loňském roce jako 156. člen. Evropské firmy poukazují však na některé oblasti, o nichž je třeba vést jednání. BUSINESSEUROPE, ale například i Evropská komise, poukazuje na „dovozní cla pro více jak 300 celních podkladů, což není kompatibilní s plány WTO“. Nepřiměřeně ochranářský je podle zahraničních firem zákaz dovozu živých zvířat i sanitární a fitosanitární opatření. Málo pochopení má evropský byznys kvůli zavedení recyklačních poplatků za vozidla, které se vztahují nejen na lokální produkci, ale i na dovoz ojetých vozů a nových aut. V podstatě se tím kompenzuje snížení dovozních cel, k nimž se Rusko zavázalo.

Tématem jsou i zbrzděné vývozy dřeva z Ruska či pivovarnictví. Evropští investoři se mimo jiné obávají dopadů návrhu zákaz prodeje piva v PET lahvích v rámci celní unie mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Pivo v PET lahvích představuje přibližně 45% podíl na ruském trhu a 85% na běloruském. Ruský federální zákon také navrhuje novou definici piva.

Mimo oficiálního programu se Jaroslav Hanák, který obdržel osobní pozvání od předsedy Dumy Sergeje Naryškina, setkal i s některými ruskými představiteli. Tématy jednání byla spolupráce českých a ruských firem, zejména v oblasti strojírenství, vodohospodářství či v energetice.

Rusko je podle šetření SP ČR pro české firmy top trhem mimo Evropskou unii. Zájem tuzemských firem o otevírání dveří na něm je proto stále velmi vysoký.