Chceme zásadní obrat v podpoře průmyslu, znělo v Bruselu

S požadavkem vypracování Průmyslového paktu pro EU na Dni BUSINESSEUROPE oslovili vrcholní zástupci průmyslu bruselské instituce a státy unie.  .

-----------------------------------------------------------------------------------------

Čtyři desítky zaměstnavatelských a podnikatelských svazů z 35 zemí Evropy, zastupující dvacet milionů firem, a jejich střešní Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE požadovaly dnes v Bruselu mnohem důraznější podporu průmyslu a jeho konkurenceschopnosti. V rámci akce Den BUSINESSEUROPE - Industry Matters se vrcholní představitelé byznysu obrátili na Evropskou komisi a na evropské politiky s tím, že by měl být vypracován Průmyslový pakt pro EU, tedy strategická vize konkurenceschopnosti průmyslu jako předpokladu pro udržení vysokých životních standardů v Evropě.

BUSINESSEUROPE a jeho členské svazy vycházejí z toho, že Průmyslový pakt musí otevřít cestu k renesanci zpracovatelského průmyslu, který je páteří evropské ekonomiky a klíčovým hybatelem růstu produktivity a základem ekonomického blahobytu.

Informace o doporučeních evropského byznysu s řadou statistických údajů najdete na webové stránce: www.spcr.cz/images/EU/INDUSTRY_MATTERS.pdf

Důvody, proč je nutné podpořit evropský průmysl, jeho zástupci vysvětlují tím, že evropské podniky se v dnešním globalizovaném světě prosazují se stále většími obtížemi zejména kvůli četným omezením (daně, pracovní podmínky, obnovitelné energie atd.). Zatímco podíl Evropy na světové průmyslové výrobě v roce 2000 činil 25,7 procenta, poklesl do roku 2012 na 20,8 procenta. Naopak rozvíjející se asijské ekonomiky, které nejsou podobnými předpisy svazovány, si za stejné období polepšily z 9,6 procenta na 27,5 procenta. „Musíme jednat hned, už zítra bude příliš pozdě,“ prohlásila prezidentka BUSINESSEUROPE Emma Marcegaglia, která zahájila Den BUSINESSEUROPE.

Zpracovatelský průmysl má výrazné multiplikační efekty, generuje 57 procent exportu EU, na investicích do vědy a výzkumu se podílí více jak 65 procenty a vytváří 52 miliónů pracovních míst. Produktivita práce je v průmyslu v průměru o 15 procent vyšší než ve službách a je motorem internacionalizace. A Pakt by měl vytvořit konkurenční rámcové podmínky,které usnadní růst evropského průmyslu a služeb, zdynamizují investice a obchod, podpoří dynamické podniky a umožní rozvoj a komercializaci inovativních technologií.

Akce Den BUSINESSEUROPE, jejíž součástí byla konference „Industry Matters“, uspořádaná v Bruselu největší evropskou konfederací podnikání, byla konfrontací vůči nejnovější iniciativě Evropské komise v oblasti průmyslu, energetiky a klimatu s požadavky evropských podnikatelů.

Úvodní řeč konference pronesl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Rámec pro panelové diskuse vytvořila úvodní prezentace Michaela Hütnera, prezidenta Německého institutu pro hospodářství (IW Köln) k výsledkům šetření a závěrům zprávy o silných a slabých stránkách evropského průmyslu „Průmysl jako motor růstu evropské ekonomiky“.

Panelové diskuse se zaměřily na téma podpory úspěšného průmyslu, konkurenceschopné energetické politiky a investic do obchodu. Řecké předsednictví reprezentoval premiér Antonis Samaras a za Komisi se účastnili komisař pro energetiku Günter Oettinger, komisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani a komisař pro obchod Karel de Gucht. Evropský parlament zastupoval předseda Martin Schulz. Byznysu reprezentovali šéfové nejsilnějších evropských federací MEDEF, BDI, BDA, CBI, VBO/FEB, IBEC, Lewiatan.

„Po deseti letech, co jsme v Evropské unii, je tu konečně nastartovaná iniciativa, která řeší jádro problémů, které Evropa má: zaměstnanost, pokles konkurenceschopnosti a především vysoce komplikované sociální i jiné předpisy,“ uvedl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, členského svazu BUSINESSEUROPE, který se akce zúčastnil jako zástupce českého průmyslu.

Podle BUSINESSEUROPE by se Evropská unie měla při tvorbě Průmyslového paktu zaměřit na sedm klíčových témat:

• posílení konkurenceschopnosti v energetické a klimatické politice;
• otevření zahraničních trhů a uvolnění potenciálu jednotného trhu;
• podporu spolupráce pro inovace;
• rozšíření transevropských (a národních) infrastruktur;
• zlepšení přístupu k financím;
• větší zdynamičtění trhů práce, posílení flexikurity a produktivity
• a sladění vzdělávání a dovedností s potřebami průmyslu

Doporučení BUSINESSEUROPE vycházejí z květnového apelu byznysu na vypracování Průmyslového paktu a jsou podloženy studií Německého institutu pro hospodářství (IW) v Kolíně nad Rýnem i zkušenostmi podniků.

 „My už jsme ty věci na poli byznysu projednávali. Myslím, že jsou velice dobře a konkrétně připraveny, což nebývalo zvykem. Teď bude hlavní, jak se to bude dařit prosazovat vůči bruselské byrokracii,“ dodal Jaroslav Hanák.