Insolvenční mafie: Konkrétní příklad firma MORA - TOP

SP ČR poukázal na nebezpečnou praxi, kdy kvůli jednání insolvenčních správců a soudů musí podnikatelé zavírat fungující podniky.

Nejenže tak přicházejí o mnohamilionové částky, ale musí navíc zavírat fungující provozy. O práci tak v době vysoké nezaměstnanosti přicházejí další pracovníci, které by přitom byl trh práce schopen pojmout.

O problému s insolvenčními správci se mluví již několik let, v poslední době však stále více nabývá na aktuálnosti. Vzhledem k tomu, že tato praxe ohrožuje zaměstnavatele stejně jako jejich zaměstnance, zvažují zástupci SP ČR společně s odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), že toto téma prosadí jako jeden z bodů jednání s vládou na některé příští jednání Plenární schůze Rady sociální a hospodářské dohody (tripartity).

V důsledku působení insolvenčního správce a soudu musel ukončit činnost zavedený moderní podnik MORA – TOP v Uničově. Kvůli zavření firmy přišlo o práci 40 dosavadních zaměstnanců a dalších 200 lidí nemohlo nastoupit na nově plánovaná místa, která měla vzniknout díky nasmlouvaným zakázkám v hodnotě 300 milionů korun. Smlouvy o jejich výrobě již vzaly zasvé, vlastník již kvůli problémům s insolvenčním správcem přišel o desítky milionů korun. Firma byla vytunelována offshorovou společností se sídlem na Gibraltaru ovládanou menšinovým společníkem MORA-TOP. Vzhledem k jednání insolvenčního správce, soudu i policie musel majitel firmu zavřít.

 „Policie za čtyři roky nebyla schopna ten proces zastavit a nic vyšetřit,“ uvedl většinový majitel firmy Pavel Juříček ze společnosti BRANO GROUP, jenž je rovněž viceprezidentem SP ČR. „Jde o likvidaci podnikatelského prostředí a známku toho, že insolvenční správci nejsou dostatečně hlídáni,“ konstatoval Pavel Juříček.

Z hloubkové analýzy zpracované společností InsolCentrum na základě více než 220 tisíc údajů hodnocených podle 150 kritérií o insolvenčních řízeních v ČR vyplývá, že v letech 2011 a 2012 byla uspokojena jen asi 2 procenta, respektive 2,5 procenta nezajištěných věřitelů. U zajištěných věřitelů to bylo 32 procent v roce 2011 a jen 16 procent v roce následujícím. Ani korunu od dlužníka věřitelé v roce 2011 nedostali v 64 procentech řízení, v roce 2012 v 58 procentech. Stát jako věřitel si přitom v insolvenčních řízeních počíná hůře než nepoučený živnostník, státní orgány reagují pozdě a nevyužívají zákonem daných vymáhacích institutů.

Většina majetku dlužných podnikatelských subjektů přitom mizí ještě před vyhlášením úpadku. „Jde o signál poruchy podnikatelského prostředí, jehož stabilita byla narušena,“ uvedla Jarmila Veselá, jednatelka společnosti InsolCentrum, která výzkum vypracovala.

„Je zde fatální právní nejistota při rozhodování justičních orgánů,“ uvedl k situaci advokát Tomáš Hulva, z advokátní kanceláře HULVA & PARTNERS, který se na problematiku insolvencí specializuje. Konstatoval, že problém není v legislativě samotné. „Česká legislativa je u většiny zákonů v pořádku. Problémem je aplikace práva v prostředí státní správy a soudů,“ míní. Judikatura týkající se insolvencí jde podle něj často kvůli libovůli insolvenčních soudů proti významu slov a bývá i v rozporu s ústavou. „Rozhodování na základě něčí libovůle není možné. Měl by být proto zřízen kontrolní orgán,“ dodal Tomáš Hulva, podle jehož názoru by v kárných věcech týkajících se soudců neměli rozhodovat sami soudci.

Podobný názor zastává Martin Dančišin z advokátní kanceláře GLATZOVA & Co. Podle něho by však mělo dojít k některým omezujícím úpravám v zákonu o soudcích a v insolvenčním zákonu. „Mělo by v něm být uvedeno, že do pravomocného skončení řízení o vylučovací žalobě nebude insolvenční správce oprávněn věc, jíž se řízení týká, zpeněžit ani s věcí jakkoli nakládat či s věcí disponovat či užívat,“ uvedl s poukazem na to, že v případě firmy MORA – TOP insolvenční správce ji chce rozprodávat, zatímco věřitelé mají zájem o její zachování a fungování.

Viceprezident SP ČR Radek Špicar je přesvědčen, že zmíněná praxe je alarmující. „Situaci je třeba řešit. Je to úkol pro nás pro všechny,“ konstatoval. Pokud by se řešení nenašlo, obává se častějších odchodů českých firem do zahraničí. Podnikatelé totiž za hranicemi nehledají jen daňové ráje, ale zejména stabilní podnikatelské prostředí. „Je třeba zdůraznit, že hlavním důvodem odchodů firem je strach z nedostatečnosti legislativního prostředí a nevymahatelnosti práva,“ prohlásil s poukazem na šetření SP ČR, podle něhož 80 procent podnikatelů nevidí zlepšení ve vymahatelnosti práva v České republice a 14 procent hovoří dokonce o zhoršení situace.

Příkladem byznysmena, který sídlo své firmy přesunul do zahraničí, je úspěšný výrobce zdravotnické techniky Zbyněk Frolík, člen představenstva SP ČR, jenž svou společnost Linet přesídlil do Nizozemska. O tom, že by následoval svého kolegu, uvažuje i Pavel Juříček.

Hloubková analýza Databáze insolvenčních řízení v ČR společnosti InsolCentrum je zveřejněna zde:

Prezentace Problémy firem s insolvenčními správci a nezákonným postupem soudců je zveřejněna zde:

Fotogalerie z tiskové konference je publikována zde:

Fotografie z firmy MORA-TOP v tiskové kvalitě jsou ke stažení na internetové stránce

http://www.uschovna.cz/zasilka/AB8PY6PU7G6MVTZL-L3S s kódem zásilky

AB8PY6PU7G6MVTZL-L3S.