Strojírenské fórum: Sakce proti Rusku nás ohrožují

  Zástupci strojírenských firem apelovali na vládu 21 bodovou výzvou, zahrnující téma ČEB a EGAP, podporu aplikovaného výzkumu a technických oborů.    .

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Praha 12. 6. 2014

České strojírenství je opět na vrcholu. Dokazují to výsledky z loňského roku, podle kterých se export českého strojírenství vrátil na úroveň rekordního roku 2008. Sankce vůči Rusku, konkurence z východu či krize technického školství však mohou podle českých strojírenských firem situaci změnit. Příležitostí pro strojaře je naopak otevření nového operačního programu OP PKI. O tom, jak zvýšit konkurenceschopnost české produkce, diskutovalo dva dny na historicky prvním Strojírenském fóru na 200 představitelů významných strojírenských společností i zástupců z ministerstev.

Situace s Ruskem nás trápí, vzkázaly strojírenské firmy české vládě ze Strojírenského fóra, které ve dnech 10. a 11. června uspořádal v Praze Svaz strojírenské technologie. „Export do Ruska tvoří až 20 procent českého strojírenského vývozu. Politickou situaci proto velmi citlivě vnímáme. Je pro nás prioritní, abychom dokázali zachovat pracně budované ekonomické vztahy,“ uvedl prezident Svazu Miroslav Šabart s tím, že stupňující se sankce mohou ohrozit export i investice v Rusku. „Rádi bychom proto vyzvali českou vládu, aby k této situaci zaujala zdrženlivější přístup. Ostatně některé větší země EU tento postup zastávají,“ dodal Šabart.

Důležitý je podle něj také fungující systém pojištění exportu, podpora komerčních bank, možnost refinancování a zejména podpora agentury CzechTrade. „Ze strany České exportní banky a EGAPu bychom přivítali širší možnosti financování a pojištění vývozů na východní trhy, zejména do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu,“ uvedl Šabart.

Nejen strojírenské firmy netrpělivě čekají na vyhlášení výzev z programu OP PIK*. Ten bude v programovém období 2014 – 2020 klást důraz na znalostní ekonomiku, úspory energií nebo rozvoj ICT. „Klíčovou skupinou příjemců jsou podnikatelé, zejména malé a střední podniky, zvláště ty inovativní. Celkem je pro ně určeno přes 116 miliard korun,“ uvedl Petr Očko, ředitel sekce fondů EU z Ministerstva průmyslu a obchodu. Do této skupiny se řadí 80 procent členských firem Svazu strojírenské technologie. Vláda by podle Očka měla operační program schvalovat koncem června, Evropské komisi by se měl předložit do 17. července. Následně začne ministerstvo připravovat jednotlivé programy podpory.

Celková alokace OP PIK: 116,5 miliardy Kč

•          Prioritní osa 1 - Výzkum, vývoj a inovace: 31 %
•          Prioritní osa 2 -  Rozvoj malých a středních podniků: 20,67 %
•          Prioritní osa 3 - Úspory energie, nízkouhlíková ekonomika: 28,2 %
•          Prioritní osa 4 - Informační a komunikační technologie: 17, 23 %

V oblasti podpory aplikovaného výzkumu a spolupráce podniků s výzkumnými organizacemi upozornili účastníci fóra na velkou administrativní nepružnost schvalovacích řízení grantů, kdy od podání žádosti do vyplacení podpory uplyne průměrně rok a půl. Realizaci projektů brzdí také jejich rigidita. Bývá velmi problematické uskutečňovat v projektech změny, které pravidelně vyžaduje jejich realizační průběh.

Zástupci největších strojírenských společností diskutovali také o krizi technického vzdělávání. „Současný systém jde cestou kvantity na úkor kvality, a to bez ohledu na potřeby pracovního trhu. Chtěli bychom na úrovni středního i vysokého školství prosadit řízený nábor, který by vycházel z odborného odhadu vývoje potřeb pracovního trhu, a pro studenty povinnou praxi ve firmách,“ řekl nově zvolený ředitel Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík.

Na Strojírenském fóru byl prvně představen katalog svazů a výrobců ze všech odvětví strojírenství „Made in CZ Industry“. Ten bude sloužit jako oficiální tiskovina pro prezentaci českých strojírenských firem v zahraničí.

Na akci také zaznělo dvaadvacet požadavků vůči vládě, ministerstvům, EGAPu a České exportní bance, které formulovali představitelé Svazu a vedoucí manažeři strojírenských firem.

Závěry Strojírenského fóra

1. žádáme      o zdrženlivý postup vlády ve věci stupňujících se sankcí vůči Rusku, které      se již přímo dotýkají vývozu výrobních technologií (viz schůzka WTO ve      Vídni, kde rozvážný postoj Německa a Francie kontrastoval s českým      přístupem). Žádáme, aby vzájemná spolupráce s ostatními zeměmi nebyla      posuzována převážně z hlediska politických nebo vojenských zájmů, ale      především z hlediska ekonomických přínosů
2. žádáme      o rozšíření možností financování a pojištění vývozů na východní trhy,      zejména do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu ze strany ČEB a EGAP
3. oceňujeme      dosavadní kroky obou institucí a žádáme o dialog za účelem dosažení ještě      jednoduššího a rychlejšího přístupu k financování a pojištění vývozů      zejména pro malé a střední podniky, a to i pro obchodní případy      v hodnotě 10 – 25 milionů Kč
4. žádáme,      aby využití evropských fondů bylo zaměřeno především na posílení      konkurenceschopnosti českého průmyslu, aby bylo zdrojem financí pro rozvoj      vědy a aplikovaného výzkumu
5. žádáme,      aby byly v maximální míře zjednodušeny administrativní procesy při      podávání žádostí ke vstupu do operačních programů a při jejich správě
6. žádáme,      aby byly finančně posíleny především fondy využitelné pro aplikovaný      výzkum zejména na úrovni podnikových výzkumných center
7. žádáme,      aby podpora určená na projekty aplikovaného výzkumu byla vyplácena      průběžně a nikoli ve vlnách určovaných vyhlašováním jednotlivých výzev      dotačních programů. Granty se tak stanou pružnějšími a budou lépe      odpovídat reálnému časovému a věcnému průběhu řešení projektů
8. žádáme,      aby projekty aplikovaného výzkumu nebyly hodnoceny podle RIV, ale podle      skutečně dosaženého stupně inovace produktu nebo služby a podle jejich      komerčního potenciálu
9. žádáme,      aby ve výběrových řízeních byly upřednostňovány především kvalitní české      produkty nebo produkty pocházející ze zemí Evropské unie a aby jediným      kritériem nebyla cena, neboť řada produktů pocházejících z asijských      trhů je méně kvalitní a přitom dotovaná – jedná se především o dodávky pro      školská zařízení
10. žádáme,      aby se kompetentní instituce zasadily o přijetí takových opatření, která      by zajistila budoucnost technického školství, a tím i technických oborů
11. žádáme,      aby stát (MŠMT) zajistil účinnou propagaci technických oborů a vypracoval      systém řízeného náboru nových studentů pro jednotlivé obory na úrovni      středního i vysokého školství, který by vycházel z odborné predikce      potřeb pracovního trhu
12. žádáme,      aby byla opuštěna myšlenka masifikace v systému vzdělávání
13. žádáme,      aby byla minimálně na průmyslových školách a gymnáziích znovu zavedena      povinná maturitní zkouška z matematiky 
14. žádáme,      aby restrukturalizace středních škol probíhala uvážlivě, aby kvalitní      průmyslové střední školy byly podporovány a gymnázia aby byla motivována      k podpoře technických oborů
15. žádáme,      aby byl zpřísněn systém udělování akreditací a byli do něho zapojeni      odborníci z praxe, což by vedlo ke zrušení některých, často bizarních      oborů
16. žádáme,      aby praxe studentů ve firmách byla povinná, přičemž student by si ji      zajišťoval sám, a výstupem z praxe by byla kvalitní písemná práce na      schválené téma
17. žádáme,      aby východiskem pro reformu financování vysokých škol se stala odborně vedená      analýza potřeb absolventů jednotlivých oborů, které bude nutno      klasifikovat právě z hlediska uplatnitelnosti studentů, přičemž      limity jejich financování bude nutno navýšit
18. žádáme,      aby byly urychleně nalezeny účinné formy, jak motivovat firmy k tomu,      aby převzaly svůj díl odpovědnosti za výchovu technické inteligence.      Takovou motivací pro spolupráci firem s vysokými školami je například      daňové zvýhodnění (daňové odpočty)
19. žádáme,      aby daňové odpočty za spolupráci firem s výzkumnými organizacemi byly      stanoveny tak, aby skutečně v dostatečné míře motivovaly (např. 200 %      hodnoty pro snížení daňového základu, tj. 40% sleva při spolupráci      s VaV)
20. žádáme,      aby byla odborníkům z praxe umožněna výuka na vysokých školách technického      směru – ze strany fakult nejsou v tomto směru žádné překážky
21. žádáme,      aby byl zaveden účinný a oboustranně prospěšný systém vypisování stipendií      z privátních zdrojů určených adresně pro jednotlivé obory

-------------------------------------------------------------------------------------------------------