Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku u dohody o provedení práce

Výpočet průměrného čistého  měsíčního výdělku u dohody o provedení práce Od roku 2012 je zaměstnavatel povinen vydat  v den skončení zaměstnání zápočtový list všem zaměstnancům, tedy i těm, kteří pracovali na základě dohody o provedení práce. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel  povinen vydat přílohu zápočtového listu, kde je mj. povinným údajem čistý průměrný měsíční výdělek.

 

Příklad 1

Jak spočítat průměrný čistý měsíční výdělek u zaměstnance, který pracoval na základě dohody o provedení práce, která  byla uzavřena od 1.1.2012 do 31.12.2012 v rozsahu 250 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 Kč?

Řešení:

Zaměstnavatel musí u dohod o provedení práce postupovat  obdobně jako v případě výpočtu průměrného měsíčního výdělku u pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti.

V souladu s § 356 zákoníku práce  se průměrný měsíční výdělek vypočte  jako součin  průměrného hodinového výdělku, průměrného počtu týdnů v měsíci a týdenní pracovní doby zaměstnance .  Problém výpočtu průměrného měsíčního  výdělku  u dohody  o provedení práce  spočívá v tom, že sjednaný objem výkonu práce uvedený v § 75 zákoníku práce  je v hodinách (za kalendářní rok nejvýše 300 hodin) a pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je nutné znát týdenní pracovní dobu zaměstnance. Pro výpočet  průměrného měsíčního výdělku je proto nutné  nejprve sjednaný objem  výkonu práce v hodinách   převést na týdenní  objem výkonu práce a získat  fiktivní   týdenní  pracovní dobu.

Za rok sjednáno ……250 hodin

Za jeden  měsíc  sjednáno průměrně …..  250 : 12 =  20,83 hod.

Za jeden týden  sjednáno průměrně (fiktivní úvazek) …….20,83 : 4,348 = 4,79 hod.

Dále je nutné vypočítat  hodinový výdělek. Téměř vždy nebude splněna podmínka pro výpočet  skutečného hodinového výdělku,  protože pro výpočet skutečného hodinového výdělku musí zaměstnanec v rozhodném období odpracovat alespoň 21 dnů.

Pokud DPP končí 31.12. roku, pak  rozhodným obdobím pro výpočet hodinového výdělku  je 3. čtvrtletí roku, v němž jistě zaměstnanec neodpracoval 21 dnů.  Bude proto použit pravděpodobný  hodinový výdělek, kterým bude  obvykle sjednaná hodinová odměna.

Průměrný měsíční hrubý pravděpodobný výdělek činí…… 125 x 4,348 x 4,79 =  2 603,37 Kč, zaokrouhleno  2 604 Kč.

Pro přepočet  průměrného měsíčního   hrubého výdělku na čistý průměrný měsíční výdělek  se použije postup, který byl použit  nebo by byl  použit při výpočtu čisté mzdy v měsíci, kdy  dohoda o provedení práce končí a kdy je potřeba průměrný měsíční výdělek také zjišťovat.

Odměna z dohody o provedení práce založí účast na nemocenském a zdravotním pojištění, pokud  bude v kalendářním měsíci  činit více než 10 000 Kč..Tato zásada se logicky promítne i  do  postupu při  „zdanění“ průměrného hrubého měsíčního výdělku a výpočtu čistého  měsíčního výdělku. Předpokládejme, že zaměstnanec nemá podepsané Prohlášení.

Průměrný  měsíční hrubý pravděpodobný výdělek ….. 2 604 Kč

Daňový základ                                                                2 604 Kč

Srážková daň 15% ……    ……………………………   390 Kč  (zaokrouhluje se dolů na celé koruny)

Čistý měsíční pravděpodobný výdělek  činí 2 214 Kč.

Příklad 2

Jak spočítat průměrný čistý měsíční výdělek u zaměstnance, který pracoval na základě dohody o provedení práce, která  byla uzavřena od 1.3. 2012 do 16.4.2012 v rozsahu 260 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 Kč?  V měsíci  březnu bylo  zúčtováno 20 000 Kč, v dubnu  12 500 Kč. Zaměstnanec nepodepsal Prohlášení.

Řešení:

K výpočtu bude nutné použít pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude hodinová odměna ve výši 125 Kč.

Dále bude nutné  získat fiktivní týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena, a ze sjednaného objemu výkonu práce  v hodinách.

Od 1.3. do 16.4. se jedná o 47  dnů

Průměrný počet kalendářních dnů v měsíci  činí  v roce 2012….366 : 12 = 30,5 dne

Počet měsíců…… 47 : 30,5 = 1,54 měs.

Průměrný počet hodin na jeden měsíc ……260 : 1,54 =  168,83  hod.

Fiktivní týdenní pracovní doba……..168,83 : 4,348 = 38,83 hod.

Výpočet pravděpodobného hrubého měsíčního  výdělku …..125 x 4,348 x 38,83  = 21 104 Kč

Výpočet zdravotního pojištění:

21 104 x 13,5% = 2 850 Kč,   2 850 : 3 = 950 Kč, 950 x 2 = 1900 Kč

Výpočet nemocenského pojištění:

21 104 x 6,5% 1 372 Kč

21 104 x 25% 5 276 Kč

Daňový základ …..  21 104 +   1900 + 5 276 = 28 280 Kč

Zaokrouhlený daňový základ ….28 300 Kč

Záloha daně 15% …….4 245 Kč

Čistý měsíční pravděpodobný výdělek …. 21 104 – 950 – 1 372 – 4 245 = 14 537 Kč

Příklad 3

DPP  byla uzavřena na období od 1.5.  do 30.6.2012 s odměnou ve výši 120 Kč za hodinu a rozsahem práce  130 hodin.  Zaměstnanec nepodepsal Prohlášení poplatníka. V jednotlivých měsících bylo zúčtováno :

květen ….130 hodin …15 600 Kč

červen        0 hodin …… 0 Kč

Pravděpodobný hrubý měsíční výdělek činí …. 7 800 Kč.

Výpočet  :

za jeden měsíc …130 : 2 = 65 hod.

za týden     65 : 4,348 = 14,95 hod.

120 x 14,95 x 4,348 = 7 800 Kč

Zákoník práce stanoví, že se průměrný hrubý  měsíční výdělek přepočte  na čistý podle podmínek  a sazeb  platných  v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.  Jediný možný způsob přepočtu na čistý   průměrný výdělek lze  s ohledem na uplatnění pojistného  (odměna do výše 10 000 Kč nepodléhá  odvodu pojistného,  nad 10 000 Kč podléhá odvodu pojistného) odvodit z výše hrubého měsíčního výdělku takto:

do výše 10 000 Kč neuplatnit zpojistnění,  nad 10 000 Kč uplatnit  zpojistnění.

Pravděpodobný hrubý měsíční výdělek …7 800 Kč

Záloha daně 15% ..1 170 Kč

Pravděpodobný čistý měsíční výdělek  …7 800 – 1 170 = 6 630 Kč.

Výše náhrady odměny při DPN u DPP

Vznikne-li DPN v měsíci, kdy byla založena účast na nemocenském pojištění, má zaměstnanec nárok na náhradu odměny obdobně jako u pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že pracovní doba není  u DPP rozvržena, je nutné postupovat dle fiktivního harmonogramu odvozeného ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách.

 

Příklad

DPP je sjednána od 1.3. do 15.7. roku na 250 hodin s výší odměny 150 Kč za hodinu. V měsíci červnu  zaměstnanec odpracoval 70 hodin a obdržel odměnu ve výši  10 500 Kč (70 x 150) . Dne 25.6. onemocněl. V tento den nepracoval. Od 25.6. mu vzniká nárok na náhradu odměny až do ukončení DPP (do 15.7.). Pokud bude  DPN trvat nadále, bude mít nárok na nemocenskou. Odměna z DPP  bude poskytnuta dle fiktivního harmonogramu, který zaměstnavatel stanovil  například tak, že sjednaný objem výkonu práce se rozděluje rovnoměrně na dva dny v týdnu.

Výpočet:

Od 1.3. do 15.7. se jedná o 137 kalendářních dnů.

Průměrný počet dnů v týdnu ....365 : 12 = 30,42 dne

Průměrně na jeden měsíc připadá ... 137 : 30,42 = 4,5 dne

Na jeden týden připadá ... 4,5 : 4,348 = 1,03 hod.

1, 03 hod. je v podstatě fiktivním týdenním úvazkem, který zaměstnavatel rozděluje na dva dny  v týdnu

1,03 : 2 = 0,52 hod. na den

Na období 21 dnů připadne takových fiktivních dnů celkem 6. Za první 3 dny se náhrada odměny neposkytne, protože se jedná o karenční dobu.  Za další 3 fiktivní dny se poskytne náhrada odměny v rozsahu ……..3 x 0,52 = 1,56 hod.

Pro výpočet náhrady odměny by zaměstnavatel použil pravděpodobný výdělek odvozený ze sjednané hodinové odměny ve výši 150 Kč.

Redukce  pravděpodobného výdělku:

146,65 x 90%  = 131,99 Kč

150 - 146,65 = 3,35 Kč

3,35 x 60% = 2,01 Kč

Redukovaný pravděpodobný výdělek...131,99 + 2,01 = 134 Kč

Náhrada odměny za jednu hodinu .. 134 x 60% = 80,40 Kč

Celková výše náhrady ...1,56 x 80,40 = 125,42 Kč, zaokr. 125 Kč.

 

 

Závěr:

Výpočet čistého měsíčního výdělku u dohody o provedení práce bude obvykle zpracováván ručně, protože jeho  algoritmizace v rámci uživatelského programu  je obtížnější než u  pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti.   Příloha zápočtového listu je  vydávána  na žádost zaměstnance.  S ohledem na význam  přílohy zápočtového listu  u dohody o provedení práce   se   dá předpokládat, že zaměstnanci zpravidla  o přílohu  zápočtového listu nepožádají, a nebude proto  nutné výše uvedený  složitý postup aplikovat.