Vakcína na Covid-19 se bude vyrábět za nákladovou cenu

V Evropě se vyrábí 76 procent originálních léčiv na nejzávažnější choroby. Měřeno hodnotou vyrobených léků, je Evropa dominantním exportérem. „Nedostatek léků na život ohrožující choroby z důvodu koronavirové krize a problémům s logistikou nehrozil v Evropě ani v České republice,“ říká Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Dvoracek Jakub AIFPJak se koronavirová krize dotkla farmaceutického průmyslu a dodávek léků?
První problém se objevil už při předání léků z výroby distributorům, kteří je pak dodávají do jednotlivých zemí. Některé státy začaly zásadním způsobem navyšovat objednávky, a to někdy až na pětinásobek obvykle nakupovaného množství. Bylo to u přípravků, o kterých se soudilo, že budou proti nemoci Covid-19 účinné. Česká republika měla nárůst poptávky až na desetinásobek proti běžné spotřebě u dvou přípravků. Postupně se ale ukázalo, že takové množství není potřeba.

Chyběly kvůli tomu někde léky, nebo soutěžili odběratelé nabízením vyšších cen?
Cenový dopad nebyl žádný. Výpadky dodávek v České republice byly minimální. Zásoby se dařilo doplnit dříve, než by se nedostatek projevil u pacienta.

Projevila se nějak krize u distributorů léků?
Ano, zejména v průchodnosti hranic, a to nejen se zeměmi, které sousedí s Českou republikou. Pro dodávky u nás byla kritická například německo-polská hranice, pro některá léčiva určená pro Česko jsou totiž distribuční sklady lokalizované v Polsku. Než se tam kamiony z Německa dostaly, trvalo jim to pět, někdy i šest dnů. Totéž se dělo u dovozů z maďarských skladů, řada kamionů stála od Maďarska až do Česka. Zpoždění distribuce trvalo až týden.

Pomohlo, když česká vláda zakázala vývoz léčiv z České republiky?
Ano, ale na začátku bylo opatření částečně matoucí, muselo se proto opravit. V původní verzi by totiž zabránilo i vývozu léčiv, které byly v českých skladech, ale byly určeny pro jiné trhy.

Všichni se teď upínají ke vzniku vakcíny proti Covid-19. Hodně se mluví o akademickém výzkumu. Jak se ale do vývoje zapojil farmaceutický průmysl?
Světová zdravotnická organizace uvádí, že zhruba tři čtvrtiny projektů je v režii farmaceutických firem. Jsem přesvědčen, že to bude ještě více. Za řadou výzkumů na univerzitách stojí velké firmy. I když určitý projekt nevzejde od firem, tak si ho od univerzit komerční sektor přebírá, většinou po dokončení preklinické fáze a zahájení klinického hodnocení.

Co se s ním děje potom?
Provádí se druhá fáze klinického hodnocení, kdy se látky testují na lidských dobrovolnících. Firmy dají k dispozici síť center, kde se testy dají dělat ve velkém měřítku.

Bude výroba vakcín proti Covid-19 pro farmaceutické společnosti zajímavým byznysem?
Ekonomický dopad a výdělek asi nebude úplně zajímavý. Naprostá většina velkých společností už uvedla, že bude vakcínu vyrábět za nákladovou cenu. Cena vakcíny se nakonec bude pohybovat ve stokorunách. Například vakcína proti chřipce stojí 250 až 300 korun za jednu dávku, což odpovídá nákladům a několikaprocentní marži. Pro každého ale bude velmi prestižní, když vakcínu dokáže vyvinout a vyrábět.

Jak rychle spustily farmaceutické firmy po vypuknutí pandemie koronaviru vývoj vakcíny?
Vakcíny jsou poměrně složitou oblastí a pokud nemáte rozeběhnuté výzkumné projekty na onemocnění například ze stejné skupiny virů, je těžké vyvinout vakcínu takzvaně od nuly. Firmy, které dlouhodobě vyvíjejí vakcíny proti koronavirům, začaly okamžitě vyhodnocovat všechny své projekty v různých fázích vývoje, jestli by je bylo možné využít.

U vývoje vakcíny proti Covid-19 se uvádí, že by mohla být k dispozici za 12 až 18 měsíců. V tom už je započítaná i výroba?
Ano. Výroba musí být spuštěna minimálně na podzim, aby vakcína byla k dispozici počátkem roku 2021. Je těžké určit, jaké množství vakcíny bude v dané fázi pandemie potřeba.

Záhy po vypuknutí epidemie v Číně se začaly šířit zprávy, že kolabují dodávky léčivých substancí a evropské i americké firmy nemají z čeho vyrábět léky. Jak vážný problém to byl?
To se týkalo vysoce generifikovaných typů léčiv. Největší problém nebyla Čína, ale Indie, kde se vyrábějí účinné látky pro léky tlumící bolest, a to i do volně prodejných léčiv. U nás na trhu se neprojevilo uzavření továren, ale narušení logistiky, protože se uvedené účinné látky nepřevážejí speciálními nákladními letadly, ale běžnými lety. Ty ale najednou z nebe zmizely. Totéž se stalo s dodávkami z Ameriky. V zásadě jsme nezaznamenali, že by během krize kvůli logistickým výpadkům chyběly léky na život ohrožující choroby.

Objevují se hlasy, že by se alespoň část výroby léčivých substancí měla přesunout zpět do Evropy. Je to reálné?
Představa některých politiků Evropské komise, že by se do Evropy vrátila i výroba generifikovaných malých molekul, je nereálná. Jde o léky, které se prodávají s minimální marží a za velmi nízkou cenu, která se blíží výrobním nákladům. Takový léčivý přípravek v Evropě za konkurenceschopnou cenu nevyrobíte.

Takže evropské státy by musely být ochotné platit za běžné léky výrazně více?
Ano, zároveň by navíc musely výrobcům po desetiletí garantovat, že od nich tyto léky budou odebírat. V podstatě by to znamenalo, že bychom se museli zříct volného trhu.

Začnou výrobci léků v Evropě po zkušenostech z koronavirové krize přehodnocovat své dodavatelské řetězce?
Už jsme to v minulosti několikrát udělali. Stačí si vzpomenout na olympiádu v Číně v roce 2008. Tehdy čínské úřady zastavily průmysl kolem Pekingu, aby se zlepšila kvalita ovzduší. V té době tam ale měly velké farmaceutické firmy řadu výrobních závodů a jejich uzavření na dva měsíce je tvrdě postihlo, a tak začaly přesouvat výrobu do jiných zemí.

Jaké na trhu očekáváte změny?
Uvidíme, jak státy zareagují a jak si alokují výrobu. Není výjimečné, že některé země, například Francie nebo Spojené státy americké, si u výrobce rezervují výrobní kapacitu na určitý lék, aby měly jistotu, že ho v případě potřeby dostanou v dostatečném množství. Taková rezervace by pro malou zemi, jakou je i Česká republika, nedávala smysl, ale pro Evropskou unii jako celek by už mohla.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 3Q/2020 čtěte zde.

Gbelec Ondřej
/
kategorie Rozhovory
zpět