548. Plenární zasedání EHSV o mezinárodním partnerství

Ve dnech 11. – 12. 2019 se v Bruselu konalo 548. Plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru. Ústředním bodem programu byla prezentace stanoviska „Vnější pomoc, investice a obchod jakožto nástroje pro omezení příčin ekonomické migrace se zvláštním zaměřením na Afriku.“ Následné diskuse na téma „Od rozvoje k partnerství“ se zúčastnili:

• Jutta Urpilainen, evropská komisařka pro mezinárodní partnerství
• Vera Songwe, zástupkyně generálního tajemníka OSN a výkonná tajemnice Ekonomické komise pro Afriku (ECA)
• Isabelle A. J. Durant, zástupkyně generálního tajemníka Konference OSN o obchodu a rozvoji
• Abozer Elmana Elligai, předseda Hospodářské, sociální a kulturní rady Africké unie (ECOSOCC) Návrat k „užitné hodnotě“ nové vyhlídky a výzvy
• Mikolaj Dowgielewicz, stálý zástupce Evropské investiční banky (EIB) při Evropské unii v Bruselu
• platforma AU-EU Youth Cooperation Hub, kterou bude zastupovat Elena Bonell de Pascual za klastr „Business, Job Creation & Entrepreneurship“ a Oyewole Oginni za klast „Peace & Security“

Pokud jde o rozvoj a vztahy mezi EU a Afrikou, EHSV soustavně zdůrazňuje význam udržitelného rozvoje a spolupráce založené na zásadách právního státu a dodržování lidských práv. Iniciativy zaměřené na obchod, investice a obchodní vztahy s Afrikou by mohly být vítány, avšak ne na úkor tradičních rozvojových politik zaměřených na dosažení cílů udržitelného rozvoje. Vedoucí představitelé EU a Afriky se na summitu o migraci ve Vallettě v roce 2015 dohodli na zřízení svěřenského fondu EU pro Afriku jakožto hlavního nástroje vnější migrační politiky EU. Fond financuje rozvoj kapacit ochrany hranic, ale také dlouhodobé projekty v oblasti rozvojové politiky, aby se snížila pravděpodobnost další migrace.

Cílem globálního paktu o migraci je přeměnit neregulovanou migraci z Afriky na regulovanou migraci s cílem poskytnout migrantům příležitosti, které mohou být výhodné pro hostitelské země a pro udržitelný rozvoj jejich zemí původu. Zdá se však, že tato dohoda jde pro několik členských států EU příliš daleko. V zájmu politického uspořádání globální migrace by měla existovat spolupráce mezi zeměmi původu a hostitelskými zeměmi, a to i v oblasti obchodu a investic.

Plán vnějších investic EU (EIP) byl přijat v září 2017 s cílem podpořit investice v partnerských zemích v Africe a v zemích evropského sousedství. Jeho cílem je přispět k cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje a zároveň řešit některé základní příčiny migrace a mobilizovat a spravovat udržitelné veřejné a soukromé investice za účelem zlepšení hospodářského a sociálního rozvoje se zvláštním zaměřením na vytváření důstojných pracovních míst. Se vstupem 4,1 miliard EUR z EU by měl umožnit mobilizaci soukromých investic ve výši až 44 miliard EUR. Tyto investice by byly zaměřeny především na zlepšení sociální a hospodářské infrastruktury, například komunální infrastruktury a proximitních služeb, na poskytování podpory MSP a na projekty mikrofinancování a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi.

548. Plenární zasedání dále projednalo a přijalo tato stanoviska relevantní pro zaměstnavatele a podnikatele:

• REX/519 Digitalizace a MSP v oblasti Středomoří
  EHSV pravidelně vypracovává informační zprávu, která je předkládána na každoročním evropsko-středomořském summitu hospodářských a sociálních rad (HSR) a obdobných institucí. EHSV se domnívá, že je nezbytné podpořit digitální transformaci malých a středních podniků prostřednictvím přiměřených politických opatření, která budou v nejvyšší možné míře individuálně přizpůsobena zvláštním potřebám různých typů podniků. Tato opatření by měla být součástí širšího politického programu zaměřeného na posílení rozhodující úlohy malých a středních podniků v sociálně-ekonomickém rozvoji evropsko-středomořských zemí a především v boji proti nezaměstnanosti.
• INT/891 Zpráva o politice hospodářské soutěže
  V roce 2018 byla přijata zvláštní opatření ve prospěch spotřebitelů a evropského průmyslu v klíčových oblastech, jako je digitální ekonomika, energetika a životní prostředí, agrochemický průmysl, farmaceutický průmysl a zdravotnictví, výroba, doprava a poštovní trh, finanční sektor a zdanění. Politika EU v oblasti hospodářské soutěže navíc nadále podporovala klíčové politiky a iniciativy EU, včetně hlubšího a spravedlivějšího vnitřního trhu, jednotného digitálního trhu, energetické unie, boje proti daňovým únikům a opatření v oblasti klimatu.
  EHAS vítá zprávu Komise o politice hospodářské soutěže v roce 2018, v níž je nastíněn přístup zaměřený na posílení jednotného trhu, hospodářský rozvoj a cíle sociální politiky. EHSV žádá, aby poskytování podpory bylo vždy spojeno s co největší transparentností, pokud jde o přenesení nákladů na spotřebitele, a aby spotřebitelé byli o těchto nákladech jasně informováni. EHSV doporučuje, aby byly právní předpisy EU upraveny tak, aby zakazovaly diskriminaci založenou na profilování spotřebitele pomocí umělé inteligence.
• ECO/494 Zdanění soukromé investice a cíle udržitelného rozvoje – Spolupráce s Výborem expertů OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech
  Světové hospodářství se velmi rychle digitalizuje a je třeba odpovídajícím způsobem upravit celosvětová daňová pravidla. Vzhledem k tomu, že zdanění hraje v každé zemi ústřední roli při řízení zdrojů a plnění sociálních cílů, má rovněž zásadní význam pro dosahování cílů udržitelného rozvoje. Je důležité zajistit i nadále otevřené trhy a spravedlivou hospodářskou soutěž a vytvořit podmínky, jež budou umožňovat a podporovat podnikání. Pouze tehdy nebude zdanění brzdit hospodářský rozvoj a bude zvyšovat prosperitu. Budoucí daňové systémy musí podporovat inovace, podnikání, růst a vytváření pracovních míst v rámci důležitého procesu plnění cílů udržitelného rozvoje. Daňové politiky mají pro cíle udržitelného rozvoje zásadní význam, protože ovlivňují hospodářské prostředí, ve kterém probíhají investice, zaměstnávání a inovace, a zároveň vládě poskytují prostředky na financování veřejných výdajů. Další sbližování politik by spolu s opatřeními posilujícími důvěryhodnost mohly výrazně přispět k navýšení soukromých investic a překonání globálního nedostatku investic, neboť by stimulovaly kapitálové toky ze států se silným kapitálem do rozvojových ekonomik, které potřebují investice.

Vladimíra Drbalová

Informační bulletin zaměstnavatelské skupiny EHSV