Ochrana obchodního tajemství

Členské státy musí do 9. června 2018 zavést minimální standard ochrany obchodního tajemství.

V dubnu, resp. květnu 2016 schválil Evropský parlament a Rada EU návrh Směrnice o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáváním, využitím a zpřístupněním. Cílem této Směrnice je zajistit jednotnou úroveň ochrany ve všech členských státech a mimo jiné podpořit inovace a investice v podnikatelské činnosti nejenom v rámci Evropy, ale i zvýšit konkurenceschopnost při podnikání mimo evropský trh. Obchodní tajemství či know-how využívají společnosti všech hospodářských odvětví nezávisle na své velikosti.

Za obchodní tajemství je považována informace, která splňuje kumulativně tyto požadavky:
  • je tajná,
  • tím, že je tajná, má komerční hodnotu (její prozrazení snižuje její ekonomickou významnost) a
  • její vlastník vyvíjí přiměřené úsilí k zachování její důvěrnosti.
Směrnice dále stanoví okolnosti, za nichž je získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství buď výslovně oprávněné (např. nezávislý objev nebo pozorování, zkoumání, demontáž nebo testování oprávněně drženého nebo veřejně dostupného předmětu/výrobku) nebo neoprávněné (např. krádež, nepovolené kopírování, porušení dohody o mlčenlivosti). 
 
Směrnice výslovně povoluje šíření obchodního tajemství mimo jiné při uplatňování svobody projevu a informací, v zájmu odhalení protiprávní činnosti nebo za účelem ochrany oprávněných zájmů. To znamená, že investigativní novinář nebo oznamovatel budou moci obchodní tajemství legálně porušit.
 

Směrnice se zabývá i zachováním důvěrnosti obchodního tajemství během soudního řízení i po jeho ukončení. Upravuje předběžná a zajišťovací opatření ve formě prozatímních soudních zákazů nebo předběžného zabavení výrobků porušujících právo, a rovněž tak opatření, které lze nařídit v rozhodnutí ve věci samé (zákaz použití nebo zveřejnění obchodního tajemství, zákaz vyrábět, nabízet, dovážet, skladovat, uvádět na trh nebo používat výrobky porušující právo). Jako nápravné opatření může soud uložit porušovateli zničit nebo odevzdat původnímu majiteli obchodního tajemství veškeré informace, které má k dispozici ohledně neoprávněně získaného, použitého nebo zveřejněného obchodního tajemství, a samozřejmě náhradu škody.

Směrnice požaduje, aby členské státy zavedly možnost soudního postihu v případě neoprávněně uplatněných nároků z titulu porušení obchodního tajemství, např. možnost přiznat náhradu škody. Úprava promlčecí lhůty je ponechána vnitrostátní legislativě, ale nesmí být delší než 6 let. Směrnice nově zavádí též možnost soudů stanovit jinak obtížně prokazatelnou výši náhrady škody ve výši obvyklého licenčního poplatku. 

Směrnice stanoví jen minimální standardy úpravy a mnoho ponechává na vnitrostátní úpravě. Česká republika má na implementaci směrnice 2 roky.


JUDr. Jitka Hlaváčková
sekce zaměstnavatelská
Tereza Hejlová
/
kategorie Právní infoservis
zpět