Stanovisko NS k zápisům obchodních korporací do OR
Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2016 k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku.
Nejvyšší soud na základě zjištění, že soudy nepostupují jednotně při rozhodování o návrzích na zápis obchodních korporací do obchodního rejstříku podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (ZVR), a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), zaujal následující stanovisko:
I. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vzniklé před 1. 1. 2014, která se nepodřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku, může připustit vznik různých druhů podílů.
Na ujednání zakladatelských smluv společností, které se nepodřídily ZOK, se v části o právech a povinnostech společníků dříve ve smlouvě upravených odkazem jen na zákon, hledí jako na platná smluvní ujednání v rozsahu, v jakém neodporují kogentním ustanovením ZOK. Tyto společnosti si mohou v zakladatelských smlouvách upravit vznik různých druhů podílů, vydání kmenových listů, povolit vlastnictví více podílů jednou osobou atd.
Dále soud potvrdil, že dvouletá lhůta pro podřízení se korporace vzniklé před 1. 1. 2014 režimu ZOK je pouze lhůtou pořádkovou a že korporace tak mohou učinit i později.
II. Nepřipouští-li společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vznik různých druhů podílů (§ 135 odst. 1, § 136 ZOK), údaj o druhu podílu se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) ZVR. Nevydala-li společnost s ručením omezeným kmenové listy, údaj o tom, že nebyl vydán kmenový list, se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) ZVR.
U společností, v nichž byly vydány jen základní podíly, nemá zápis druhu podílu do obchodního rejstříku žádný význam. Z absence tohoto údaje v rejstříku platí, že žádný jiný druh podílu vydán nebyl. Rovněž tak, není-li v obchodním rejstříku zapsán údaj o vydání kmenových listů, platí, že společnost žádné nevydala. Totéž platí i pro zápis druhu akcí. Jestliže však společnost kmenové listy vydá, musí být údaj o tom zapsán ve vztahu ke každému dotčenému podílu.
III. Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným o souhlasu s převodem podílu na osobu, která není společníkem (§ 208 odst. 1 ZOK), není usnesením, v jehož důsledku se mění společenská smlouva ve smyslu § 171 odst. 1 písm. b) ZOK; nejde tudíž ani o rozhodnutí, které se obligatorně osvědčuje veřejnou listinou podle § 172 odst. 2 ZOK.
Podle ZOK musí být určená rozhodnutí valné hromady a rozhodnutí o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem od obchodního rejstříku, osvědčeny vždy veřejnou listinou. Usnesení valné hromady o souhlasu s převodem podílu však nepatří mezi rozhodnutí, kterými dochází ke změně společenské smlouvy v osobách ani skutečností, která má účinky až zápisem do rejstříku, pouze dokládá, že společníci souhlasí s tím, aby ke změně došlo, a tento souhlas se do obchodního rejstříku nezapisuje. Notářský zápis tudíž není předepsán.
U jednočlenné společnosti není vyžadováno rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o souhlasu s převodem podílu, protože převádí-li jediný společník svůj podíl smlouvou, tak s jeho převodem souhlasí.
Výše uvedené obdobně platí i pro unesení valné hromady o souhlasu s převodem podílu na jiného společníka nebo se zastavením obchodního podílu.
IV. Je-li zřizováno zástavní právo k podílu ve společnosti s ručením omezeným, který není představován kmenovým listem, musí být podpisy smluvních stran na zástavní listině ověřeny.
ZOK požaduje pro účinnost smlouvy o převodu obchodního podílu vůči společnosti písemnou formu s ověřenými podpisy. Soud dovozuje, že jde o požadavek na písemnou formu s ověřenými podpisy jako takové. Má-li tento požadavek platit pro převod podílu, pak musí být tato forma dodržena i pro jeho zastavení.
V. Statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může být i předseda její jednočlenné správní rady, jakož i člen kolektivní správní rady.
Statutárním orgánem je statutární ředitel a může jím být podle zákona i předseda správní rady. Je-li správní rada jednočlenná, je jediný člen automaticky při splnění určitých podmínek jejím předsedou. Pokud zákon umožňuje, aby statutárním ředitelem byl předseda správní rady, který je současně jejím členem, pak statutárním ředitelem může být i člen správní rady, který není předsedou.
Ačkoliv je správní rada stěžejním orgánem monistické a.s., nemohou její členové z titulu své funkce společnost zastupovat.
Na ujednání zakladatelských smluv společností, které se nepodřídily ZOK, se v části o právech a povinnostech společníků dříve ve smlouvě upravených odkazem jen na zákon, hledí jako na platná smluvní ujednání v rozsahu, v jakém neodporují kogentním ustanovením ZOK. Tyto společnosti si mohou v zakladatelských smlouvách upravit vznik různých druhů podílů, vydání kmenových listů, povolit vlastnictví více podílů jednou osobou atd.
Dále soud potvrdil, že dvouletá lhůta pro podřízení se korporace vzniklé před 1. 1. 2014 režimu ZOK je pouze lhůtou pořádkovou a že korporace tak mohou učinit i později.
II. Nepřipouští-li společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vznik různých druhů podílů (§ 135 odst. 1, § 136 ZOK), údaj o druhu podílu se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) ZVR. Nevydala-li společnost s ručením omezeným kmenové listy, údaj o tom, že nebyl vydán kmenový list, se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) ZVR.
U společností, v nichž byly vydány jen základní podíly, nemá zápis druhu podílu do obchodního rejstříku žádný význam. Z absence tohoto údaje v rejstříku platí, že žádný jiný druh podílu vydán nebyl. Rovněž tak, není-li v obchodním rejstříku zapsán údaj o vydání kmenových listů, platí, že společnost žádné nevydala. Totéž platí i pro zápis druhu akcí. Jestliže však společnost kmenové listy vydá, musí být údaj o tom zapsán ve vztahu ke každému dotčenému podílu.
III. Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným o souhlasu s převodem podílu na osobu, která není společníkem (§ 208 odst. 1 ZOK), není usnesením, v jehož důsledku se mění společenská smlouva ve smyslu § 171 odst. 1 písm. b) ZOK; nejde tudíž ani o rozhodnutí, které se obligatorně osvědčuje veřejnou listinou podle § 172 odst. 2 ZOK.
Podle ZOK musí být určená rozhodnutí valné hromady a rozhodnutí o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem od obchodního rejstříku, osvědčeny vždy veřejnou listinou. Usnesení valné hromady o souhlasu s převodem podílu však nepatří mezi rozhodnutí, kterými dochází ke změně společenské smlouvy v osobách ani skutečností, která má účinky až zápisem do rejstříku, pouze dokládá, že společníci souhlasí s tím, aby ke změně došlo, a tento souhlas se do obchodního rejstříku nezapisuje. Notářský zápis tudíž není předepsán.
U jednočlenné společnosti není vyžadováno rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o souhlasu s převodem podílu, protože převádí-li jediný společník svůj podíl smlouvou, tak s jeho převodem souhlasí.
Výše uvedené obdobně platí i pro unesení valné hromady o souhlasu s převodem podílu na jiného společníka nebo se zastavením obchodního podílu.
IV. Je-li zřizováno zástavní právo k podílu ve společnosti s ručením omezeným, který není představován kmenovým listem, musí být podpisy smluvních stran na zástavní listině ověřeny.
ZOK požaduje pro účinnost smlouvy o převodu obchodního podílu vůči společnosti písemnou formu s ověřenými podpisy. Soud dovozuje, že jde o požadavek na písemnou formu s ověřenými podpisy jako takové. Má-li tento požadavek platit pro převod podílu, pak musí být tato forma dodržena i pro jeho zastavení.
V. Statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může být i předseda její jednočlenné správní rady, jakož i člen kolektivní správní rady.
Statutárním orgánem je statutární ředitel a může jím být podle zákona i předseda správní rady. Je-li správní rada jednočlenná, je jediný člen automaticky při splnění určitých podmínek jejím předsedou. Pokud zákon umožňuje, aby statutárním ředitelem byl předseda správní rady, který je současně jejím členem, pak statutárním ředitelem může být i člen správní rady, který není předsedou.
Ačkoliv je správní rada stěžejním orgánem monistické a.s., nemohou její členové z titulu své funkce společnost zastupovat.
- Tereza Hejlová
- /
-
kategorie Právní infoservis