Koronavirová krize prohloubila už tak složitou situaci v ocelářství

S Barborou Černou Dvořákovou, vedoucí komunikace LIBERTY Ostrava a.s., jsme si povídali o tom, jaké dopady měla koronavirová krize na ostravskou huť LIBERTY a celkově ocelářský průmysl.

Jaký byl nejvýznamnější dopad koronavirové krize na LIBERTY Ostrava?
Koronavirová krize a s ní související opatření ovlivnila naše podnikání zásadním způsobem, a ještě více prohloubila už tak složitou situaci v ocelářství. Výsledky roku 2019 poznamenala kombinace nepříznivých faktorů od nízkých cen hotových výrobků a vysoké ceny surovin až po velmi liberální obchodní politiku EU.

V důsledku koronaviru pak trh s ocelí ovládla nejistota, řada zákazníků omezila nebo zastavila výrobu. Poptávka v odvětvích spotřebovávajících ocel se propadla o 40 - 50 %. My jsme ale nemohli výrobu na pár týdnů „vypnout“; výroba oceli je proces, který nelze zastavit, protože zastavení výroby by mnohé technologie, jako jsou například koksárenské baterie, nevratně poškodilo. Pracovali jsme proto v omezeném režimu s minimální osádkou, což pro nás bylo novinkou, a aplikovali velkou škálu preventivních opatření, abychom zaměstnance, kteří museli být fyzicky v práci, chránili a umožnili jim pracovat v bezpečném prostředí.

Pozitivním dopadem pak byla solidarita a sounáležitost zaměstnanců. Velká část pracovníků, ale i jejich rodinných příslušníků velmi promptně zareagovala na naši výzvu k výrobě roušek, kterých byl zpočátku na trhu katastrofální nedostatek, čímž nám umožnila, abychom jimi mohli v prvních chvílích vybavit nejkritičtější pozice ve výrobě a expedici.

Museli jste v důsledku koronavirové krize zavřít zcela podnik či nějaké jeho provozy?

Na konci dubna jsme odstavili z provozu jednu ze dvou vysokých pecí. To nám umožnilo zareagovat na téměř poloviční propad poptávky a snížit skladové zásoby ocelových polotovarů, které jsme měli připraveny na start stavební sezóny. Pec jsme opět zprovoznili 21. srpna a doufáme ve zlepšení ekonomické situace ve druhé polovině roku a v roce následujícím.

Jaká konkrétní opatření jste zavedli? Využili jste nějaká z přijatých vládních opatření (např. home office, zkrácení pracovního týdne)?

Snažili jsme se co nejvíce omezit kontakt mezi lidmi, takže jsme počet pracovníků v prostorách huti snížili na nejnutnější minimum. V takovémto režimu jsme do té doby nepracovali. Zaměstnanci, u nichž to práce umožnovala, pracovali z domova. Odstávka vysoké pece měla dopad na přibližně 400 zaměstnanců, které jsme se snažili využít v jiných provozech, kde byl nedostatek pracovních sil. Zaměstnanci, pro které huť nenašla využití, byli část měsíce doma z důvodu překážek na straně zaměstnavatele se 70% mzdou. Tito pracovníci byli ale pravidelně střídáni, aby dopad opatření na jednotlivce a jejich rodiny byl co nejmenší.

Některými z řady preventivních opatření byla například zrušení návštěv a pozastavení služebních cest i školení, přerušení výdeje teplé stravy v kantýnách a poskytování pouze chlazených jídel, namátkové měření teploty, ozonizace prostor a distribuce desinfekce, kterou v době nedostatku vyráběly i naše laboratoře, omezení počtu pracovníků v šatnách a podnikových autobusech.

Byli jste nuceni v důsledku koronavirové krize propouštět zaměstnance?

Odstávku vysoké pece jsme zvládli bez propouštění.

V čem může být zkušenost z koronavirové krize pro vaši firmu cenná pro budoucí rozvoj?

Vyzkoušeli jsme si práci ve zcela novém režimu. Naučili jsme se velmi pružně reagovat na každodenní změny a vývoj situace. Nastavili jsme potřebné komunikační nástroje pro období, kdy není možno se setkávat osobně, a naučili se efektivně organizovat práci z domova.

Důležité je to, že nás koronavirus nezastavil a že jsme i „zpoza roušek“ usilovně pracovali na přípravě našeho investičního plánu, který huti zajistí dlouhodobou konkurenceschopnost a udržitelnost: modernizaci ocelárny, pro niž jsme nyní získali povolení od ministerstva životního prostředí a která je také zásadním krokem k dalšímu razantnímu snížení vlivu výroby oceli na životní prostředí, a modernizaci všech válcoven, která přinese zlepšení kvality výrobků a zvýšení podílu produktů s vysokou přidanou hodnotou.

Je vaše firma připravená nějakým způsobem zvládnout případnou druhou vlnu koronakrize?

Bude-li druhá vlna, věřím, že organizačně jsme na ni dobře připraveni. Nemáme však žádný vliv na odběratelská odvětví: pokud by druhá vlna měla znovu zastavit globální ekonomiku, byla by to pro už tak těžce zkoušený ocelářský průmysl velká rána.