Příští rok Tatra postaví první prototypy náklaďáků na baterie

„Budoucnost nákladních aut povede přes kombinaci elektrického pohonu a palivových článků, nebo spalovacího motoru, který pojede na čisté palivo, třeba vodík,“ říká Pavel Lazar, generální ředitel Tatra Trucks, kterou Svaz průmyslu na letošním Sněmu ocenil za Přínos průmyslu a regionu.

V roce 2013 prošla Tatra už poněkolikáté velkou restrukturalizací. Co se muselo změnit, aby se firma dostala do kondice, v jaké je dnes?
Tatra se dostala do českých rukou společností Czechoslovak Group a Promet Group, zkušených vlastníků, kteří jsou úspěšní v jiných oborech. Tato změna přinesla i nové zakázky, které v té době Tatře chyběly. Třeba prodeje do Indie po roce 2013 jsou zásluha Czechoslovak Group a jejího majitele pana Strnada.

Takže jediný problém Tatry před rokem 2013 byl, že neměla dostatečně kvalitní obchod?
Tak se to říct nedá. Ale obchodní pozornost na některá teritoria nebyla v té době optimální. Po roce 2013 se firma soustředila na nové kontrakty v Indii, pro české a slovenské hasiče a armády a pro Spojené arabské emiráty. V SAE Tatra také podepsala smlouvu na vytvoření závodu na montáž svých vozů. Letos se tam už vyrábí nákladní auta, kapacita tohoto závodu je tisíc vozidel ročně.

Auta se tam montují z českých komponent?
Tatra tam dodává podvozkové skupiny, to znamená nápravy, nosné roury a další části. Ty doplňují prvky, které je levnější vyrobit přímo v místě montáže.

Změnilo se nějak produktové portfolio od roku 2013?
Rozšířili jsme modifikace a provedení u Tatry Phoenix, která na trh přišla už v roce 2011. Dnes tvoří Phoenix polovinu ze všech vyrobených vozidel. Druhou polovinu tvoří model 815, který máme v modifikaci pro civilní zákazníky (TATRA TERRA) a pro armády a záchranné systémy (TATRA FORCE), a model 810, který prodáváme pod značkou Tatra Tactic.

Prodáváte více vojenských nebo civilních vozidel?
Tento poměr je každý rok přibližně stejný, kdy polovina vozidel jde pro civilní a polovina pro armádní zákazníky.

Daří se vám prodávat nákladní vozidla západoevropským armádám?
Budeme dodávat belgické armádě 876 logistických vozidel v několika provedeních. Některé budou mít původní kabinu od výrobce DAF, s nímž na zakázce spolupracujeme. Některé budou mít kabinu zodolněnou vůči pěchotním zbraním, kterou vyvinula naše sesterská společnost Tatra Defense Vehicles. Je to naše první zakázka pro armádu některého ze západoevropských členů NATO. Budeme také vyrábět 76 hasičských vozů pro německý Bundeswehr společně s firmou Rosenbauer.

Otevře vám to dveře do armád dalších států?
Věříme, že ano. Třeba cílíme na Rakousko. Tam už Tatra za první republiky podnikala pod značkou Tatra Steyr. Náš podvozek je to nejlepší z pohledu jízdních vlastností, co se na trhu nabízí, a to jak v terénu, tak na silnici.

Jak se připravujete na chystané regulace emisí CO2 u nákladních aut?
Hledáme cestu stejně jako všichni další výrobci nákladních vozidel. Zdá se nám, že povede přes kombinaci elektrického pohonu a palivových článků na vodík, nebo spalovacího motoru, který bude spalovat třeba vodík nebo jiné ekologické, zelené palivo.

Vyvíjíte si na to vlastní motor?
Tatra dlouhodobě vyrábí vlastní motor na naftu, který chceme modifikovat tak, aby dokázal spalovat ekologické, zelené palivo. Ověřujeme, jestli to bude cesta alespoň pro část našich vozidel. Druhá možnost je nákup už existujících pohonů na bázi palivových článků, které bychom integrovali do vozidla, včetně elektromotoru a řízení celé elektromechanické části. V Česku spolupracujeme s ÚJV Řež nebo VŠB-TUO.

Kdy budete mít první vozy s alternativními pohony?
Příští rok bychom měli stavět první prototypy. Na nich si ověříme všechny parametry. Spolu s globálními hráči budeme hledat tu nejlepší cestu, která ještě není vyšlapaná. Stav rozhodování, co nahradí fosilní paliva, je ve stejné situaci, jako když začala jezdit první osobní auta. Na přelomu 19. a 20. století vedle sebe také existovala parní auta, bateriové vozy, které stavěli i naši předci v Tatře, ale pak svět odběhl k benzinu a naftě.

Jak velký problém máte se sháněním kvalifikovaných zaměstnanců, zvlášť když v okolí Kopřivnice jsou další kvalitní zaměstnavatelé?
Asi stejné jako ostatní firmy. S řešením nám pomáhá prestiž naší značky. Pracuje u nás 1100 kmenových zaměstnanců a jen stovka agenturních. Chceme i potenciální zaměstnance z řad středoškoláků a vysokoškoláků zaujmout především tím, co tady děláme. Vyrábíme finální produkt – auto – tím jsme zajímaví.

Jak spolupracujete se školami?
Jeden z úspěšných projektů, kterým chceme zaujmout středoškoláky, je Tatra do škol. Studentům dodáme tzv. CKD sadu komponent, jinými slovy rozebrané auto. To pak studenti ve škole smontují pod dohledem svých mistrů. Když potřebují, pošleme jim i našeho servisního technika. Smontované auto pak přivezeme do Kopřivnice, kde ho zkontrolujeme a potvrdíme, že splňuje všechny nároky, jako by bylo postavené přímo u nás.

Kolik takových aut už jezdí?
Zhruba deset, nejčastěji jde o vozidla pro údržbu silnic. Projekt už přesahuje hranice České republiky. Je o něj zájem na Slovensku nebo v Rakousku.

Hlásí se pak k vám studenti, kteří si mohli Tatru smontovat, o práci?
Nemusí se hlásit přímo nám, ale třeba našim dealerům, kteří vozidla prodávají a servisují. Ti kluci a holky si díky našemu projektu odnášejí do života něco unikátního. Možnost postavit ve škole nákladní automobil, to není obvyklé. Určitě to přináší pozitivní emoce.

Odměňujete nějak studenty, kteří se na montáži Tatry podílejí?
Letos jsme z pětice nejúspěšnějších studentů, kteří se podíleli na stavbě nákladního automobilu, vybrali společně se závodní stájí Buggyra toho nejlepšího. Stane se členem týmu, který bude doprovázet závodní auta stáje Buggyra na nadcházející rallye Dakar. Bude to pro něj určitě nezapomenutelný zážitek.

(Jan Stuchlík)

Článek vyšel v časopise Spektrum 1Q/2022. Celé číslo čtěte zde.