Firmy by měly více spolupracovat už se základními školami
Nejen žáci začátkem školního roku čerpali nové informace a zkušenosti. Do regionálních průmyslových podniků v Ústeckém a Karlovarském kraji se vypravili výchovní a kariérní poradci.
S ohledem na měnící se požadavky trhu práce a vývojové trendy v průmyslu podporuje Svaz průmyslu a dopravy ČR aktivní spolupráci firem a škol a přípravu budoucích absolventů, kteří mají potenciál stát se kvalitními zaměstnanci. K tomu je ale třeba získávat přesné a relevantní informace a sdílet zkušenosti z praxe.
Navzdory zprávám z médií o fenoménu Průmyslu 4.0 je průmysl veřejností často vnímán jako práce ve špinavých továrnách, v hlučných a zapáchajících výrobních provozech. I tomu lze přisuzovat nižší zájem žáků a studentů o technické obory, ať již na středních nebo na vysokých školách. A jelikož jedním z úkolů výchovného a kariérního poradce na škole je pomoc žákům a studentům při volbě dalšího vzdělání s vidinou dobrého pracovního uplatnění, regionální zastoupení SP ČR pro ně v září zprostředkovalo exkurze do podniků v Ústeckém i Karlovarském kraji. Poradci se při nich seznámili s konkrétními požadavky zaměstnavatelů. Po návštěvě výrobních provozů už vědí, co se skrývá pod pojmy robotizace a automatizace.
Bez legislativních změn nemůže být spolupráce firem a škol nikdy kompletní
U říjnového kulatého stolu v Karlových Varech, který se věnoval podpoře vzdělávání s ohledem na zajištění souladu poptávky a nabídky na regionálním trhu práce, společně diskutovalo přes dvacet zástupců základních a středních škol, zaměstnavatelů i zástupců veřejné správy.
„Přestože řada firem již aktivně spolupracuje se školami, jedná se převážně o střední školy, odborná učiliště a vysoké školy. Nicméně, uvědomujeme si, že k motivaci ke studiu, manuální zručnosti, kreativitě a technickému myšlení je třeba vést již žáky na základních školách. Zde ale prozatím nacházíme propojení sporadicky. Žákům a jejich rodičům chybí potřebné informace o dění ve výrobní sféře či o trhu práce, což se negativně odráží v jejich představách o budoucím povolání. Snažíme se proto řadou aktivit podpořit informovanost také na této úrovni vzdělávání,“ řekla v úvodu Radka Šplíchalová, regionální manažerka SP ČR pro Ústecký a Karlovarský kraj.
Toto tvrzení podložil Miroslav Kopáček z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem výstupy Analýzy souladu potřeb trhu práce a vzdělávání na základních školách, kterou SP ČR nechal na jaře tohoto roku zpracovat. Ta odhalila slabší orientaci podniků směrem k primárnímu vzdělávání. Navázala-li firma kontakt se základní školou, bylo to zejména při pořádání exkurzí. V těch firmy vidí největší přínos, neboť žáci mají možnost nahlédnout do provozu a blíže se seznámit s profesemi a prostředím.
Jestliže školy i zaměstnavatelé považují za velmi důležité propojovat teoretické znalosti získávané během studia s odborným vzděláváním přímo ve firemní praxi, o to více volají po opoře v legislativě.
„Řada firem si je vědoma nezbytnosti spolupráce se školami při výuce odborných předmětů a překlopení teoretických znalostí do praktické roviny. Nicméně, je třeba si uvědomit, že bez podpory státu v podobě legislativních změn nelze dosáhnout ucelené koncepce duálního systému odborného vzdělávání,“ konstatovala regionální manažerka SP ČR pro Ústecký a Karlovarský kraj Radka Šplíchalová.
Financování škol, příjímací zkoušky na střední školy nebo z regionálního pohledu blízké sousedství s Německem jsou další mezníky, se kterými je třeba v rámci legislativního procesu pracovat.
Svaz průmyslu dlouhodobě usiluje o koncepční změnu ve financování škol. Už byla schválena novela školského zákona, která mimojiné mění financování regionálního školství. To již nebude postaveno pouze na principu „financování na žáka“. Rozpis rozpočtu bude nově provádět ministerstvo školství, nikoliv krajské úřady prostřednictvím krajských normativů. Při rozdělování peněz se díky tomu zohlední rozdílná velikostní a oborová struktura škol v krajích, finanční náročnost podpůrných opatření a rozdílná platová úroveň pedagogů v jednotlivých školách. Tyto změny ve způsobu financování by měly začít platit od 1. 1. 2019.
„Povinné přijímací zkoušky považujeme za jeden z úspěchů, který se Svazu podařil. Vnímáme zde ovšem určité mezery, například nejednotná kritéria a bodové hranice přijímacího řízení pro všechny střední školy,“ doplnila Šplíchalová.
Klíčovým problémem rozvoje kraje, nejen v oblasti ekonomické, ale také sociální jsou odchody absolventů za vyššími výdělky do Německa a jejich nezájem o další vzdělání, shodli se účastníci kulatého stolu. Situaci nezlepšuje ani současné nastavení sociální systému.
Jak přilákat žáky ke studiu technických oborů nebo podnikání?
Kulatý stůl poskytl návod na otázku: Jak probudit v žácích základních škol a studentech středních škol zájem o studium, informace o trhu práce, místní firmy či podnikavost? Například prostřednictvím soutěží jako je Soutěž a podnikej nebo Youtuber. A jelikož 92 % rodičů a 95 % žáků hledá informace o školách na internetu, diskutovalo se také nad tipy a triky na zlepšení komunikace skrze webové stránky a facebook nebo skrze propagaci dne otevřených dveří na internetu.