Neformální Rada pro konkurenceschopnost o průmyslové politice

Jednání probíhá ve dnech 31. 1. - 2. 2. 2018 v Sofii.

Část 1 - Jednání ministrů průmyslu

Pracovní program dne 1. února bude zahájen plenárním panelem k budoucnosti průmyslové politiky EU, a to v návaznosti na sdělení Komise „Obnovená strategie pro budoucnost průmyslové politiky EU“ z podzimu 2017. Program bude pokračovat paralelními pracovními skupinami, přičemž Česká republika byla zařazena do pracovní skupiny k hodnotovým řetězcům a kompetitivním výhodám evropské ekonomiky. Druhá pracovní skupina se bude zabývat digitalizací průmyslu. Po prezentaci výsledků diskuzí v pracovních skupinách v plenárním formátu se vedoucí delegací přesunou na pracovní oběd, během kterého budou diskutovat o energeticky náročných odvětvích.

BG PRES se ve svém předsednickém programu zavázalo, že bude pokračovat v úsilí formulovat společné dlouho- a krátkodobé cíle pro rozvoj evropského průmyslu. Společná průmyslová politika (CIP) by měla dosáhnout synergie mezi nástroji EU tak, že si dá za cíl zajistit udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost a přístup k financování a bude stimulovat inovace v evropských podnicích. Evropa má značný potenciál k rozvoji dovedností a kvalifikaci pracovní síly, které jsou pro větší konkurenceschopnost průmyslu nezbytné. Pro rozvoj CIP má zásadní význam pochopit stávající hodnotové řetězce a důležitou roli, kterou v nich hrají MSP. Odpovídající strategický rámec vytvoří podmínky pro rozvoj průmyslových podniků sdružením politik a finančních nástrojů zaměřených na inovace pro tvorbu pracovních míst, zvyšování kvalifikace a pružnější politiky EU v souladu s globálními výzvami. BG PRES chce navázat na práci EE PRES, aby se pohnulo se sdělením Komise. CIP by měla pokrývat všechny aspekty průmyslu EU. Středně- a dlouhodobé cíle musí být v souladu s hlavními faktory ovlivňujícími průmyslový rozvoj – globálními výzvami a příležitostmi, jež nabízejí vnitřní trh a digitální technologie.

Část 2 – Věda, Výzkum, inovace

V této části programu proběhnou dvě panelové diskuse na téma budoucnost výzkumu a inovací v Evropě: 1) Zvýšení inovací a 2) Investice do lidského kapitálu.

Politika výzkumu a inovací čelí v současné době řadě výzvám souvisejícím s dynamickými změnami tradičních způsobů tvorby přidané hodnoty, demografickým vývojem, změnou klimatu a společenskými výzvami poslední doby. Evropská politika se ve vztahu k výzkumu a inovacím soustředí na níže uvedené oblasti: Aplikovaný výzkum a stimulace podniků (zejm. malých a středních), otevřená a excelentní věda a otevřené inovace a zapojení různých aktérů do výzkumných a inovačních aktivit a posílení výzkumu a inovací zaměřených na zvýšení energetické účinnosti, nízko-uhlíkové technologie a digitální technologie.

Záměrem bulharského předsednictví je také využít debatu ministrů odpovědných za výzkum a poskytnout příležitost vyjádřit názory, jakým způsobem lze posílit systematickou podporu rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji za přispění členských států, jakož i budoucího rámcového programu EU. Výzkumní pracovníci jsou jedním z klíčových faktorů nejen pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru a posílení konkurenceschopnosti EU v globálním světě, ale jejich činnost má značný dopad i na zvyšování kvality života občanů.

Vladimíra Drbalová