Anketa SP ČR: Co chtějí dokázat kandidáti ODS na europoslance

Výsledek voleb do Evropského parlamentu bude důležitý také pro byznys. Europoslanci schvalují spoustu předpisů, kterými se pak firmy musejí řídit. Svaz průmyslu proto položil kandidátům na europoslance čtyři otázky, aby zjistil, jaké mají plány v nadcházejícím funkčním období Evropského parlamentu.

Otázky:

1. Jak hodnotíte činnost současného Evropského parlamentu (2014-2019) a co byste v případě svého zvolení chtěl/a změnit?

2. Do jakých parlamentních výborů byste se chtěl/a zapojit, z jakého důvodu a čeho byste v nich chtěl/a dosáhnout?

3. Jak úzce byste pro účely výkonu pětiletého mandátu konzultoval/a zástupce českého, potažmo evropského, byznysu a jakou formu komunikace a spolupráce byste preferoval/a?

4. Jak byste chtěl/a svou činností v Evropském parlamentu a naplňováním priorit strany, za kterou kandidujete, přispět ke zvyšování kvality života českých občanů a podnikatelského prostředí?

Jan Zahradil

Ing. Jan Zahradil je poslancem Evropského parlamentu za Občanskou demokratickou stranu. V Evropském parlamentu je členem skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR), místopředsedou Výboru pro mezinárodní obchod a také prezidentem celoevropské Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE). Jan Zahradil se narodil 20. března 1963 v Praze, vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze se specializací na vodní a přírodní technologie a po ukončení studia se zabýval výzkumnou prací ve vodohospodářství. V roce 1992 byl zvolen poslancem Sněmovny lidu československého Federálního shromáždění za ODS. Vzhledem ke své specializaci zastupoval v roce 2002 Českou republiku v Konventu o budoucnosti Evropské unie.  Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 byl jako lídr kandidátky ODS úspěšné znovuzvolen. Jako spoluzakladatel frakce ECR se stal místopředsedou této nově utvořené eurorealistické skupiny.

1. Dosavadní lidovecko-socialistická většina, podpořená ještě liberály, bohužel v Evropském parlamentu stále zůstávala v zajetí zastaralých dogmat o unii ve stylu „one-size-fits-all“ a stále více centralizace moci do Bruselu. Cítit byl bohužel i sílící vliv některých módních trendů, hlavně v oblasti boje s klimatickou změnou. Evropští zákonodárci bohužel úplně ignorují stav vědeckého poznání, technologické limity a argumenty průmyslu. To opravdu nefunguje. Dobrá zpráva je, že dlouholetá nadvláda lidovců a socialistů se chýlí ke konci a bude muset vzniknout nová většina, které se, jak doufám, budeme aktivně účastnit a uděláme vše pro to, abychom unii vrátili smysl pro zdravý rozum.

2. Pokud budu znovu zvolen, budu rozhodně chtít pokračovat ve Výboru pro mezinárodní obchod, kde jsem působil jako místopředseda. Těsně před schválením je dohoda o volném obchodu s Vietnamem, kterou mám na starosti, a přál bych si, abychom v liberalizaci volného obchodu i nadále pokračovali.

3. Zástupcům českého i evropského byznysu jsem vždy pečlivě naslouchal. Politici tu nejsou od toho, aby vytvářeli pracovní místa, to dělá průmysl a podnikání. Naším úkolem je jim pro to vytvořit dobré podmínky a nepodrážet jim nohy. Čím častěji budou argumenty byznysu v Bruselu slyšet, v jakékoli formě, tím lépe pro unii.

4. Věřím, že právě představa ODS a naší frakce EKR je tím nejlepším receptem na funkční Evropskou unii. Chceme, aby unie respektovala zájmy členských států. Aby regulovala jen tam, kde to bude výhodné a smysluplné. Aby komise o pročištění zbytečné a zastaralé legislativy konečně přestala mluvit a začala jednat.

Evžen Tošenovský

Narozen v roce 1956 v Ostravě. Vystudoval systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě. Po absolutoriu pracoval jako matematik v akciové společnosti Vítkovice a PIKE Electronic. V roce 1993 se stal primátorem města Ostravy, ve funkci zůstal až do roku 2000, kdy byl zvolen hejtmanem Moravskoslezského kraje. V této pozici setrval dvě funkční období, zároveň řídil radu Asociace krajů České republiky. V roce 2009 získal a následně v roce 2014 obhájil post europoslance. Po celou dobu svého působení v Evropském parlamentu je členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, nyní také místopředsedou STOA – panelu pro posuzování vědeckých a výzkumných možností. Jako zpravodaj stál u největšího projektu EU – zprovoznění navigačního systému Galileo a napomohl tak umístění agentury GSA do Prahy. V aktuálním období pracoval na téměř 50 legislativních a nelegislativních zprávách. Je ženatý, má dvě děti.

1. Z pohledu člena Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku bych řekl, že se Evropský parlament příliš soustředil na řešení klimatických otázek a upozadil ekonomické dopady, které z přijatých cílů mohou plynout. Na ekologii se musí myslet, to bezesporu, ale pokud si zničíme průmysl, nebudeme mít dostatek prostředků ani na rozumné řešení ochrany životního prostředí.
Dělal bych vše pro to, aby Evropský parlament (EP) příliš neposiloval své pravomoci, protože Evropská unie je pro mne hlavně o dobré spolupráci na úrovni členských států. EP má pomáhat této dobré spolupráci a přinášet zkušenosti z jednotlivých zemí, a ne nadmíru zasahovat do kompetencí národních států, což se děje.

2. Chtěl bych dál pokračovat ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a ve speciálním panelu pro posuzování vědeckých a výzkumných možností (STOA). Rád bych prosadil větší podíl českých výzkumných organizací a univerzit na čerpání z největšího evropského fondu Horizon Europe, jde o dosud největší sumu peněz určených pro vědu a výzkum. Vzhledem k ambiciózním cílům, které EP přijal, bych pokračoval ve výrazné podpoře pomáhat tzv. postuhelným regionům, kterých je v rámci EU 41, v ČR se jedná o Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj.

3. V průběhu celého svého mandátu jsem byl v úzkém kontaktu s představiteli Hospodářské komory ČR a to i na úrovni krajských organizací. Pravidelně se scházím s představiteli Svazu průmyslu a dopravy, a pokud bylo třeba, vždy jsem požádal o odborné stanovisko ke konkrétní legislativě. Stejně tak jsem komunikoval s dalšími svazy jako jsou ČESMAD Bohemia, ACEA a dalšími. V této spolupráci bych chtěl i nadále pokračovat.

4. V širším kontextu bych se určitě dál snažil maximálně bránit svobodu rozhodování lidí o vlastním životě. Omezit snahy některých politiků vstupovat lidem do života zbytečnými omezeními – nařízeními, která jsou často skryta za vznešenými hesly ochrany všeho možného. Myslím, že je velmi nešťastné, že se domácí politici schovávají za hesly „to nám vnutil Brusel“. Současný model EU sice není dokonalý, ale je i naší věcí, jak jej budeme dotvářet. Jsem přesvědčen, že máme být součástí EU.

Veronika Vrecionová

Ve veřejné sféře se s přestávkami pohybuji už od revoluce, kdy jsem nastoupila do oddělení zahraničního protokolu u prezidenta Václava Havla. Byla jsem také dvě volební období starostkou středočeské obce Přezletice, kde již mnoho let žiji se svým manželem a dvěma dospělými dětmi. Dále jsem byla senátorkou za obvod Mělnicko a Prahu-východ. Nyní jsem poslankyní PČR a místopředsedkyní Zemědělského výboru. Vystudovala jsem Vysokou školu ekonomickou v Praze, mluvím anglicky.

1. Měli bychom se snažit o to, aby tu EU byla pro členské státy a jejich občany, ne naopak. Členské státy proto musejí mít konečné slovo v tom, jakým směrem se EU bude dále ubírat. Stejně tak i unijní instituce jsou tu pro to, aby sloužily členským zemím a usnadňovaly vzájemně výhodnou spolupráci mezi členskými státy a přiměřeně přispívaly k posilování ekonomického a společenského významu EU a řešení společných problémů. To se bohužel v poslední době nedělo. Je třeba posílit vliv členských států na každodenní evropskou politiku a v tomto smyslu změnit pohled na to, o čem si jednotlivé státy mají rozhodovat samy a o čem má být rozhodováno za všechny členské země z pozice orgánů EU.

2. Už řadu let se zabývám zemědělstvím a rozvojem venkova, protože tyto dvě oblasti k sobě neodmyslitelně patří. V dnešní době již zemědělství není hlavní a jedinou činností, kterou se lidé na venkově zabývají, je však činností, které výrazným způsobem ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme. Rozhoduje o tom, jestli bude naše pole neustále žluté, jestli bude naše krajina schopná dostatečně zadržovat vodu a předcházet tak vysychání, nebo má zásadní vliv na to, jaké potraviny budeme jíst.

3. Jelikož jsem byla 6 let senátorkou a nyní jsem poslankyní, tak už vím, jak si potřebné informace získat, s kým konzultovat a spolupracovat. Na tom bych určitě nic neměnila.

4. Český venkov nesmí být místem, ze kterého budou těžit velké firmy a naopak lidem, kteří na venkově opravdu žijí, se bude žít hůře. Chceme proto omezit zemědělské dotace pro velké podniky a zvýhodnit jimi malé farmy. Kvalitní české potraviny pak budou více dostupné a nebudeme muset dovážet druhořadé zahraniční potraviny. Chceme také více využívat evropské peníze na zlepšování dopravní infrastruktury na venkově, ale také výstavbu a opravu škol, zdravotnických zařízení nebo posílit veřejnou dopravu.

Ondřej Krutílek

Ondřej Krutílek se narodil 30. 4. 1981 v Novém Jičíně. Vystudoval politologii, mezinárodní vztahy a evropská studia na Masarykově univerzitě. V letech 2004-2014 byl asistentem Hynka Fajmona (ODS) v Evropském parlamentu. V současnosti působí jako analytik legislativy EU v think-tanku Pravý břeh - Institut Petra Fialy. Je také jednatelem firmy B&P Research, která se zaměřuje na dotační a legislativní poradenství pro české obce, města, podnikatele a zemědělce. Odborně se zaměřuje na otázky společného trhu EU, politiku životního prostředí a zemědělství.

1. Na to, že nemá legislativní iniciativu, byl Evropský parlament i v tomto období přehnaně aktivistický. S odkazem na to, že jde o jedinou přímo volenou instituci EU, často podporoval přísnější požadavky, než navrhovala Evropské komise. A i jeho přičiněním se velká část normotvorby přesunula do tzv. komitologických výborů, které přijímají rozhodnutí bez efektivní demokratické kontroly.
V případě svého zvolení hodlám podpořit všechny aktivity, které povedou ke snížení objemu přijímaných norem, zvláště pak těch, které vznikají prostřednictvím komitologie. Nejen byznys potřebuje předvídatelné právní prostředí.

2. Věnuji se otázkám vnitřního trhu, zemědělství a životního prostředí, takže v úvahu přicházejí především výbory IMCO, ENVI a AGRI, ale i REGI nebo TRAN, jejichž agenda s uvedenými politikami úzce souvisí.
Ve výborech bych se rád zasadil o to, aby unijní pravidla v maximální možné míře vyhovovala českých občanům, obcím a firmám, rozšiřovala jim paletu možností v rámci EU a současně nezvyšovala byrokratickou zátěž. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je předkládat rozumné pozměňovací návrhy.

3. Se zástupci českého byznysu, zvláště malých a středních firem, hodlám komunikovat co nejúžeji, aby byli co nejlépe informováni o dění v EU a byli s to na ně včas a efektivně reagovat. Dělám to ostatně už teď jako analytik legislativy EU.
Ocením, pokud budu zván na (odborná) diskusní fóra, budu mít k dispozici relevantní data, s nimiž budu moci dále pracovat ap.

4. Tvrdím, že EU toho musí dělat méně, ale lépe. V praxi to znamená, že tam, kde je EU prokazatelně schopna přinést českých občanům, obcím a firmám přidanou hodnotu, podpořit unijní řešení. To se týká především odbourávání překážek v rámci jednotného trhu. Ve všech ostatních případech se hodlám soustředit především na to, aby EU svou normotvorbou nezvyšovala byrokratickou zátěž.