Anketa SP ČR: Co chtějí dokázat kandidáti Pirátů na europoslance

Výsledek voleb do Evropského parlamentu bude důležitý také pro byznys. Europoslanci schvalují spoustu předpisů, kterými se pak firmy musejí řídit. Svaz průmyslu proto položil kandidátům na europoslance čtyři otázky, aby zjistil, jaké mají plány v nadcházejícím funkčním období Evropského parlamentu.

Otázky:

1. Jak hodnotíte činnost současného Evropského parlamentu (2014-2019) a co byste v případě svého zvolení chtěl/a změnit?

2. Do jakých parlamentních výborů byste se chtěl/a zapojit, z jakého důvodu a čeho byste v nich chtěl/a dosáhnout?

3. Jak úzce byste pro účely výkonu pětiletého mandátu konzultoval/a zástupce českého, potažmo evropského, byznysu a jakou formu komunikace a spolupráce byste preferoval/a?

4. Jak byste chtěl/a svou činností v Evropském parlamentu a naplňováním priorit strany, za kterou kandidujete, přispět ke zvyšování kvality života českých občanů a podnikatelského prostředí?

Marcel Kolaja

Jsem členem Pirátské strany od roku 2010 a v minulosti jsem působil jako její místopředseda. V současnosti pracuji jako technický produktový manažer v softwarové firmě a specializuji se na svobodný software (Open Source). Podílel jsem se na založení spolku Otevřená města, který podporuje radnice v transparentním hospodaření a vstřícnosti k občanům, například vývojem rozklikávacího rozpočtu a jeho bezplatným poskytováním obcím.

1. Evropa utržila velkou ránu nesoucí negativní důsledky ve všech oblastech, včetně byznysu: Brexit. Pro mě je to důkazem, že je třeba, aby europoslanci lépe komunikovali občanům, co se v Unii děje a jaká pozitiva z toho plynou. Jinak budeme čelit rostoucí vlně populismu a nacionalismu a řešit existenční problémy Unie jako takové. Velmi negativně vnímám promarněnou příležitost o reformu copyrightu, která je nezbytná pro fungující jednotný digitální trh.

2. Budu usilovat o výbory IMCO a LIBE. Chci skutečný jednotný digitální trh a dohlédnout na práva spotřebitelů a občanů v dnešní digitální době stejně tak jako na podmínky na trhu takové, aby nebyly zvýhodňovány nadnárodní korporace nad malými a středními podnikateli.

3. Konzultace s byznysem je klíčová pro vytváření podmínek na trhu takových, aby se podnikatelům a firmám dařilo a ekonomika rostla. Pochopitelně to však není jediný vstup. Jsem otevřen libovolné formě komunikace co nejvíce efektivní pro všechny strany v dané záležitosti pod podmínkou, že lobbing
bude transparentní. Občané i firmy mají právo vědět, kdo za co lobbuje a na základě čeho se zákonodárce rozhoduje.

4. Evropa potřebuje více podpory pro inovace. Chtěl bych, abychom od jednorázových finančních injekcí v podobě dotací přešli spíše k investičním nástrojům s dlouhodobějším efektem a nižší kriminalitou jako jsou výhodné půjčky. Obřím agrokoncernům bych chtěl zemědělské dotace zastropovat a podpořit spíše menší zemědělce.

Markéta Gregorová

Narodila jsem se v Mostě a již sedm let žiji v Brně, kde jsme vystudovala Mezinárodní vztahy a Evropská studia. Jsem kandidátkou č. 2 Pirátů do eurovoleb. Ve straně také vedu zahraniční odbor, jsem brněnskou zastupitelkou a předsedkyní Evropské pirátské strany. Pracovala jsem jako marketingová i PR specialistka či testerka webových aplikací. Zpívám v kapele Definitivní Ententýk.

1. Všeobecně se dá určitě pochválit, že se soustředí na budoucnost a v tomto období bylo schváleno mnoho věcí, zasahujících do oblastí životního prostředí a klimatické změny, studia a pohybu mladých lidí v EU i ohledně nových technologií. Jsem ráda, že Evropský parlament se vyjadřuje k aktuálním otázkám a nedává před nimi hlavu do písku. Na druhou stranu se několikrát k důležitým výzvám postavil zpátečnicky, jako to bylo u směrnice o copyrightu či kupříkladu zbraňové směrnice, kdy u důležitých problémů, které si rozhodně vyžadovaly řešení (zastaralé autorské právo či terorismus), vylévali europoslanci s vaničkou i dítě a situaci spíše zhoršili. Právě těmto chybám bych se chtěla věnovat a prosadit jejich změnu. Zároveň je podle mě zásadní propojit takzvané úrovně vládnutí tak, aby byla transpozice přijaté legislativy v České republice plynulá a bezproblémová bez ohledu na to, oč jde, a nedocházelo k chaosu, jaký nastal například u GDPR.

2. Mým primárním výborem, o který mám zájem, je INTA (mezinárodní obchod), sekundárně (pokud v INTA nebude volná pozice, případně pro statut tzv. náhradníka) výbor AFET (zahraniční věci) a jeho podvýbory (obrana a lidská práva). Je to proto, že mě nejvíce zajímají autonomní zbraňové systémy, u nichž je daná legislativa právě teď na stole a bude horkým tématem budoucnosti, a export zbraní do krizových oblastí. Může se to zdát jako téma vzdálené, ale opak je pravdou - pokud nebude legislativa v této oblasti kvalitní, při aktuální rychlosti vývoje v dané oblasti již brzy můžeme pocítit jeho dopad. Zároveň dopad exportu do krizových oblastí a celkově sledování pohybu zbraní (jelikož export je samozřejmě nepřímý) pociťujeme už teď - pokud jsou naše zbraně používány k potlačování lidských práv a tito lidé pak z dané oblasti prchají, měli bychom od toho dávat ruce pryč? A objeví-li se po ukončeném konfliktu nějaká zbraň opět v Evropě v rukou teroristy, šlo se tomu potenciálně vyvarovat? Podle mě ano. Zároveň ale nejsem odpůrce zbraní. Například naše vnitrostranické zákony týkající se zbraní považuji za jedny z nejlepších v Evropě a velice mě zklamala nedávná zbraňová směrnice. A právě proto bychom se měli do diskuze připojit: domnívám se, že zapojením (nejen) našich expertů můžeme podobně kvalitní legislativu, jakou máme v České republice, připravit i pro nadcházející výzvy.

3. Považuji konzultace se zainteresovanými stranami za základ práce poslanců i zastupitelů, jelikož zastupování zájmů občanů a voličů je jejich hlavní náplň práce, a tu bez komunikace o jejich potřebách nelze vykonávat kvalitně. Lobbying firem v Evropském parlamentu je upravován danou legislativou a všichni členové pirátského europoslaneckého klubu budou nad rámec těchto úprav také transparentně zveřejňovat, s kým se v rámci výkonu funkce setkali, stejně jako to dělají naši poslanečtí kolegové. Jsme si vědomi toho, že to je stále ještě pro mnoho byznysů nestandardní forma, podle nás ale z transparence jednání ve výsledku benefitují obě strany, jelikož ví, co od sebe očekávat.

4. V oblasti podnikatelského prostředí je pro nás klíčový boj proti daňovým únikům v EU i mimo ní. Firmám, které se placení daní systematicky vyhýbají, chceme znemožnit přístup k finančním nástrojům EU (půjčky, investice, dotace) a zajistíme jasná pravidla pro nadnárodní korporace, podle nichž se určí daňové základy v jednotlivých členských zemích dle reálného zisku v dané zemi. Podporujeme také návrhy ve směrnici CCTB (harmonizace výpočtu základu korporátní daně) a CCCTB (konsolidace korporátní daně na společném trhu). Samotné určení výše firemní daně samozřejmě zůstane nadále v rukou národních vlád a daňová soutěž zůstane zachována. Jde nám pouze o spravedlivé danění korporací v místě zisku, což chrání lokální byznys.

Mikuláš Peksa

Mikuláš Peksa (* 18. června 1986) je pirátský poslanec v PSP ČR za Ústecký kraj. Je rovněž garantem zahraničního týmu Pirátů. Vystudoval Gymnázium Christiana Dopplera a Biofyziku na Matematicko-Fyzikální fakultě UK. V průběhu studia se specializoval na využití jaderné magnetické rezonance pro výzkum dynamiky tekutin v porézních materiálech. Angažuje se v mezinárodních aktivitách Pirátů a tvorbě mezinárodně-politického programu. K Pirátům se přidal v roce 2013, lákala ho vize jiné evropské politiky. Postupně se stal v Pirátské straně vedoucím zahraničního odboru, působil také jako místopředseda Evropské pirátské strany, byl garantem programového bodu Mezinárodní vztahy. Mezi jeho zájmy patří kromě přírodních věd a IT také historie, filozofie, mezinárodní politika, LARPy a RPG.

1. 10 let po finanční krizi bych čekal fungující reformovanou eurozónu, společný trh a nastartovanou ekonomiku, jak říkají Němci, Mittelstand. Vidím Brexit a špatně zvládnutou migrační krizi. Společný digitální trh je prázdná fráze, za kterou se skrývá geoblocking a šikana podnikatelů novými povinnostmi vylobbovanými v zájmu několika korporací. Nechci slibovat, že vyřeším všechny problémy světa, ale směr, kterým jít, je jasný.

2. Bude velice záležet na vyjednávání, ale v ideálním případě bych chtěl reprezentovat liberální frakci ve výboru ITRE (průmysl a věda). Obecné cíle jsou jasné: rozvoj evropského průmyslu a vědy, spravedlivé zdanění nadnárodních korporací, inovativní flexibilita místo patentové šikany a rozkrádání rozpočtů na dotace. V konkrétní rovině bych se chtěl zaměřit na oblasti ICT a umělé inteligence, tam jako člověk se vzděláním v přírodních vědách a zkušenostmi z IT mohu přispět nejvíc.

3. Považuji za důležitou transparenci, u rozhodování politika by mělo být jasné kdo a jak ho ovlivnil. Zároveň ale jasně říkám, že jsem na straně malých a středních podniků a inovátorů obecně. Pokud jde o formu, jsem otevřen schůzkám, seminářům i kulatým stolům. Cílem je společně vytvořit legislativu, která umožní rychlé zavádění inovací a nebude podnikatele zbytečně dusit.

4. Česko musí přestat z evropských peněz sponzorovat zemědělské megapodniky, naopak se musíme co nejrychleji přesunout k ekonomice založené na znalostech a inovacích. Potřebujeme investiční nástroje pro podporu začínajících podnikatelů, kvalitní infrastrukturu a dobrý přístup ke strojově čitelným datům a informacím z veřejných zdrojů.