Počet udělených patentů v ČR se propadl na desetileté dno

Firmy mají od června jednodušší systém jednotné patentové ochrany. Platí v 17 zemích EU, píše se v aktuálním vydání časopisu Spektrum.

Počet udělených nebo validovaných patentů na území Česka už tři roky setrvale klesá. Loni Úřad průmyslového vlastnictví ČR udělil či validoval 5 076 patentů, což je přibližně o tři tisíce méně než v dosud rekordním roce 2019, jak uvádí data Českého statistického úřadu. Přes 92 procent patentů náleží zahraničním přihlašovatelům prostřednictvím Evropských patentů validovaných pro ČR. 

České subjekty obdržely 355 patentů. Nejvíce z nich, přesně 166, získaly firmy, ze kterých bylo 81 procent domácích. Veřejným vysokým školám bylo uděleno téměř sto patentů a Akademii věd ČR 26 patentů. U veřejných institucí jsou důležitým ukazatelem příjmy z licenčních poplatků, tedy jak své vynálezy umí zpeněžit. V roce 2021 získal akademický sektor za licence k patentům 2,8 miliardy korun, přičemž většina z těchto příjmů náleží Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. 

Důvody nízkého počtu patentů

Celkově Česko dlouhodobě patří mezi málo patentující země, jejíž příjmy z licencí jsou nízké. A to i přesto, že jsou sazby poplatků za udržování patentů v Česku jedny z nejnižších v Evropě. Pokles udělených patentů je dán několika faktory. 

V poslední době přihlašovatelé v Evropě čekají na udělení evropských patentů s jednotným účinkem, jejichž zavedení nabralo několikaleté zpoždění. České pobočky zahraničních firem také mají tendenci přihlašovat patenty přes své mateřské společnosti, což je kvůli jednotné správě pochopitelné. V akademické obci se zase projevuje vliv změny hodnocení výzkumných organizací, již není tlak na počet výsledků, včetně patentů. 

Nový systém ochrany

Systém jednotné patentové ochrany a činnost Jednotného patentového soudu začaly platit teprve od letošního 1. června. Tyto patenty mají stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech. Lze je jednotně omezit, převést nebo zrušit. Zjednoduší se udržování patentů v platnosti, protože jejich majitelé budou platit jednotný roční udržovací poplatek Evropskému patentovému úřadu. Nový soudní systém také u těchto patentů zjednoduší vedení sporů. V případě porušení patentu bude moci jeho majitel vést soudní spor u jediného soudu.

Česko i na doporučení Svazu průmyslu Dohodu o Jednotném patentovém soudu zatím neratifikovalo. Čeští uživatelé i tak budou moci získat jednotný patent, který sice nebude platit na území ČR, ale ochrání jejich duševní vlastnictví v 17 dalších zemích EU, jako je Německo či Rakousko.

Svaz průmyslu se také angažuje v debatách o patentové harmonizaci mezi EU, USA a Japonskem (Substantive Patent Law Harmonisation). Zde zastává postoj, aby harmonizace vedla k dostatečné právní jistotě a zamezilo se nákladným soudním sporům. To sice obnáší přijetí prvků využívaných mimo Evropu, ale zároveň by měl díky spolupráci vzniknout soubor pravidel, které ochrání přihlašovatele i třetí strany.

(Jan Proksch, manažer pro výzkum, vývoj a inovace)

Článek vyšel v časopisu Spektrum 02/2023. Celé číslo si můžete přečíst ZDE.