Znalost matematiky je důležitá nejen pro studium technických oborů

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, tedy Cermat, kvůli zamezení chyb v maturitních testech a přijímacích zkouškách posílí expertní tým, který posuzuje jejich vhodnost a správnost. V červenci o tom informovalo ministerstvo školství. Po chybách, které se objevily v letošních maturitních testech z češtiny a přijímacích zkouškách, ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO rozhodl o odvolání ředitele Cermatu Jiřího Zíky. A avizoval, že se chce v průběhu podzimu bavit s asociacemi a odbornými partnery o podobě státní maturity. Pohled Svazu průmyslu a dopravy ČR přinášíme v rozhovoru s viceprezidentkou SP ČR Milenou Jabůrkovou.

Potřebuje podle vás Česká republika státem garantovanou středoškolskou zkoušku?

Ano, státní garance této zkoušky by měla být zachována. Maturita je dnes nutným kvalifikačním požadavkem nejen ke studiu na vysoké škole a k výkonu řady odborných povolání, ale také pro zaměstnání ve státní správě, policii či armádě. K maturitám jde v dnešní době téměř 75 % populačního ročníku. Z těchto důvodů je státní garance zkoušky nezbytná.

Nicméně, je nezbytné se také zabývat, co je obsahem této zkoušky i jakým způsobem je organizována. U nás jsou školy „maturitním provozem“ paralyzovány od poloviny dubna až do začátku června. Zadání rozvážejí auta téměř pod policejní ochranou a vyplněné testy se skenují na školách a posílají zpět do Cermatu, toto vše nás stojí každoročně kolem 200 milionů Kč. V sousedním Slovensku, kde jedou v on-line režimu, jim k tomu v přepočtu stačí zhruba 10 milionů Kč a bez doprovodné administrativní zátěže.

Jak je to se státními maturitami jinde v Evropě?

Většina zemí takovouto státem organizovanou zkoušku (nebo její část) má. I když jen u nás, v Polsku, na Slovensku a v Itálii je tato část shodná pro všechny typy středních škol. V Rakousku a na Slovensku mají navíc zavedenou i povinnou zkoušku z matematiky.

Právě povinná maturita z matematiky je hodně diskutovaným tématem a Svaz průmyslu tuto variantu podporuje. Proč?

Abychom udrželi krok s trendy v technologickém vývoji a odpověděli se požadavky pracovního trhu, potřebujeme co nejvíce kvalitně vzdělaných absolventů. Toto je důležitá podmínka našeho hospodářského růstu a budoucí prosperity. Nedostatky pociťujeme zejména v přírodovědných a technických oborech.

V dnešní době je třeba, aby školy propojovaly exaktní předměty s předměty humanitními, a tedy dávaly absolventům nejen hlubokou odbornost, ale také porozumění kontextu, schopnost kritického myšlení či práce v týmu. Znalost matematiky je v této souvislosti důležitá nejen pro studium technických oborů, ale i proto, že rozvíjí logické a invenční myšlení.

U maturity z matematiky uspělo letos méně studentů než loni. Propadlo přes 22 procent maturantů. Není problém spíše v tom, jak se matematika učí? Co na tom povinná maturita z matematiky zlepší?

Pokud jde o výsledky maturantů – tak jde spíše o celkové zhoršování výsledků. Tak například úspěšnost žáků v letošním testu z němčiny byla ještě tragičtější než v matematice. Skoro 37 % maturantů z němčiny neprošlo.

A u základního předmětu, jako je český jazyk vzrostla neúspěšnost v testech od roku 2011 ze 3 % na současných více než 10 %.

A pokud se bavíme o tom, zda povinná zkouška může něco zlepšit, tak například sousední Polsko zavedlo povinnou maturitu z matematiky již v roce 2010. Od té doby nás přeskočilo v matematických dovednostech měřených v testech PISA a jde dále nahoru.

Vzhledem ke klesajícímu trendu úspěšnosti v maturitních oborech a k zavedení povinné maturity z matematiky by se měl diskutovat obsah i minimální standardy maturitní zkoušky. Měli bychom modernizovat nejen způsob jejího skládání ale i vzdělávací systém, aby učivo žáky neodrazovalo, ale bavilo. To vše by mělo být doprovázeno intenzivní podporou učitelů a funkční digitalizací celého systému. Za Svaz jsme připraveni se na této práci podílet.

Děkujeme za rozhovor!