Kvalita vzdělávání neodpovídá požadavkům firem

Tuzemští podnikatelé nejsou spokojeni s kvalitou vzdělávání v ČR.

Firmy upozorňují zejména na skutečnost, že absolventi škol na všech úrovních nemají dostatečnou praxi a neznají firemní procesy. Poukazují na to podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) ve vztahu k absolventům vysokých škol až dvě třetiny tuzemských firem.
 

Právě kvalita vzdělávání je hlavním tématem diskusního fóra, které se dnes pod názvem „Kvalita vzdělávání: Kde jsme a kam směřujeme?“ koná v Pardubicích. Hlavním organizátorem diskuse je SP ČR zastoupený jeho viceprezidentem Janem Rafajem. Dalšími panelisty jsou hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, generální ředitel Synthesia, a.s. Josef Liška, proděkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Petr Kalenda, ředitel oboru vzdělávání ministerstva školství Petr Bannert a vedoucí korporátní komunikace Bosch Group v ČR Pavel Roman.

„Snažíme se veřejnosti vysvětlit, že technické vzdělávání není méněcenné. Naopak mnohdy přesahuje úroveň humanitního či ekonomického vzdělávání. Pokud ovšem chceme mít ve firmách kvalitní pracovníky, potřebujeme odpovídající moderní systém vzdělávání,“ uvedl viceprezident SP ČR Jan Rafaj. „Chceme rozptýlit rozšířenou chiméru, že průmysl potřebuje jen nevzdělané pracovníky. Naopak, potřebujeme stále intenzivněji kvalitní technicky vzdělané pracovníky, kterým nabízíme perspektivní práci,“ prohlásil.

Podle šetření, které SP ČR zorganizoval v březnu mezi svými členy, mají firmy dostatečně jasno, jaká opatření by ke zlepšení úrovně vzdělávání byla potřebná. Za hlavní nástroje považují v první řadě povinné praxe a stáže v podnicích pro učitele odborných předmětů. Za druhé je to možnost uzavírat smlouvy mezi žákem a podnikem ohledně přípravy budoucí pracovní pozice a dále rozšíření rozsahu praktické výuky pro žáky maturitních oborů. Tyto kroky podporuje téměř polovina firem.

Co firmy pro zlepšení kvality vzdělávání navrhují?
Téměř 30 procent zástupců firem poukazuje na problém kvality učitelů, a to i ve spojitosti s jejich nízkým finančním ohodnocením. Poměrně vysoký je podíl zaměstnavatelů, kteří souhlasí se zavedením povinné maturity z matematiky. Jednoznačně toto opatření podporuje zhruba 44 % firem, obdobný počet respondentů vidí jako potřebné zavedení povinných přijímacích zkoušek z matematiky a českého jazyka.

Pouze necelá čtvrtina dotázaných zástupců firem navrhuje snížení podílu žáků ve víceletých gymnáziích. Zmíněná opatření považují respondenti spíše za podpůrná, hlavní problém kvality vzdělávání vidí v systému financování. Tento názor vyjádřila téměř polovina účastníků průzkumu (46 %).

Nemalá část zástupců firem současně vyjádřila poměrně kritický názor na ochotu škol spolupracovat s nimi. „Školy nemají zájem o to, co požaduje praxe,“ tvrdí téměř dvě pětiny respondentů. Třetina z nich upozorňuje na to, že školy se orientují především na zájem žáků a rodičů. Za nástroj, který by mohl pomoci řešit existující problémy, považují představitelé firem plánování potřebných kapacit škol, zejména na regionální úrovni (více jak třetina respondentů). Kritika téměř dvou pětin respondentů se snesla na orgány státní správy a samosprávy s tím, že nedostatečně účinně řeší problematiku trhu práce v návaznosti na školství. Téměř 30 procent zvedlo i problém kvality učitelů, a to i ve spojitosti s jejich nízkým finančním ohodnocením.

Zajímavé je zjištění, že téměř polovina společností (45 %) by byla ochotna zapojit se do podpory výuky předmětů jako je matematiky, fyzika či chemie. Mezi konkrétními formami zvýšení úrovně vzdělávání s napojením na praxi upřednostňují firmy exkurze pro třídy 2. stupně základních škol. Nabízejí i exkurze pro učitele těchto předmětů či darování pomůcek nebo pomoc při jejich výrobě.

Firmy nemají dostatek absolventů technických oborů
Průzkum SP ČR potvrdil skutečnost, že zaměstnavatelé v ČR nemají dostatek absolventů technických oborů, s tímto problémem se potýká většina tuzemských firem. Toto zjištění je podložené řadou dřívějších zjištění SP ČR. Ovšem nově zveřejněné šetření potvrdilo, že situace je alarmující pro více jak třetinu firem. Na požadovanou pozici nenacházejí totiž vhodného absolventa technického oboru velmi často, tedy každý měsíc.

Další šestina firem hledá pracovníky poměrně často, vícekrát do roka. Zhruba čtvrtina firem se touto personální záležitostí musí zabývat alespoň občas. Z šetření tedy vyplývá akutnost zmíněného problému pro polovinu průmyslových firem, které ho posuzují jako omezující faktor výroby a jejich konkurenceschopnosti.

Chybí absolventi všech stupňů škol
Šetření SP ČR potvrdilo, že firmám chybí absolventi technických profesí průřezově z různých stupňů vzdělání. Nejvíc není uspokojena jejich poptávka po vysokoškolácích (58 %), následují středoškoláci s maturitou (44 %) a poté středoškoláci s výučním listem (36 %). Závěry potvrzují, že primárně zaměstnavatelům nejde pouze o zvýšení počtu vyučených na úkor obecných gymnázií.

Za hlavní problém současné situace ve školství, kdy se nepotkávají potřeby firem s nabídkou škol a kvalifikací absolventů na trhu práce, považují zaměstnavatelé systém financování škol na žáka. Tento názor vyjádřila téměř polovina respondentů (46 %). Současně nemalá část zástupců firem vyjádřila poměrně kritický názor na ochotu škol spolupracovat s nimi. „Školy nemají zájem o to, co požaduje praxe,“ tvrdí téměř dvě pětiny respondentů a třetina upozorňuje na to, že školy se orientují především na zájem žáků a rodičů. Za nástroj, který by mohl pomoci řešit existující problémy, považují představitelé firem plánování potřebných kapacit škol, zejména na regionální úrovni (více jak třetina respondentů). Kritika téměř dvou pětin respondentů se snesla na orgány státní správy a samosprávy s tím, že nedostatečně účinně řeší problematiku trhu práce v návaznosti na školství.

Šetření oslovilo počátkem března členskou základnu SP ČR a odpovědělo na něho téměř osm desítek respondentů z řad průmyslových firem. Potvrdilo vedle chronických problémů v nedostatku a kvalitě absolventů škol také jasnou představu firemní sféry, jak by se měl vzdělávací systém změnit a jaká konkrétní opatření by k tomu mohla přispět. Další informace najdete na webové stránce www.spcr.cz.

Vybrané návrhy Svazu průmyslu a dopravy ČR na zvýšení kvality vzdělávání:
Kvalita žáků a studentů
-          podpora technické výchovy v MŠ a polytechnických předmětů (F, Ch, Bi) na ZŠ a materiálního vybavení vč. zajištění jejich financování z OP VVV
-          podpora zájmového technického vzdělávání, podpora nových soutěží technického zájmového vzdělávání, podpora školních kroužků a obnova Domů mladých techniků a přírodovědců
Kvalita pedagogů
-          návrh systému metodické pomoci pedagogům a sdílení dobré praxe výuky (metodici, předmětová sdružení učitelů, mentoring, metodická činnost ČŠI, „nejlepší učitelé do nejhorších škol“), vč. návrhu zajištění prostředků z OP VVV
-          návrh kariérního systému vč. jeho financování (jednou z kvalifikačních cest učitele musí být též odborná profilace, vázaná mj. na stáže učitelů v podnicích)

-          změny v pregraduální přípravě (pedagogické VŠ) - úpravy vzdělávacích programů tak, aby byla navýšena praktická část přípravy studentů v reálném školním prostředí a větší relevance výuky vzhledem ke změnám forem výuky a využití ICT ve výuce.
-          propagace inovativních metod výuky přírodovědných a technických předmětů na ZŠ a SŠ
-          stáže učitelů odborného vzdělávání v podnicích
Kvalita a obsah vzdělávacích programů
-          revize Rámcových vzdělávacích programů, provázání se standardy NSK, zveřejnění harmonogramu revizí celé soustavy RVP vč. její redukce
Kvalita systému
-          doporučení z výstupů projektu POSPOLU - návrhy legislativních a nelegislativních změn k odstranění bariér spolupráce škol a firem
Připravenost uchazečů na studium technických VŠ
-          zavedení povinných přijímacích zkoušek z ČJ a Mat
-          zavedení povinné maturity z Mat
-          účast zástupců zaměstnavatelů u maturitních a závěrečných zkoušek vč. možnosti zadání závěrečné/maturitní práce zaměstnavateli a možnosti konání zkoušek na jejich pracovištích.
Profesní orientace českých VŠ
-          vytvoření profesně orientovaných programů VŠ-studia „professional college“
-          systémové řešení segmentu vyššího odborného vzdělávání