P. Sobotka: Z dobře vykonané práce mám pocit úspěchu a hrdosti

„Naši zákazníci nám musí věřit. Zkuste napsat na dveře letadla upozornění, že v něm mohou být 4 % vadných dílů. To do něj nevlezete,” popisuje Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel brněnské společnosti Frentech Aerospace, která v roce 2023 získala na Sněmu Svazu průmyslu ocenění Úspěšná malá a střední firma.

Vaše firma vyrábí součástky a mechanismy pro obranný, letecký a vesmírný průmysl a přístrojovou techniku. Jaký je poměr mezi těmi čtyřmi kategoriemi?
Nejvíc nás zaměstnává vesmírný průmysl, dělá zhruba až 50 % našeho obratu. Na druhé místo se dostává přístrojová technika, která teď prudce roste zejména díky využití při výrobě čipů a mikroelektroniky. Zbylou část našeho obratu dělají dodávky pro letecký a občas i obranný průmysl.

Vy jste jako firma začínali se zakázkami právě pro letecký průmysl. V čem jsou tyto zakázky specifické?
Tím hlavním je důvěra. Když vám zákazníci nebudou věřit, nikdo vám nedá zakázku ani na šroubek, natož na součástku do letadla. Zkuste napsat na dveře letadla upozornění, že v něm mohou být 4 % vadných dílů. To do něj nevlezete. V tom je velký závazek a samozřejmě musíte mít technologické schopnosti, neustále investovat a být konkurenceschopný, protože mezinárodní konkurence je tvrdá a přitom musíte splňovat požadavky různých norem a předpisů, které jsou specifické pro Airbus i pro Boeing, pro které vyrábíme.

Dodávky pro vesmírné projekty musí být ještě složitější. Proč jste šli touto cestou? Byla to zkrátka díra na trhu nebo šlo po letectví o další logický krok?
Naše firma se vždy snažila, abychom v oboru přesné mechaniky šli kupředu a vesmírné technologie a vesmírný průmysl byl pro nás příležitostí. Často navrhujeme nová a velice inovativní řešení. Většinou neřešíme jenom obrábění dílů, ale spolupracujeme i na vývoji vesmírných mechanismů, anebo vyvíjíme úplně nové vesmírné technologie. Vždy se jedná o spolupráci a často o tu mezinárodní.

Máte za sebou stovky mechanismů pro vesmírné sondy a satelity, palivový ventil pro raketu Vega, vyvíjíte řešení pro misi ExoMars. Kdo jsou vaši zákazníci?
Nejčastěji to je Evropská vesmírná agentura, Airbus Defence and Space nebo francouzsko-italská firma Thales Alenia Space, což je velký integrátor satelitů. Naše výrobky musí obstát ve vesmírném prostředí, což je například rozsah teplot třeba +140 až -220 stupňů celsia, vibrace, záření a další. Tyto podmínky v rámci testů musíte tady na zemi simulovat.

I tak je ale potřeba umět improvizovat i ve vesmíru, což bylo letos potřeba u sondy JUICE, která aktuálně letí k Jupiteru a pro kterou jste vyvinuli mechanismus pro rozložení antény radaru. Jaký je to pocit sledovat nějaký problém na zařízení, které je miliony kilometrů od vás a vy s tím nic moc dělat nemůžete?
Než jsme se dozvěděli, že závada není způsobena naší vinou, tak to byly opravdu perné chvilky. U našeho mechanismu se pravděpodobně o 2mm nevysunul malý kolíček, což způsobilo zaseknutí jednoho segmentu a nerozvinutí celé antény. Spolu s ESA a dalšími partnery v projektu bylo rozhodnuto, že se všechny segmenty uvolní naráz. Tím došlo k šoku, kolíček vyskočil a všechno se rozvinulo. Když v případě nějaké krizové situace zafunguje to co má, tak mám pocit úspěchu a hrdosti z dobře vykonané práce, i když přesná příčina není na 100% známa. Je důležité vědět, že chyba na naší straně nebyla.

Jak složitý je celý proces, od chvíle, kdy si u vás zákazník zadá nějaké řešení až k tomu, že vy expedujete součástku nebo mechanismus, který potom letí do vesmíru?
Jako první si se zákazníkem vyjasňujeme, jak se k tomu ideově postavit, jaké navrhujeme technologické řešení a kolik to bude stát. Náš následný návrh řeší v rámci konsorcia odborníci na elektroniku, software a design. Výsledkem je nabídka, která mívá přes sto stran textu a analýz včetně prezentace finančních nákladů. Po odeslání následuje čekání půl až jeden a půl roku, než dostaneme nějakou odezvu, což taky může znamenat, že celá práce, stovky a stovky hodin, mohly být k ničemu.

Takže v jednu chvíli musíte mít takových projektů rozjetých několik a doufat, že to vyjde?
Ano, třeba dvacet naráz. Pokud vše klapne, následuje příprava kontraktu, kde kvůli požadavkům evropské vesmírné agentury jako firma např. můžete deklarovat maximálně 8 % zisku, víc ne. U jiných projektů musíte zase dotovat ze svého až polovinu vývoje a práce.

I přesto se vám to finančně vyplatí?
Samozřejmě, že ekonomicky to nevychází, ale vy se během těch projektů strašně moc naučíte a poznatky a investice potom využijete i pro jiné projekty, a tam se vám to vyplatí. Musíte být ale velice opatrný, aby někde nenastala chybička, protože pak projekt nevyjde, a vy to všechno dotujete.

Když se vrátíme zpátky k procesu zakázky, tak po podpisu kontraktu už začíná samotná výroba a poté testování, které vzhledem k nutnosti fungování ve vesmíru musí být extrémní. Jak konkrétně vaše výrobky testujete?
Testy jsou nesmírně drahé a technicky náročné. Jednak vizuální, pak rozměrové na vibračních stolech, kdy se zkouší mechanismy zatížené různými frekvencemi, různé šoky, termální a termovakuové testy, cyklické a funkční testy a tak dále. Je to obrovské riziko, protože v kontraktech je při nesplnění zadání stoprocentní penále, ale na druhou stranu je to určitě i prestiž a dobrá reklama pro firmu. Je to něco, co málokdo dělá, takže je to obrovská přidaná hodnota.

A to nejenom pro vás, ale pro celý český vesmírný průmysl a navazující provozy. Má vesmírný průmysl v Česku potenciál růstu?
Určitě má, obrovský, ale nesmíme ustat ve spolupráci. My tady v Brně spolupracujeme se spoustou špičkových firem a dobrá spolupráce je i s ministerstvem dopravy. Pak tu jsou ale další možnosti, které tolik nevyužíváme, jako evropské fondy, díky kterým bychom dosáhli na více projektů, ale to už je politická otázka, k čemu chceme jako Česká republika směřovat. Pokud se politici i průmysl přihlásí k tomu, že vesmírný průmysl u nás chtějí, je to přímá cesta za vyšší přidanou hodnotou.

Pavel Sobotka

Je vyučen v oboru soustružník kovů, vystudoval večerní průmyslovou školu v Brně a postupně se vypracoval až na výrobního ředitele TESLA Brno. V roce 1994 založil společnost Frentech Aerospace, která za dobu svého působení dodala více jak 2,5 milionů dílů pro letadla Airbus. Od roku 2010 se firma zaměřuje na rozvoj svých aktivit ve vesmírném průmyslu, ve kterém patří mezi nejúspěšnější české firmy.

Medailon firmy Frentech Aerospace ze Sněmu SP ČR 2023 si můžete spustit zde:

Ondřej Ševčík, manažer pro komunikaci s členskou základnou