Vladimír Velebný: Kvalitní zázemí nejen pro zaměstnance

„Když už někde jako firma působíme, je naší morální povinností rozvíjet i region, ve kterém žijeme,“ říká Vladimír Velebný, zakladatel a generální ředitel společnosti Contipro sídlící v Dolní Dobrouči ve východních Čechách. Společnost Contipro za rok 2023 získala na Sněmu Svazu průmyslu cenu za rozvoj průmyslu a regionu.

Kyselina hyaluronová, kterou vyrábíte jako jeden z největších producentů na světě, je obecně spojená s kosmetikou, ale čím dál víc také farmacií. Jak se mění to, na co se používá?
Zájem roste o všechny aplikace, jak pro kosmetiku, kde udržuje vodu v pleti, a tím pádem ji vypíná a hydratuje, tak možná ještě více pro farmaceutické aplikace, která představuje cca 60 % naší výroby. Ať už jde o injekce do kloubů, kde je kyselina hyaluronová součástí přirozené lubrikace, protože vám maže například koleno, nebo se používá v kapkách do očí. Jde ale i o potlačování bolesti a hojení ran. Když jí přikryjete ránu, funguje jako pumpa, protože má schopnost nasávat vodu, což je prospěšné i pro hojení ran.

Vývoj, to je neustálá cesta kupředu, takže při pohledu do budoucna vznikají i nějaké nové cesty aplikací?
Jedna z důležitých aplikací do budoucna může být cílená distribuce léků. Například rakovinné buňky mají na svém povrchu celou řadu receptorů, které kyselinu hyaluronovou přitahují. Takže pokud do ní zabalíme léčivá cytostatika a dáme ji do organismu, tak je doslova přitahována k rakovinné buňce. A to nejlepší je, že se do té buňky vsákne, a tím pádem do ní cíleně dostaneme léčivou látku a zbytečně nezatěžujeme okolní tkáň.

Je něco, co jsme se o kyselině hyaluronové dozvěděli i díky vašemu výzkumu, něco, na co jste přišli jako první?
Jako první jsme například popsali, že kyselina hyaluronová se při podání ústy díky bakteriím v našem střevě rozloží a přitom modifikuje, takže vznikne látka, která má velice silné regulační efekty.

Kromě vás si kyselinu hyaluronovou vyrábí přirozeně i naše tělo. Jak jste se od přirozeného principu výroby v těle inspirovali ve vaší výrobě?
V principu to necháváme na přírodě. Využíváme toho, že kyselinu hyaluronovou si vyrábí bakterie druhu Streptococcus zooepidemicus, které se touto kyselinou obalují a maskují, aby je tělo nerozpoznalo. To se nám hodí a necháváme ji tak pracovat pro nás. Bakterie proto namnožíme v obrovských počtech, a poté z nich svlékneme obaly kyseliny hyaluronové. Bakterie zahyne a jde do čističky a nám zůstane kyselina hyaluronová, kterou dále čistíme a upravujeme do podoby prášku, nebo dalších forem, například nanovláken a hydrogelů.

Vy jste do podnikání přešel v 90. letech z akademické sféry, kde jste mimo jiné zkoumal i kyselinu hyaluronovou. Teď jste mezi jedním z největších výrobců této kyseliny na světě, vyvážíte do 71 zemí, jak se vám to podařilo?
Na začátku jsme si definovali tři strategické pilíře. Tím prvním je vysoká kvalita při udržení cen, což ale znamená, že v Česku se skoro nic neprodá, protože tady kupují producenti méně kvalitní a levnější čínskou kyselinu. Doma zůstávají zhruba 4 % z naší výroby, zbytek jde do světa. Důležité také na začátku bylo, že jsme pro malé firmy, které neměly svoje velké výzkumné oddělení, vyvíjeli aplikace. Měli jsme asi 350 receptur, které jsme jim nabízeli.

Zhruba čtyřicet procent lidí dnes u vás pracuje na vlastním výzkumu a vývoji. Ten je ale extrémně drahý, v čem se vám vyplácí?
To je třetí pilíř. Přicházíme na trh s úplně novými produkty a aplikacemi, o kterých zákazník zatím ani netuší. Navíc vlastníme přes stovku patentů. S tím ale souvisí potřeba kvalitních lidí, nepotřebujeme jenom vzdělané, ale hlavně zapálené a motivované. Je potřeba přemýšlet v souvislostech, co s nějakým objevem udělám příště, jak ho obohatím a kam ho posunu, což se na školách moc neučí. Druhá věc je, že výzkum a vývoj je vysoce nákladný, ale na druhou stranu výroba je pak docela profitabilní.

S přilákáním a udržením kvalitních pracovníků souvisí i to, že musíte vytvářet prostředí, které je láká a to nejen na pracovišti, ale i v širším okolí. Které z těch opatření se vám nejvíce osvědčilo?
Když jsme v roce 2005 udělali analýzu podmínek, za kterých tady lidi udržíme anebo přitáhneme, na prvním místě byl samozřejmě plat. Jsme teď na průměru Prahy, takže když se někdo rozhoduje, kam jít, nemusí to být jen o penězích, ale třeba o přírodě. Lesy tu začínají pár desítek metrů přes silnici, což si mnozí pochvalují. Také jsme postavili v nedalekém Žamberku dva bytové domy, nakoupili jsme několik bytů a kvalitním pracovníkům je přidělujeme. Firma navíc disponuje ekologickým provozem s vlastní čističkou odpadních vod, vytápěním odpadním teplem a solární elektrárnou, která pokryje až třetinu spotřeby.

Tím, že jste byl svého času vysokoškolský pedagog, je pro vás důležitá i oblast výuky dětí. Je to také faktor, díky kterému se vám daří lákat mladé lidi a jejich rodiny?
Ano, když u nás lidé po studiu zůstanou, budou tady chtít založit také rodinu. My proto musíme vytvořit dobré zázemí i pro jejich děti. Postavili jsme a provozujeme mateřskou školu, kde je rodilý mluvčí angličtiny. Vybudovali jsme základní školu do páté třídy, také se silným zaměřením na výuku v angličtině. Uvažovali jsme i o gymnáziu, ale to už nám kraj nedovolil, protože gymnázií je okolo prý dost. Organizujeme u nás také programy pro středoškoláky a vysokoškoláky, které si již získaly za dobu své existence zvučné jméno.

Podporujete kromě toho i jinak okolí, ve kterém vaše firma působí?
Podporujeme kroužky v obecní škole, ale třeba i mladé hasiče v Dolní Dobrouči i v Žamberku, turistické akce a podobně. Této formě sponzoringu věnujeme zhruba 5 milionů korun ročně, ale to hlavní je pro mě školství a rozvoj mládeže.

Vladimír Velebný

Rodák z Litomyšle vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita). Působil na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Na jaře 1990 rozjel podnikání na výrobu kyseliny hyaluronové. Jeho společnost Contipro zaměstnává přes 250 lidí, z toho 40 % pracuje ve výzkumu a vývoji.

Ondřej Ševčík, manažer pro komunikaci s členskou základnou

Rozhovor vyšel v novém čísle časopisu Spektrum 03/2023.