Anketa SP ČR: Co chtějí dokázat kandidáti ČSSD na europoslance

Výsledek voleb do Evropského parlamentu bude důležitý také pro byznys. Europoslanci schvalují spoustu předpisů, kterými se pak firmy musejí řídit. Svaz průmyslu proto položil kandidátům na europoslance čtyři otázky, aby zjistil, jaké mají plány v nadcházejícím funkčním období Evropského parlamentu.

Otázky:

1. Jak hodnotíte činnost současného Evropského parlamentu (2014–2019) a co byste v případě svého zvolení chtěl/a změnit?

2. Do jakých parlamentních výborů byste se chtěl/a zapojit, z jakého důvodu a čeho byste v nich chtěl/a dosáhnout?

3. Jak úzce byste pro účely výkonu pětiletého mandátu konzultoval/a zástupce českého, potažmo evropského, byznysu a jakou formu komunikace a spolupráce byste preferoval/a?

4. Jak byste chtěl/a svou činností v Evropském parlamentu a naplňováním priorit strany, za kterou kandidujete, přispět ke zvyšování kvality života českých občanů a podnikatelského prostředí?

Pavel Poc

RNDr. Pavel Poc je předsedou české sociálně demokratické delegace v Evropském parlamentu, místopředsedou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a náhradníkem ve Výboru pro rozpočet. Poc je rovněž předsedou parlamentní Skupiny pro klimatické změny, biodiverzitu a udržitelný rozvoj a místopředsedou Skupiny poslanců pro boji proti rakovině. Do Evropského parlamentu byl zvolen v roce 2009. V současnosti je lídrem ČSSD do evropských voleb. V rámci své parlamentní činnosti se věnuje mimo jiné tématům, jako je ochrana životního prostředí, bezpečnost potravin, energetika, pesticidy, rakovina, antimikrobiální rezistence, zemědělská politika či změna klimatu. V minulém roce inicioval první přezkum legislativy týkající se autorizace pesticidů a byl stínovým zpravodajem revize obecného potravinového práva v EU.

1. Evropský parlament není exekutivní těleso, je to legislativní a částečně kontrolní orgán. Z tohoto hlediska je potřeba posuzovat jeho činnost. Proto se domnívám, že Evropský parlament vykonával svou úlohu velmi dobře. Co však dobře nefunguje, je rozhodování mimo demokratickou kotrolu, tedy proces tzv. “komitologie”. Toto rozhodování je potřeba dostat pod kontrolu Parlamentu a to bych rád prosadil.

2. Chtěl bych pracovat zejména ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a základní úkol, který před námi stojí je snížit zátěž, kterou pro obyvatele představují toxické chemikálie ve vodě, v půdě, ovzduší i v potravním řetězci. Ze stejného důvodu chci také pracovat v zemědělském výboru, kde je před námi kromě toho úprava Společné zemědělské politiky tak, aby vytvořila rovné podmínky pro české farmáře.

3. Se zástupci evropského i českého byznysu stejně jako s jejich oborovými svazy jsem měl v tomto období velmi dobrou a bezprostřední komunikaci. Nevidím důvod na tom v rámci platného Kodexu europoslance a dalších pravidel cokoli měnit.

4. Hlavním příspěvkem členů Parlamentu, a tedy i mým, je kvalifikovaná prace na legislativě, spojená s intenzivní komunikací a odbornou spoluprací se zainteresovanými subjekty z prostředí byznysu, zaměstnanců, nevládních organizací i s experty z akademické sféry. Naším úkolem samozřejmě také je promítat doevropské legislativy specifické zájmy vyplývající ze specifické situace České republiky. V minulých letech jsem to intenzivně dělal a hodlám v tom pokračovat.

Zuzana Brzobohatá

V současnosti členka Evropského hospodářského a sociálního výboru, kde zastupuje neziskový sektor. Věnuje se ekonomickým tématům v sekci ECO, dopravě, energetice a digitální agendě v sekci TEN, což odpovídá jejímu vzdělání (FE VUT Brno a ESF MU Brno). Byla členkou MěZ Tišnov, Zastupitelstva JMK, poslankyně Parlamentu ČR – 2008, poslankyně Evropského parlamentu 2009-2014, kde působila ve Výborech pro rozpočet, rozpočtovou kontrolu a pro ústavní záležitosti. Dlouhodobě je dobrovolníkem v neziskovém sektoru, kde se věnuje zejména táborům, hospodaření, účetnictví, projektům a vnitřním předpisům, aplikaci GDPR a to jak na místní, tak celostátní úrovni v Platformě NNO.

1. Byla jsem poslankyní Evropského parlamentu v letech 2009-2014, takže dobře znám vnitřní formální procesy. Často se vytýká Evropskému parlamentu pomalost jeho rozhodování, ale při počtu 750 členů i větší rychlost při zachování všech demokratických principů není možná. Když to srovnáme s fungováním českého parlamentu s častými obstrukcemi, tak Evropský parlament funguje daleko efektivněji. V případě svého zvolení bych prosazovala možnost poslanecké inciativy, která nyní, na rozdíl od národní úrovně, není možná.

2. Do Výboru pro rozpočet či Rozpočtovou kontrolu, kde jsem již působila. Chtěla bych dotáhnout legislativu týkající se CCCTB (společný konsolidovaný základ daně právnických osob), který přinese snížení administrativy zejména malým a středním firmám, které navíc mohou do systému vstoupit dobrovolně. Druhým mým cílem je zavedení minimální sazby daně z příjmu právnických osob jako prostředek boje proti daňovým rájům, které máme bohužel i v EU. Vyšší sazba by byla plně v kompetenci národních států a nebyla by tím dotčena subsidiarita v oblasti přímých daní.

3. Nikdy jsem se nebránila názorům z praxe, tedy seriózním připomínkách podnikatelů či zástupců zaměstnanců a neziskového sektoru. Kontakty však nesmí jít za rámec etického chování poslance Evropského parlamentu, resp. považuji za nutné zavést registr lobbistů také v Evropském parlamentu obdobně jako je tomu u Evropské komise.

4. V Evropském parlamentu bych prosazovala férovou legislativu pro všechny občany EU. Není možné, aby se občané České republiky cítili jako občané druhé kategorie jako je tomu například v otázce dvojí kvality potravin. Již v minulosti jsem to dokázala jako stínový zpravodaj, kdy díky mému vyjednávání byly zamítnuta plénem žádost o vyjímku z Listiny práv a svobod pro Českou republiku, kterou požadoval tehdejší prezident Klaus. Neviděla jsem důvod, proč by obyvatelé České republiky měli mít méně práv jako obyvatelé ostatních států EU.