Prosincová Evropská rada o Ukrajině, rozšíření, unijním rozpočtu a strategické agendě

13. - 15. prosince 2023 se v Bruselu koná řádné zasedání Evropské Rady a summit představitelů zemí EU a západního Balkánu.

Summit Západní Balkán

Cílem je potvrdit perspektivu členství zemí západního Balkánu v EU a nutnosti partnerů činit konkrétní úsilí pokud jde o jejich závazek k hodnotám EU, reformám a harmonizaci s politikami EU, prozkoumat a prohloubit postupnou integraci mezi EU a zeměmi západního Balkánu, podpořit socio-ekonomickou konvergenci a pomoci zmírnit negativní důsledky ruské agrese, jež dopadají na západní Balkán a závazek západobalkánských zemí ke konkrétnímu pokroku v dobrých sousedských vztazích a usmíření.

Evropská rada
Evropská rada se bude věnovat Ukrajině, Blízkému východu, rozšíření EU, víceletému finančnímu rámci, bezpečnosti a obraně, vztahům EU-Turecko, migraci.

• • Ukrajina - Návrh na vytvoření Nástroje na podporu Ukrajiny (Ukraine Facility, Nástroj) ve formě Nařízení EP a Rady s platností na období 2024–2027. Komise jeho prostřednictvím předpokládá zajistit formou grantů, půjček a záruk jak krátkodobé finanční prostředky na bezprostřední makroekonomickou podporu a obnovu, tak střednědobé finanční prostředky na rekonstrukci a modernizaci země. Má se jednat o flexibilní a zároveň předvídatelný, transparentní a rozpočtově odpovědný nástroj.
• • Víceletý finanční rámec: Komise v červnu zveřejnila návrh střednědobé revize víceletého finančního rámce (VFR) 2021-2027. Revize je cílená a reaguje na nové výzvy, kterým EU v současnosti čelí a je zacílená na tři politické priority – pomoc Ukrajině, podpora členským státům v boji s migrací a vnějšími výzvami a vytvoření Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP), jejíž podstatou má být posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti strategických sektorů evropského průmyslu v oblasti deep-tech inovací a digitálních technologií, čistých technologií a biotechnologií. Součástí balíčku návrhů je tak kromě samotné revize nařízení k VFR 2021-2027 i legislativa zřizující nové nástroje (Nástroj na podporu Ukrajiny a platforma STEP). Předložený návrh EK by znamenal celkové navýšení závazků rozpočtu EU do roku 2027 o 65,8 mld. EUR (jak v rámci stropů VFR, tak i nad stropy VFR) a plateb o 12,4 mld. EUR.
• • Strategická agenda: V současnosti probíhá příprava nové strategické agendy na období 2024–2029, První diskuse proběhla v Granadě dne 6. října 2023, kde se lídři shodli na zahrnutí těchto prioritních oblastí: obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost a odolnost ekonomiky, energetika, migrace, rozšiřování a globální angažovanost.

BusinessEurope – „Učinit ekonomiku EU odolnější a silnější ve světě“
Konkurenceschopná ekonomika je klíčovou podmínkou pro to, aby EU byla odolnější a silnější ve světě. EU potřebuje regulační prostředí, které bude v Evropě stimulovat inovace a investice, které sníží náklady na podnikání na jednotném trhu a umožní společnostem skutečně využívat obchodních příležitostí, které stojí za ekologickými a digitálními přechody.
Vzhledem k tomu, že geopolitická rizika narůstají, evropské společnosti vyvíjejí strategie pro přizpůsobení a zmírnění rizik. Tento proces vyžaduje čas a musí být doprovázen politikami, které naleznou správnou rovnováhu mezi bezpečnostními zájmy a hospodářským růstem. Opatření zaměřená na ochranu oprávněných bezpečnostních obav by měla být přiměřená a cílená, aby nedošlo k narušení evropské konkurenceschopnosti, zejména při projednávání nových nástrojů, jako je prověřování odchozích investic.
Poskytování nových obchodních a investičních příležitostí evropským společnostem na jednotném trhu a po celém světě je navíc klíčem k vybudování odolnější ekonomiky a ke zmírnění geopolitických rizik. EU potřebuje odstranit překážky obchodu a investic na jednotném trhu. Evropské společnosti potřebují obchodní dohody, aby otevřely trhy a investiční příležitosti v rychle rostoucích regionech světa a také aby nabídly přístup k surovinám a vstupům, které jsou zásadní pro podporu našeho úsilí o dekarbonizaci a digitalizaci. V této souvislosti jsou zvláště důležité dohody s Mercosurem, Mexikem a Chile.

Vladimíra Drbalová, poradkyně prezidenta a generální ředitelky SP ČR pro mezinárodní organizace a EU