EU Summit o klimatické neutralitě 2050 a finančním rámci

Diskuze nebude konsensuální. Mezi členskými státy nepanuje shoda ani k dohodě o klimatické neutralitě, ani o novém negoboxu FI PRES k Víceletému finančnímu plánu a poklesu prostředků na kohezi a CAP.

Klimatická politika

Evropská rada by měla dokončit projednávání vodítek k přijetí dlouhodobé nízko-emisní strategie EU. V této souvislosti se ER zaměří zejména na cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a na rámec, který EU umožní dosažení tohoto cíle. V souladu se závěry červnové Evropské rady by měly být dohodnuty takové podmínky, pobídky a podpůrný rámec, aby bylo možné zajistit takový přechod ke klimaticky neutrální EU v souladu s Pařížskou dohodou, který zachová evropskou konkurenceschopnost, bude spravedlivý a sociálně vyvážený, zohlední vnitrostátní situaci členských států a bude respektovat jejich právo na určení vlastní skladby zdrojů energie, přičemž bude vycházet z již dohodnutých opatření pro dosažení cíle snížení emisí do roku 2030.

ČR za podpory skupiny členských zemí (PL, HU, BG, SK, RO, LT, EE a DE) jde do Bruselu s jasným poselstvím. ČR je odhodlaná splnit své závazky z Pařížské dohody. Současně apeluje na to, že vzrůstající ambice Evropské unie musí být doprovázeny snahou o větší zapojení našich globálních partnerů, protože Evropská unie vypouští jen cca 9 % světových emisí. Klimatická tranzice bude extrémně finančně náročná. Pro některé členské státy více, než pro jiné, a je nepřijatelné, aby vyšší náklady nepřiměřeně dopadly na nejchudší regiony. Dodatečné náklady na tranzici by tedy měly být zahrnuty do chystaného víceletého finančního rámce a zohledněny také v následujících obdobích.

Víceletý finanční rámec

Členské státy, přátelé koheze, jsou velmi zklamány novým návrhem FI PRES. Také ČR je připravena být velmi kritická. Nový návrh jde podle ní spatným směrem a nepomůže ke sbližování pozic. Hlavními prioritami ČR pro vyjednávání VFR 2021+ jsou zajištění odpovídajících prostředků pro ČR na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku. ČR tak nesouhlasí s navrhovaným poklesem prostředků, které pro ně mají být určeny. Nesouhlasí zejména s výší transferu z Kohezního fondu do CEF(nástroj na propojení Evropy). ČR prosazuje efektivní podmínky pro implementaci a dostatečnou flexibilitu pro členské státy využívat prostředky na základě národních priorit.

ER otevře také diskusi o plánovaném politickém procesu ve formě dvouleté Konference o budoucnosti Evropa, která by měla zahájit práci začátkem roku 2020. Na agendě je i spolupráce EU – Afrika a prodloužení sektorových sankcí proti Rusku.

Hlas evropského byznysu

BusinessEurope se obrací dopisem na Charlese Michela, presidenta Evropské Rady, se jasným poselstvím, že silná ekonomika je předpokladem ke spokojenosti občanů a ochraně naší planety. Vychází tak ze své nové publikace „Prosperity, People, Planet: Three Pillars for the EU Agenda 2019-2024.“ Nový a do budoucna prozíravý VFR 20201-2027 by měl klást větší důraz na výzkum, vývoj a inovace, měl by usnadnit digitální transformaci a umožnit vytvoření prvotřídního příhraničního ho potenciálu. Pokud jde o energetiku a klima, BusinessEurope znovu opakuje, že stojí za ambicí EU o nulových emisích skleníkových plynů (klimatická neutralita) k dosažení cílů Pařížské dohody. Tato ambice musí být však úzce propojena s evropskou agendou konkurenceschopnosti a bezpečnosti dodávek.

Vladimíra Drbalová

Příloha: dopis BusinessEurope prezidentu Evropské rady

Gbelec Ondřej
/
kategorie Evropská rada
zpět