Připomínky Svazu průmyslu k návrhu na státní rozpočet pro rok 2022

Připomínky SP ČR k materiálu „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2022 a střednědobého výhledu na léta 2023 a 2024“. Materiál byl sice uveden v systému eKLEP pouze pro informaci, ale návrh státního rozpočtu považujeme za klíčový dokument. Předpokládáme, že se jedná pouze o první hrubý návrh, kde státní rozpočet bude v následujících týdnech a měsících teprve předmětem důkladných diskusí či například jednání RHSD.

HLAVNÍ PŘIPOMÍNKY

Navržený deficit státního rozpočtu pro rok 2022 a struktura rozpočtu

Při očekávaném nominálním růstu HDP v roce 2021 a 2022 (dle predikce MF 4,9 a 5,5 %) a též po ukončování podpůrných COVID programů (řada z nich ukončována nyní) je návrh deficitu ve výši 390 mld. Kč poměrně vysoký, což potvrzuje, že část opatření nebyla jen operativních, a kromě pandemických opatření byla realizována řada politik, která se koronaviru netýkala. Deficit v tomto kontextu považujeme za negativní návrh, a ani není pro další roky dána jasnější trajektorie úprav, což vnímáme, že je spojeno i s volbami a MF neřeší, nicméně by mělo.

• Teze uvedená v kapitole Východiska rozpočtu, že „Pokračující epidemie se odrazí i v letošním saldu, které očekáváme meziročně hlubší o 2,6 p. b.“ není dle našeho přesvědčení správná. Materiál by měl více akcentovat, že na rozpočtové situaci se nepodepsaly jen dopady koronaviru, ale též autonomní rozhodnutí vlády, která s koronavirem a jeho následky nemají příliš silnou vazbu. Na saldu se výrazně odrazí též strukturální deficit, valorizace důchodů a opatření za cca 100 mld. Kč v oblasti daňových příjmů (nepočítáme zrychlené odpisy, které nejsou strukturální problém, ale z pohledu rozpočtu jen přesunutí v čase).
• MF v kapitole Rozpočtová strategie uvádí, že chce kvůli očištění salda o cyklus a jednorázové/přechodné operace stanovit konkrétnější výši strukturálního salda pro rok 2022 až během léta 2021. Chápeme toto odložení, ale postrádáme snahu analyzovat (alespoň rámcově) hlavní důvody změn salda a též možnosti úprav některých parametrů. Některá opatření v době koronaviru, byť tak byla označena, nelze považovat za jednorázová, dočasná a ani bez efektů na strukturu výdajů. Právě strukturální saldo by mělo ukázat na možnosti konsolidace salda vlivem ekonomického oživení a naopak na jeho problematickou konsolidaci v důsledku některých opatření posledních let.

Je zřejmé, že COVIDovým i neCOVIDovým navýšením výdajů a COVIDovým i neCOVIDovým propadem příjmů se enormně rozevírají nůžky příjmů a výdajů. Pro budoucí konsolidaci musíme znát důvody tohoto rozevření a následně položku po položce s konkrétním odůvodněním řešit, aby se zajistila makroekonomická stabilita.

• Doporučujeme jasnou deklaraci, co je z pohledu MF tzv. COVID složka základních ukazatelů státního rozpočtu (přímo koronavirová opatření), co je cyklická složka a co opatření a úpravy vlády mimo koronavirová opatření.

Hlavní výdajové priority

MF by dle nás mělo mnohem významněji, jak u výdajových priorit (viz kapitola 1.3) uvedených v návrhu, tak u případných dalších politických návrhů, upozorňovat na dopady těchto priorit/opatření na stav a strukturu státního rozpočtu a s ohledem na zdraví veřejných financí upozorňovat na rizika, která lze v prioritách vidět, či alespoň zdůraznit, že některé priority/opatření nemají záchranný či dlouhodobě prorůstový charakter.

Souhlasíme se snahou udržet investice na výši 187,5 mld. Kč. Klíčová je ale struktura a například potřeba udržet výdaje na naplánovanou infrastrukturu či zajistit prostředky na aplikovaný výzkum, aby nebyly zpomalovány projekty a vyhlášení výzev, které nyní jsou odkládány a tím omezovány oproti původním deklaracím a slibům k inovační strategii. To ale bohužel zajištěno není. Nutné je také nutné maximálně využít Národní plán obnovy, a to pro soukromé i veřejné investice, a začít jej co nejdříve čerpat. Zároveň je třeba hlídat plnění milníků, aby ČR o prostředky nepřišla. Stejně tak je třeba spustit co nejdříve programy podpory – ESIF, NPO, apod.

V případě opatření pro zabezpečení priorit v podobě „nahrazení a posílení výdajů na výzkum, vývoj a inovace prostředky krytými příjmy z rozpočtu EU a FM“ nesouhlasíme s návrhem MF. Toto by bylo v rozporu s dohodami a plány v oblasti aplikovaného výzkumu. Již nyní byly problémy s vyhlašováním výzev a prostředky pro kvalitní projekty, které stát lákal v rámci příslušných programů. Návrh prostředků na VaVaI, i se znalostí jeho struktury, bohužel podkopává a snižuje tyto prostředky a je v rozporu s Inovační strategií ČR – zemí budoucnosti. MF odmítá vlastní prioritu, která má efekt na dlouhodobý růst a příjmy do SR, ale naopak často schvalovalo a schvaluje návrhy, které výdaje převážně „spotřebovávají“ a mají jen krátkodobý efekt, který navíc často komplikuje konsolidací veřejných financí do budoucna.

DALŠÍ KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY

Východiska rozpočtu, vybrané parametry, deficit, příjmy

Propad spotřebitelské poptávky působí protiinflačně, s tím souhlasíme s MF (v rámci kapitoly 1.1), ale tento efekt je dočasný. Již nyní vidíme v některých položkách nárůst cen a očekávané oživení spotřebitelské poptávky jej bude podporovat.

MF očekává výslednou míru inflace v roce 2021 na úrovni 2,5 % a v roce 2022 na nižší úrovni 2,3 %. Kromě trendu zdražování méně poptávaných položek a celosvětovému nárůstu některých cen může mít i předpokládané oživení ekonomické aktivity v letošním a příštím roce vliv na některé položky a inflace může růst více, než MF předpokládá.

Nesouhlasíme s charakteristikou důvodů vývoje daňové kvóty (v rámci kapitoly 1.5), nelze uvést, že pokles daňové kvóty byl dán „především“ opatřeními přijatými v souvislosti s pandemií. Změny, kterí s krizí nesouvisejí (zrušení superhrubé mzdy a návazné změny sazeb, postupné zvyšování slevy na poplatníka) mohou mít významný vliv, a z kontextu odstavce může vyplývat, že jde též o změny související primárně s pandemií.

Je pravdou, že dočasný vliv na daňovou kvótu má zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty a mimořádné odpisy, vhodné by ale bylo doplnit, že v tomto případě bude v dlouhodobém pohledu vliv neutrální. Samotný materiál MF v této kapitole 1.5 uvádí, že pro rok 2024 bude existovat „pozitivní dodatečný dopad tzv. mimořádných odpisů pro hmotný majetek zařazený v 1. a 2. odpisové skupině ve výši 6,9 mld. Kč.“

Pro rok 2022 čekáme možná i lepší vývoj inkasa DPH, nejen díky obnovené (do té doby odložené) spotřebě a růstu spotřeby, obnovení investic, ale paradoxně také kvůli růstu cen patrně poměrně vysoko nad 2 % v roce 2021 i 2022.

I přes očekávaný růst daňových příjmů 2022 je vidět, že deficit zhoršuje významně i nastavení výdajů. Pokud totiž nyní je navrhován celkový deficit 2022 na úrovni, která je ze strany ministryně financí dle mediálních vyjádření očekávána, že vyjde v roce 2021, pak je otázkou, do jaké míry je v tabulkách uvedené snížení výdajů snížením skutečným a do jaké jen ilustračním, protože se snižuje z návrhu, který neodpovídá odhadované skutečnosti MF a finálně takový pokles vlastně není. Bohužel MF většinou prezentuje návrh 2022 vůči návrhu 2021, nikoliv vůči skutečnosti. Na druhou stranu, dosavadní výsledky plnění státního rozpočtu v letošním roce ukazují zhoršený deficit oproti loňskému roku (a celkově dlouhodobě nejvyšší hodnoty deficitu).

Výdaje

Podíl mandatorních výdajů, jak se uvádí v kapitole 1.6, na celkových příjmech rozpočtu (bez EU a FM) se blíží 80 %, což nevytváří vhodnou výchozí pozici pro následnou konsolidaci rozpočtu.

Doporučujeme (viz kapitola 1.6.4 Výdaje na platy a platby za provedenou práci) větší důraz na úspory v platové oblasti, důraz na úspory počtu pracovních míst, na reorganizaci, převádění kapacit v rámci i mimo kapitoly od méně důležitých úkolů k důležitějším, větší vyžití motivačních mechanismů na úspory v rámci kapitol apod.

Výdaje na VaVaI

SP ČR jednotně s dalšími organizacemi požaduje schválení výdajů na VaVaI dle návrhu RVVI, kde je členem předseda vlády i místopředseda vlády/ministr průmyslu a dopravy.

Státní rozpočet (dle kapitoly 1.6.6) počítá nyní oproti návrhu, schváleném na 368. zasedání RVVI dne 28. května 2021, s prostředky:

• v roce 2022 o 3,25 mld. Kč méně,
• v roce 2023 o 4,32 mld. Kč méně
• v roce 2024 o 5,06 mld. Kč méně.

MF tak navrhuje v letech 2022 a 2023 o 1,9 mld. Kč (tj. o 5 %) nižší rozpočet než vládou loni schválené střednědobé výhledy, což může způsobit problémy u poskytovatelů v dříve uzavřených závazcích. Problémy tak mohou být u programů podporujících konkrétní výsledky s efektem pro ekonomický růst a spolupráci v oblasti VaVaI. Již nyní jsou některé výzvy odkládány.

Základní ukazatele státních fondů

Z dat o SFDI (viz kapitola 1.7) je zřejmé, že daňové i nedaňové příjmy fondu již nerostou. Na to jsme již upozorňovali (oproti plánu chybí cca 1,3 mld. Kč).

Zároveň dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu oproti letošku klesají. To jednak ukazuje na budoucí riziko podfinancovanosti dopravy, jednak na snahu krytí z prostředků EU. Je třeba jasně vysvětlit celkové zdroje na dopravní infrastrukturu a celková částka zdrojů (státní rozpočet + zdroje EU) nesmí klesnout oproti výhledu rozpočtu SFDI (144 mld. včetně převodů). Bez toho nyní nelze posoudit dostatečnost zajištění financování potřebné infrastruktury nezbytné pro rozvoj ekonomiky. Informace je třeba upřesnit i proto, že materiál MF na první pohled vypadá, že oproti původnímu plánu rozpočtu SFDI chybí 15 mld. Kč (to je třeba vysvětlit).

Kapitálové výdaje

Navrhujeme údaje v rámci kapitoly 1.6.3 rozdělit na investiční výdaje dle sektorů (veřejný a soukromý) a dle zaměření (např. infrastruktura, VaV). Zpracovat tedy jednoduchou tabulku, aby se ukázala struktura investičního úsilí vlády.

Vláda sice „udržela“ úroveň kapitálových výdajů v posledních letech na téměř nezměněné úrovni, ale nevíme, jaká je vnitřní struktura, tj. kvalita, daných investic. Toto strukturování má vztah i možnost čerpat z NPO, který je nutné maximálně a efektivně využít.

Doporučujeme doplnit matici investic – doprava, dobíjecí a plnící stanice, chytré systémy, aplikovaný výzkum, úspory energie, digitální transformace, dekarbonizace. V rámci tohoto rozdělení uvést, které investice plynou přímo z rozpočtu a na co jsou další nástroje.

Výdaje na důchody

U navýšení průměrného důchodu až na 16 195 Kč (např. v rámci kapitoly 1.3) lze doplnit, že se fiskální efekt na soukromé výdaje v loňském roce logicky 100 % nepromítl a toto opatření tak bylo i „politickým“ zvýšením výdajů v době krize. Chápeme důvody, ale je třeba dodat, že toto řešení nepatří mezi dlouhodobá systémová řešení (tj. jde o nárůst mandatorních výdajů, není systematické v tom smyslu, že by dávalo možnosti předvídat vývoj v budoucnu, patří spíše k nahodilým řešením, nijak není řešen zdroj budoucího krytí takto zvýšených výdajů).

Doporučujeme doplnit k informaci (v rámci kapitoly 1.6.2) o zvýšení průměrného starobního důchodu o 4,9 %, jaký MF odhaduje růst průměrné hrubé měsíční mzdy (v dubnové predikci MF uvádí, že nominální růst v roce 2021 odhaduje na 3,2 %, v roce 2022 o 1,8 %). Proto doporučujeme uvést informaci, že nárůst důchodu bude nad dynamikou aktuálního růstu průměrné mzdy (toto doporučení je analytického charakteru, vnímáme i argument snahy o zvyšování důchodů, nicméně toto je třeba řešit i dlouhodobě, systémově).

Výdaje na platy a platby za provedenou práci

MF uvádí v rámci kapitoly 1.6.4, že „proti parametrům schváleného rozpočtu na rok 2021 (…) dochází v roce 2022 k meziročnímu navýšení objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci o 3 316,4 mil. Kč a navýšení počtu o 5 549 míst“, plus MF uvádí důvody. Jsme, i přes vysvětlení důvodů překvapeni takovým nárůstem. Čekali jsme spíše i zapojení mechanismů na podporu úspor (motivace škrtat neobsazená i obsazená místa, ponechání části ušetřených prostředků pro využití kapitolou/organizací jako motivační nástroj). Z návrhu nevyplývá silnější snaha o reorganizaci v rámci kapitol ani mezi nimi (např. nutné kapacity v rámci administrace Národního plánu obnovy mohly být kompenzovány snížením personální náročnosti v jiných oblastech, či díky postupu digitalizace). Ani z popisu snahy o digitalizaci státní správy není zřejmé, zda přináší úsporu v podobě menších personálních nároků na vykonávání agend.

Doporučujeme v rámci komentáře k tabulce 13 (Vývoj objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci, počtu míst a průměrných platů v OSS a PO v letech 2016 až 2024) uvést podrobnosti, proč nedošlo ke konsolidaci v rámci vývoje objemu prostředků na platy a platby za provedenou práci v roce 2022 a proč v dalších letech, kdy bude muset naplno probíhat konsolidace kvůli dluhové zátěži, jsou předpokládané úspory relativně nízké (rok 2023 nárůst počtu míst, pokles prostředků jen o 286 mil. Kč, v roce 2024 pokles míst o 253 a pokles prostředků o 106 mil. Kč). Pouze MF má uvedeno opatření ke snížení pracovníků, ostatní resorty pouze marginálně.

Výdaje na obsluhu dluhu

Obáváme se, že plánované výdaje kapitoly spravující dluh (viz kapitola 1.6.9) ve výši 50 mld. Kč nemusí být nedostatečné. Lze čekat, že úrokové míry a riziková přirážka ČR v dalších měsících poroste.

Další výdaje

Doporučujeme revidovat zbytné výdaje (viz kapitola 1.6.11), zvážit například roli kompenzací slev jízdného a více se zaměřovat na přímé investice do dopravy a VaVaI.

V rámci kapitoly 1.6.13 máme dotaz, jaké je konkrétní cash-flow předfinancování ze SR pro rok 2021 a 2022  pro účely Národního plánu obnovy?