Hodnocení zaměstnanosti a sociálního vývoje v Evropě ukazuje různorodý dopad krize COVID-19

Útvary Evropské komise zveřejnily 6. červenec pravidelné roční vydání přezkumu „Zaměstnanost a sociální rozvoj v Evropě z roku 2021 (ESDE)“. Jedná se o analytickou stěžejní zprávu Evropské komise v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí.

• Zaměstnanost rostla na pracovních místech, která jsou kritická, lze je provádět z domova a vyžadují nízkou sociální interakci. Tak tomu bylo například v pojišťovnictví, počítačovém programování a telekomunikacích. Práce, které nebylo možné provádět z domova, zaznamenaly pokles zaměstnanosti. To bylo nejvyšší v odvětvích, která byla opatřeními blokování nejvíce postižena, jako je ubytování, strava a cestování. Pokles byl méně výrazný u kritických frontových pracovních míst s vysokou sociální interakcí, jako jsou lékaři, zdravotní sestry, pracovníci osobní péče a pracovníci péče o děti.
• Zeměpisný dopad krize COVID-19 byl nerovnoměrný a může prohloubit regionální nerovnosti, které existovaly již před pandemií. Ztráta pracovních míst byla ve venkovských oblastech pětkrát větší než ve městech. Ve všech členských státech EU byly ztráty Středomoří nejvíce postiženy regiony Středomoří, které také souvisely s větším podílem lidí pracujících v cestovním ruchu.
• Regiony, které se ukázaly být odolnější vůči šoku z COVID-19, mají tendenci sdílet vlastnosti, jako je vysoká regionální produktivita, vysoká úroveň kvalifikované populace, velké investice do výzkumu a vývoje, kvalitní místní veřejné instituce a pevná digitální infrastruktura. Celkově se ukázalo , že dobře fungující trhy práce jsou lépe chráněny před hospodářským poklesem.
• Dopad krize na národní sociální dialog a kolektivní vyjednávání se v jednotlivých zemích EU lišil. Země se silnými institucemi sociálního dialogu upřednostňovaly včasné zapojení sociálních partnerů do navrhování a zavádění opatření reakce, jako jsou režimy práce na kratší pracovní dobu. V některých zemích EU omezovaly obavy o zdraví tradiční postupy kolektivního vyjednávání, zatímco v jiných se zapojení sociálních partnerů ve světle naléhavých veřejných zásahů zvýšilo.
• Pokles míry zaměstnanosti v EU byl u mužů mírně vyšší než u žen. Dopad krize na genderové nerovnosti však závisí na různých dimenzích a pandemie zdůraznila dlouhodobé nerovnosti mezi pohlavími. Ve druhém čtvrtletí roku 2020 došlo u žen k výraznějšímu poklesu pracovní doby než u mužů, protože blokování silně ovlivnilo některá odvětví charakterizovaná vysokou zaměstnaností žen (např. ubytování a stravovací služby). Ženy také nadále převzaly největší podíl pečovatelských povinností a čelily výzvám při slaďování pracovního a soukromého života.
•  Pracovníci na dálku jsou spokojeni s prací z domova, když dostávají IT a další vybavení, které potřebují k výkonu své práce, když nemusí pracovat podstatně déle a když práce nenarušuje rodinný čas.