539. Plenární zasedání EHSV: Frans Timmermans o Evropě 2030

Ve dnech 12. – 13. 12. 2018 se v Bruselu konalo 539. Plenární zasedání Evropského a hospodářského a sociálního výboru. Hostem zasedání byl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který se účastní prezentace závěrů platformy více zúčastněných stran na vysoké úrovni, vytvořené Komisí, a diskuse na téma „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“ a „Právní stát“. V závěru konference byla vyhlášena Cena pro občanskou společnost.

Předseda Timmermans v úvodním projevu řekl: „Vracím se ze Štrasburku, kde proběhl trialog o občanské iniciativě. To je důležité a my doufáme, že bude ještě více iniciativ, které oživí zájem občanské společnosti o budoucí Evropu. To souvisí s dnešním tématem. Pokud má EU fungovat na společných hodnotách, musí se propojit tři věci – demokracie, právní stát a základní lidská práva. Demokracie nesmí být diktátem většiny, protože jsme společenstvím menšin a jejich práva se musí respektovat. Právní stát je také důležitý pro fungování jednotného trhu. ESD je zárukou, že evropská legislativa je aplikována v EU jednotně. Důležitá je interakce ESD s vnitrostátními soudy a to bez zásahu politiků. To je provázáno s tématem udržitelnosti Evropy. Je to jediná cesta k prosperitě a k přechodu k udržitelné společnosti. Kdo se první prosadí, využije nabízené příležitosti. Tento přechod musí být podpořen občanskou společností.“

Plenární zasedání projednalo a přijalo tato stanoviska, důležitá pro zaměstnavatele a podnikatele:

• INT/868 Zpráva o hospodářské soutěži 2017
• NAT/744 Provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, voda a odpady.
• TEN/678 Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025
• TEN/680 Euroatom a založení společného evropského podniku pro ITES a rozvoj energie z jaderné syntézy
• CCMI/162 Evropský obranný fond
• CCMI/163 Evropský globalizační fond
• SOC/613 Ochrana osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu
• ECO/483 Evropský systém dohledu nad finančním trhem (ESFS)

Blíže k přijatým stanoviskům přijatým na 539. Plenárním zasedání EHSV:

INT/868 Zpráva o hospodářské soutěži 2017

Politika EU v oblasti hospodářské soutěže je zavedena po dobu více než šedesáti let. Tato výroční zpráva představuje neúplné shrnutí činností Komise v oblasti politiky hospodářské soutěže v roce 2017. EHSV se ve svém stanovisku tradičně zabývá dosaženými úspěchy a navrhuje zlepšení. ESHV:

• je toho názoru, že je nesmírně důležité posílit nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a poskytnout jim odpovídající zdroje. Skutečná nezávislost, odborné znalosti a odborná příprava jsou nezbytným předpokladem pro to, aby činnost těchto orgánů byla účinná, a směrnice ECN+ by měla být pečlivě monitorována, aby bylo zaručeno, že tohoto cíle bude dosaženo;
• souhlasí s Komisí, co se týče prosazování pravidel hospodářské soutěže soukromoprávní cestou, a domnívá se, že je třeba usnadnit v právních systémech všech členských států podávání hromadných žalob;
• má za to, že je třeba zvážit další návrhy týkající se udělování franšíz, které mají být zahrnuty do nařízení o blokových výjimkách, aby byla obnovena obchodní a smluvní rovnováha mezi nabyvatelem a poskytovatelem franšízy;
• domnívá se, že v případě, že místní orgány v rozsáhlé míře vykonávají činnost obchodního charakteru, která může těžit z veřejné podpory a dát vzniknout nekalé soutěži, je nutné tuto činnost posoudit s cílem určit, zda by nebylo zapotřebí přizpůsobit pravidla státní podpory nebo jiné nástroje;

NAT/744 Provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, voda a odpady

Dne 14. června 2018 požádal Evropský parlament EHSV o vypracování průzkumného stanoviska k provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí v oblastech, v nichž byly zjištěny největší nedostatky, konkrétně kvalita ovzduší, voda a odpad. Nedostatečné provádění právních předpisů a politik v oblasti životního prostředí má mnoho negativních dopadů, jako jsou environmentální, hospodářské a sociální náklady, nerovné podmínky pro hospodářské subjekty a ztráta důvěryhodnosti vnitrostátních orgánů i EU. Účelem tohoto stanoviska je poskytnout perspektivu občanské společnosti, a to jak nedostatků v provádění v praxi, tak i nedostatků v oblasti právních předpisů, které mohou vést k otázkám provádění.

• EHSV vítá cíl přezkumu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí (Environmental Implementation Review), jímž je poskytnout informovaný přehled o situaci v každém členském státě s důrazem na hlavní nedostatky při provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí. Dále vítá, že cílem je doporučit nápravná opatření a poskytnout podporu členským státům, které mají v provádění těchto právních předpisů zpoždění, a to zejména prostřednictvím nového nástroje pro vzájemnou technickou pomoc.
• EHSV však ve svém stanovisku na toto téma uvádí, že z přezkumu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí vyplývá, že v mnoha členských státech EU je závažným problémem nedostatečné, roztříštěné a nerovnoměrné provádění těchto právních předpisů. V současnosti stejně jako v minulosti jsou základními příčinami tohoto nedostatečného provádění, na které přezkum poukázal, zjevně stále chybějící politická vůle vlád mnoha členských států stanovit jako politickou prioritu zásadní zlepšení tohoto provádění a poskytnout k tomuto účelu dostatečné zdroje (např. prostřednictvím víceletého finančního rámce – VFR).

TEN/678 Program Euroatomu pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025

Tento návrh je součástí legislativního balíčku, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace „Horizont Evropa“. Jeho účelem je provést příští víceletý finanční rámec EU na období 2021–2027, priority stanovené v agendě Komise pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu a celkové politické priority Komise (Horizont Evropa). Návrh programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu se zabývá klíčovou otázkou různých aplikací jaderné energie v Evropě. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá návrh nařízení o programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025.

• EHSV se domnívá, že rozpočet Euratomu je přiměřený stanoveným cílům, a považuje za důležité zachovat tuto finanční podporu nezávisle na výsledcích jednání o brexitu. V tomto ohledu považuje Výbor také za klíčové, aby byl odchod Spojeného království z programu Euratomu řízen mimořádně pozorně, zejména pokud jde o již prováděné oblasti výzkumu, sdílené infrastruktury a sociální dopad na pracovníky na britské půdě i mimo ni.
• EHSV považuje projekt JET za klíčový faktor vývoje projektu ITER, který ostatně z vědeckého hlediska představuje jeho následnou vývojovou fázi. Proto považuje Výbor za důležité, aby zůstal JET v provozu (buď jako projekt EU nebo jako společný projekt EU a Spojeného království), dokud nebude do provozu uveden projekt ITER.
• EHSV se domnívá, že jaderná bezpečnost se musí orientovat podle dynamické koncepce, která znamená stálé monitorování a přizpůsobování platných právních předpisů nejnovějším objevům a inovacím a pokrytí celého spektra životního cyklu zařízení. Je třeba věnovat zvláštní pozornost zařízením umístěným na hranicích mezi zeměmi EU, zlepšit koordinaci mezi celostátními a místními orgány a zajistit účinné zapojení občanů a pracovníků.
• EHSV je přesvědčen, že vzdělávání, již od povinné školní docházky, a odborná příprava představují zásadní faktor toho, jak vědecké a technické předměty přiblížit mladým lidem.

TEN/680 Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku

Evropská komise zveřejnila dne 7. června 2018 návrh nařízení Rady týkající se finanční podpory programu ITER/energie z jaderné syntézy. Očekává se, že jaderná syntéza jakožto prakticky nevyčerpatelný zdroj energie šetrný vůči klimatu bude hrát v budoucím evropském energetickém prostředí důležitou roli. Cílem Komisí předloženého návrhu rozhodnutí Rady je zajistit finanční prostředky pro pokračující evropskou účast na projektu ITER, který se zaměřuje na klíčové vědecké průlomy v rozvoji jaderné syntézy. Evropská účast na projektu ITER je založena na dohodě o ITER, kterou v listopadu 2006 podepsalo sedm globálních partnerů. Projekt ITER představuje jedinečný průkopnický projekt vytvořený v rámci mezinárodní vědecké spolupráce, jenž umožňuje součinnost a mobilizaci finančních zdrojů, kterých by pouze jeden stát nebyl schopen sám dosáhnout.

• EHSV poukazuje na to, že získání čisté energie je důležitou prioritou a v této souvislosti je energie z jaderné syntézy uznávána jako potenciální dlouhodobé řešení, přičemž Evropa stojí v čele vývoje technologií v oblasti jaderné syntézy, které jsou bezuhlíkové, udržitelné a pomáhají zajistit naše dodávky energie z různých zdrojů.
•  EHSV zdůrazňuje, že vysoké dlouhodobé investice, jež jsou pro vývoj fúzní elektrárny potřebné, s sebou nadále nesou určité průmyslové riziko, avšak v případě úspěchu by realizace fúzní elektrárny představovala nový faktor, který by zásadním způsobem změnil stávající dodávky energie díky přelomovým inovacím, neboť paliva pro jadernou syntézu je dostatek a je v podstatě nevyčerpatelné.
• EHSV oceňuje pozitivní pokrok dosažený v posledních letech po překonání problémů prostřednictvím zásadního přepracování projektu ITER (nové vrcholné vedení a revidovaný výchozí rozvrh projektu ITER).

 CCMI/162 Evropský obranný fond

V posledním desetiletí se dramaticky změnil geopolitický kontext EU. Situace v sousedních regionech je nestabilní a EU musí čelit komplexnímu a velmi náročnému okolí, ve kterém se objevují nové hrozby, např. hybridní a kybernetické útoky, a zároveň se vracejí tradičnější problémy.Občané EU a jejich političtí lídři se shodují na tom, že Evropská unie by měla kolektivně převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost.

Evropská obrana se potýká s významnou neefektivností trhu související s nevyužíváním úspor z rozsahu (rozdrobené národní trhy s jedním kupcem) a duplikováním zdrojů na národní úrovni. Poptávka přichází téměř výlučně z členských států, ovšem jejich rozpočty na obranu (především pokud jde o výzkum a vývoj) se staly v posledních 10 letech předmětem významných rozpočtových škrtů. Jakkoli jsou patrné pozitivní změny ohledně stabilizace a navyšování financování obrany na národní úrovni, pro maximalizaci efektivity těchto investic je ještě nutné vynaložit hodně snahy.

• EHSV požaduje významný kvalitativní pokrok, pokud jde o evropskou spolupráci v oblasti obrany. Omezená spolupráce mezi členskými státy týkající se obrany skutečně vede k duplicitám a k obrannému průmyslu, jenž zůstává značně rozdrobený.
• EHSV podporuje cíl strategické autonomie s rozvojem klíčových technologií v důležitých oblastech a rozvoj strategických schopností.
• Nezbytnou podmínkou pro rozvoj společných obranných schopností je posílení průmyslové a technologické základny evropské obrany.
• Evropská unie musí usilovat o udržení, obnovu a rozvoj vysoce kvalifikované pracovní síly a zajistit pracovníky s těmito dovednostmi.

CCMI/163 Evropský globalizační fond

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen v roce 2006 s cílem reagovat na vysoký počet propouštění pracovníků, k nimž došlo v důsledku strukturálních změn způsobených globalizací. Po roce 2009 byla oblast působnosti fondu rozšířena, aby se pokrylo mnoho případů neočekávaného propouštění, jež nastaly v důsledku hospodářské a finanční krize.

EFG je fondem reagujícím na mimořádné události, a proto se na něj nevztahuje strop stanovený víceletým finančním rámcem (VFR). Musí být využíván pro konkrétní případy v souladu s rozpočtovým postupem, do něhož jsou zapojeny Rada a Evropský parlament. Návrh Komise z roku 2018 v rámci VFR na období 2021–2027 zachovává EFG jako specifický nástroj, na nějž se nevztahují stropy VFR, a to v zásadě proto, že pokud by tomu tak bylo, musel by fungovat v rámci pevně stanoveného rozpočtu. Zachovat tento fond mimo rámec VFR umožňuje, aby jeho charakteristikou byla i nadále „pomoc při mimořádných událostech“.

• EHSV vítá návrh Komise, který umožní pokračování EFG i po roce 2020, a výslovně vítá rozšíření oblasti působnosti fondu na rizika na trhu práce způsobená strukturálními změnami způsobenými jinými faktory, jako je digitalizace a vývoj v oblasti dekarbonizace.
• EHSV je přesvědčen, že by EFG měl být lépe sladěn s ostatními politikami EU a že by měla být podrobněji upravena specifikace spolupůsobení EFG s dalšími fondy a programy (např. FEAD, ESF, EaSI, Program EU v oblasti zdraví).
• S přihlédnutím k povaze stávajícího názvu fondu a cílům určeným pro tento fond, jež si vzájemně odporují, navrhuje EHSV upravit jeho název na podobný název, jenž bude v souladu s anglickou zkratkou „EGF“.

SOC/613 Ochrana osobních údajů před volbami do Evropského parlamentu

Dne 12. září 2018 navrhla Evropská komise konkrétní opatření, která pomohou zajistit, aby volby do Evropského parlamentu v příštím roce byly uspořádány jako svobodné, spravedlivé a bezpečné. Cílené změny nařízení č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací umožní ukládat finanční sankce za porušení pravidel ochrany údajů s cílem záměrně ovlivnit výsledky voleb do Evropského parlamentu. Návrh rovněž stanoví postup ověřování, zda bylo porušení ochrany údajů, které zjistil vnitrostátní dozorový úřad pro ochranu údajů, použito k ovlivnění výsledku voleb do EP. Aby bylo zajištěno, že bude mít úřad pro nezávislý a účinný výkon svých povinností dostatek zaměstnanců, navrhuje se zvýšení jejich počtu.

Ve světle nedávných událostí v roce 2018 a vzhledem k případu Facebook/Cambridge Analytica týkajícího se údajného protiprávního zpracování osobních údajů se EHSV ztotožňuje se záměry návrhu Komise a názorem, že demokracie je jednou ze základních hodnot, na nichž EU spočívá.

• EHSV si je vědom toho, že v dnešním světě jsou technologický vývoj, sociální média a uchovávání osobních údajů společnostmi v celé EU samozřejmostí, a vyzývá ke krokům, které ochrání občany EU a umožní transparentnost a ochranu základních lidských práv občanů.
• Umožnit Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „úřad“) ukládání sankcí je jedním ze způsobů, jak zajistit ochranu osobních údajů a znemožnit jejich zneužití k politickému prospěchu.
• EHSV očekává, že se úřad zaměří na oblasti, kde by mohlo docházet k porušování pravidel ochrany údajů, a navrhne způsoby, jak tomu zabránit, a zavede kontroly a protiváhy s cílem zajistit ochranu údajů a jejich využívání v rámci přesně definovaných kritérií.
• Zajištění správného fungování úřadu je podmíněno existencí bezpečných kritérií týkajících se jeho pravomocí a kompetencí. Nad tím, aby nedocházelo ke zneužívání údajů politickými stranami, v současné době bdí orgány členských států pro ochranu údajů. Je proto třeba definovat podmínky spolupráce mezi úřadem a vnitrostátními orgány pro ochranu údajů.
• Orgány pro ochranu údajů se v mnoha členských státech potýkají s omezenými zdroji. Komise by proto měla zvážit jejich financování, aby jim umožnila spolupráci s úřadem.

ECO/483 Evropský systém dohledu nad finančním trhem (ESFS)

V nedávné minulosti byl posílen právní rámec finančního dohledu zaměřeného proti praní peněz a financování terorismu. Navzdory tomu došlo k několika dalším případům praní peněz v evropských bankách, což připomnělo nutnost průběžných reforem. Komise proto navrhla změnit nařízení o Evropském orgánu dohledu, který od roku 2017 prochází řádným legislativním postupem. Navrhované změny mají posílit dohledový rámec Unie a zvýšit stabilitu, efektivitu a důvěru v bankovní unii a unii kapitálových trhů. Změny centralizují do Evropského orgánu pro bankovnictví úkoly související s předcházením a potíráním praní peněz a financování terorismu.

Záměrem je optimalizovat využití odborných znalostí a zdrojů určených pro tuto oblast a zlepšit efektivitu dohledu. Evropský orgán pro bankovnictví také získá komplexnější mandát, který posílí nástroje k řešení této problematiky. V tomto ohledu se Evropský orgán pro bankovnictví stane ústřední institucí pro koordinaci aktivit k potírání praní špinavých peněz uvnitř EU i v případech, které zasahují do třetích zemí. Evropský orgán pro bankovnictví bude zmocněn ke zjišťování nedostatků v opatřeních vnitrostátních orgánů v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu.

• EHSV oceňuje pružnost, s níž EK reaguje na problémy praní peněz, ale současně se domnívá, že posílení koordinace orgánů dohledu a zefektivnění procesů mezi nimi by mělo být zároveň doprovázeno i koordinací činností s ostatními relevantními subjekty, aby byl tento velmi nebezpečný problém účinně řešen.
• EHSV zdůrazňuje důležitost vnitřní i vnější komunikace o tématu praní špinavých peněz a financování terorismu. V případě vnitřní komunikace je klíčová optimalizace a ochrana informačních toků mezi relevantními orgány dohledu; u vnější komunikace se jedná o informovanost a osvětu zainteresované veřejnosti jako formu prevence a připravenosti na možnosti výskytu této trestné činnosti.
• EHSV by dále ocenil bližší nastínění nových vztahů mezi EBA a ostatními orgány dohledu EU, národními orgány dohledu a především pak orgány dohledu třetích zemí.

Vladimíra Drbalová, členka EHSV

Příloha: Informační bulletin Zaměstnavatelské skupiny EHSV